Novodobá výživa

Z kruhů čtenářů Hlasu! Zkušenosti o správné výživě

Novodobá výživa

Robert Deubler

Snahy po nové úpravě života vznikly z ušlechtilé myšlenky, vrátiti zdraví slabým a nemocným, zdravé lidi před nemocemi chrániti a zachovati jim schopnost ku práci.

Podnětem byla příliš jednostranná masitá strava, vejce, sýry atd., ale pro stavbu těla a vyměšování tak důležité zeleniny, brambory a saláty byly požívány jen ve zcela malém množství. Lidé, odkázaní na stravu hostinskou, byli zvláště politování hodní, neboť strava mimo vady právě uvedené, byla ještě silně kořeněna dráždivým kořením. Zbytečně velké množství piva, vína, černé kávy a čaje zvyšovalo ještě nevhodnost výživy.

Vzdor této t. zv. dobré a silné stravě jen málo lidí mělo řádně pracující žaludek i zažívací orgány a těchto lidí stále přibývalo. Když lidé poznali nebezpečí, snažili se o změnu a nápravu. Začalo se se stravou bezmasou, z části též se stravou bez vajec a dokonce se stravou syrovou. Nepřetíženost těla a jeho ústrojí po požívání této stravy, snadno stravitelné, a silnější vyměšování způsobovaly volnost, pohyblivost a příjemné pocity a dokazovaly, že taková změna zdraví velmi prospívá.

Po tomto úspěchu šlo se na této cestě dále, i když už nemoc a slabost byly zdolány. Známým byla vegetářská strava jako jedině správná doporučována. Masitá strava byla v této době dána zásadně do klatby a zpátečníci, kteří zůstali věrni dřívější stravě, byli litováni. Někdy se sice stávalo, že pohled na výklady s masem a vůně pečeně vzbuzovaly žádostivost, ale tato byla rázně potlačena. Při tom však lidé netušili, že tento pocit byl správný a že to byla důrazná připomínka. Šlo se v theorii tak daleko, že požívání masa bylo prohlašováno za hřích proti Bohu a jeho přírodním zákonům. Dokonce se prohlásilo o Ježíši Kristu, Synu Božímu, že byl vegetariánem. Požívání „svatvečerního velikonočního beránka“ bylo prohlášeno jen za symbolické. Dokazovalo se, že člověk od svého vzniku živil se jen rostlinami a ovocem. Lidský chrup byl srovnáván s chrupem opic, které se živí plody rostlinnými. Jako nejsilnější důkazy pro to, že požívání masa je nesprávné, bylo uváděno, že také zvíře má duši a člověk nemá práva, jeho život zkracovati.

Je pochopitelné, že člověk obhajuje ten způsob výživy, který mu vrátil zdraví, proto však to není důvodem k jednostrannosti. Nikoho by bylo nenapadlo trvale prováděti léčbu vodovovu, mléčnou, ovocnou a pod., jen proto, že již jednou byl jí uzdraven.

Stane‑li se člověk vegetariánem, dostaví se známé pocity únavy a hladovosti, rovněž poklesnutí síly pohlavní. Po většině jsou vegetariáni bledí, unaveného výrazu obličeje, zkrátka vyhlížejí jako trpící podvýživou a hladem.

Jako všechny věci má i vegetářství také dvě stránky: dobrou a špatnou.

Bylo by nespravedlivé nepoukázati také na dobrou stránku. Po léta jsem pozoroval; moje chuť i já byli jsme horlivými stoupenci nové cesty a také výsledky u mých nemocných byly ty nejlepší. Domníval jsem se, že nebude zapotřebí žádné změny v nově zavedeném způsobu výživy, ani po dosažení opětného zdraví po vlastní nemoci. A přece se to mělo změniti!

Jednoho dne dostalo se mi do rukou Abd‑ru‑shinovo „Poselství Grálu“. Ke svému nemalému údivu četl jsem v přednášce „Okultní školení, masitá nebo rostlinná strava“ následující:

„Jinak je tomu u vůdců a stoupenců tak zvaných životních reforem. Cesta jest zde sice správná, ale zase se chce již dnes konati to, co bude na místě teprve za lidské věky. Z toho důvodu jest tato životní reforma ve svém konečném účinku neméně nebezpečná pro většinu lidí. Chybí nutný přechod. Jest tu čas pro začátek! Ale nesmí se beze všeho skočiti do něho rovnýma nohama, nýbrž jest třeba, provésti jím lidstvo zvolna. Na to nestačí desetiletí! Jak se to dnes provádí, následuje ve skutečnosti při zdánlivém zdraví těla zeslabení, následkem rychlosti přechodu. A takto zeslabené tělo nebude moci již nikdy zesíliti!

Na jiném místě praví se dále:

„Dnešnímu tělu za žádných okolností nestačí bezprostředně jen rostlinná strava, jak se o to často dějí pokusy. Jest zcela dobře, používá‑li se rostlinné stravy přechodně a snad i po léta u nemocných. Bývá dokonce žádoucno, aby se tím něco vyhojilo nebo, aby se jednostrannou posilou někde napomohlo, ale to není trvalé. Musí se pak znovu zvolna začít se stravou, na kterou jsou dnešní lidé zvyklí, má‑li se tělo udržeti v plné síle. Zdání zdraví klame. Jistě jest velmi dobře, když i zdraví lidé někdy po nějakou dobu pojídají jen rostlinnou stravu. Budou se beze vší pochyby cítiti zdravými a ucítí i volný vzlet svého ducha. To však přináší s sebou změna. Neboť každá změna občerstvuje, a to i duchovně.

Zůstane‑li však člověk trvale při jednostranné stravě, nebude ani pozorovati, že ve skutečnosti slábne a pro mnohé stává se citlivějším. Klid a vyrovnanost nejsou v tomto případě žádnou silou, nýbrž slabostí zcela určitého druhu.“

Tato slova přivedla mne ke kritičtějšímu pozorování. U mnohých lidí, požívajících smíšenou stravu mohl jsem zjistiti při nemocech, týkajících se výměny látek, že lépe strávili maso neb uzeninu než sýr nebo vejce, totéž se ukázalo při mé jaterní nemoci. Ve vlastní rodině zavedl jsem opět dvakrát týdně požívání masitých jídel. Zpočátku maso telecí, skopové, drůbež a ryby. Ku podivu chutnalo nám po mnoha letech bezmasých znamenitě a šlo nám výborně k duhu!

Občasná strava vegetářská jest pokrokem. Když jsem to konečně pomoci „Poselství Grálu“ pochopil, vrátil jsem se zpět na zlatou střední cestu. Zjistil jsem, že člověk potřebuje masa k výstavbě a udržování svého těla, protože v mase obsažené výživné látky nenalezne ani u rostlin ani v ovoci. Ale přesto potřebuje člověk ve větší míře rostliny a ovoce, neboť nehledě k jejich výživné hodnotě, jsou především nutné pro vyměšování svými čistícími účinky.

Možno nyní věřiti, že nebude již zatěžko k nejrozličnějším, výborným jídlům vegetářským přidávati maso, které jest tak nutné pro udržení síly. Bylo by dosaženo značného pokroku, kdyby rostlinná strava zaujala hlavní místo a maso se stalo jen doplňkem. Pro přirozenou výživu není ostatně nutné maso denně požívati, postačí jísti je 2 až 3krát za týden.

Aby se předešlo omylu, nutno říci, že tento způsob výživy týká se, zdravých lidí! U nemocných možno z důvodů léčebných třeba 1 až 2 roky jísti pouze vegetářskou stravu, aby se docílilo určitých účinků, jak to bylo v díle Abd‑ru‑shinově řečeno.

Konečně možno se ještě zmíniti o věci, dobře známé vegetariánům, totiž, že zvláště požívání vnitřních orgánů zvířecích bylo prohlášena za nemožné. Nyní ale není v celé tak zvané reformní vědě lékařské jiného prostředku, který by při jistých nemocích jater a krve tak příznivě působil na krevní složení, jako požívání – jater! Mně samotnému při malarii, v tropech získané, teprve léčba játry přinesla záchranu.

Ujasnil jsem si, že my lidé nynějších časů nemůžeme beze škody na zdraví opustiti náhle stravu masitou. Zajisté máme stále hleděti k tomu, abychom požívali více zeleniny, salátů a ovoce, protože to tělo nutně potřebuje a při tom se zjemňuje, ale nesmí se jednostranně přeháněti. Pouze krok za krokem dostane se pozemský člověk kupředu bez nebezpečí, jinak mu hrozí zkáza v každém ohledu.