Léčivý magnetizmus
 
 
 
Jan Nedomanský
 

22 - Teplejší a chladnější magnetické proudění

 



Při magnetickém léčení bývá zpravidla poukazováno pacienty na pocit příjemné vře­losti, někdy však i pocit chladu, který oni při ošetřování pociťují. Je to jen subjektivní pocit, nebo jemnohmotná skutečnost?

Je to oboje, jak jemnohmotná skutečnost, tak i zvýšený subjektivní pocit. Všimněte si nejprve jemnohmotné skutečnosti. Při magnetickém ošetřování záleží na tom, jaký druh léčivé síly právě probíhá a co je při něm v převaze účastno. Převažuje-li potřeba očistných zásahů, jsou tyto chladnější, neboť je posiluje čistota, která je vždy chladná a strohá. Uplatňují-li se v převaze nebo výhradně proudy léčivé, jsou teplé, ba až žhavé, jsouce posilovány či vysílány láskou, která je vždy teplejší, ba až vroucí. A to ze samé podstaty věci. Láska vždy hřeje a čistota osvěživě chladí.

Na pociťování chladu nebo tepla při léčení má tato skutečnost svůj jemnohmotný vliv. Avšak rozdíly v teplotě jemnohmotných proudů jsou vzhledem k tělesné skutečnosti nepatrné, takže ztěží pociťovatelné. Poněvadž však zasahují přímo centra a dráhy čistoty a lásky v člo­věku, jsou jejich indukčním zesílením zvýšeně pociťována, takže lze mluviti i o subjektivním pocitu. Je však účastno oboje. Jemnohmotné proudění svého druhu i zesílený, či zvýšený vlastní pocit.

Tím není jemnohmotná skutečnost menší. Naopak, dovede-li způsobovat odezvy v mnohem hrubohmotnějším těle, musí to býti síla velmi reálná a silného vlivu. Její průkaz­nost je tím vnořena v nemalé míře i do oblastí tělesných smyslů, do jiné hrubší podstaty, hut­nější a tím méně citlivé a méně ozvučné.

U lidí nedobré vůle není však nic pociťovatelného průkazné. Ale o ty se nejedná. Zato citový člověk dobré vůle rád uzná jemnohmotnější skutečnosti, které mu zprostředkují jeho pocity, duševní stavy a city za jsoucí skutečné, reálné. Vždyť hlas svědomí přitaká mimotěles­ným skutečnostem rád a s vědomím pravdivého skutečna, jestliže mu dopřejeme duchovní svobody a vzletu. Pak si skutečnosti mnohokráte ověří a případné fantasie nesvědomitých lidí zavrhne.

Sledujeme-li průběh jakékoliv jemnohmotné nebo duchovní síly, rozechvívající nitro shůry přes zadní mozek, tu proudy čistoty jsou nejvíce pociťovatelné v páteři a v břišní kraji­ně, tak zvané sluneční pleteni. Proudy lásky jsou opět nejvíce pociťovatelné v hrudi. Ač oboje probíhá týmž niterným okruhem, popsaným v knize "Léčivý magnetismus", Obr č.4, neboť rozechvívají nejvíce své příslušné centrum. Též každý člověk to někdy pocítil při silných dojmech a to buď tak zvaným mrazením v zádech a 'svíráním v břiše, nebo oblažujícím niter­ným žárem v hrudi.

Teplo i chlad jsou projevy zdravého, přírodního života. Zlé, neboli nezdravé, jsou přemíra, fanatismus nebo ztrnulost, stupňující se jednou až v krutost, podruhé ve lhostejnost, a líné zahnívání. Nelze tedy proti sobě stavěti ve smyslu dobra a zla teplo a chlad, oheň a vo­du, jež jsou přirozené a čisté, nýbrž lásku proti nenávisti, čistotu proti kalu, dobro proti zlu, . přirozenost proti nepřirozenosti. Všechno dobré je přirozené a může býti zdravé. Všechno zlé je nepřirozené a musí způsobiti nemoc. Bude-li lidská společnost dobrá, dožije se štěstí a ra­dosti, rozkvětu a požehnání. Je-li zlá, provází ji neštěstí a žal, rozklad a kletba.

Dobro přitahuje a posiluje dobré, taktéž zlo zlé. Tak třídí se zrno od plevele ve vanutí očistných dob.Také uzdravování nemocí může nejbezpečněji nastávati návratem k přirozenos­ti, tj. k dobru, k pravdě, spravedlnosti, lásce a věrnosti, ke kráse a harmonii, prostě k mravním hodnotám, jež jsou hodnotami duchovními. Ty zvyšují vždy niterný žár, jehož je čistá věcnost chladivě osvěžujícím doprovodem, aby duch neshořel blažeností v milostech lásky, ale v čis­totě tvořivě uskutečňoval dílo dobré vůle na zemi a později i v oblastech stvoření.

Při pocitu chladu zasahuje tedy do léčení očistný proud, čímž se dráhy a centrum čisto­ty vzruší tak, že přivodí pocit ochlazení. Očistný proud však není dominující nebo přímá sou­část léčivého proudu milosrdné lásky, nýbrž zvláštní pomocí očistných sil stvoření, vnášejí­cích jas a přivozujících vlnivý pohyb utváření krásy. Do všeho zasahují a všechno zjasňují, co chce v čistotě působit, utvářet se, žít.