Osobní záření
Jan Nedomanský
46 - Květ bdělosti
Jemné vyzáření květu bdělosti má pět částí, souznačných s pěti smysly. Vine se kolem očí ve zkřížených zákrutech znaku nekonečna a svažuje se dolů, k bradě, přitahujíc spodní čelist, aby brána úst byla zavřena (obraz č. 26).
Od očí vede k uším, kolem nichž se zatáčí, tvoříc naslouchací zařízení pro hmotnost země (obraz č. 27), jemnou naslouchací membránu citů v zátylí hlavy k naslouchání znění výšin.
Drahocenný pozorovací orgán oči mají trojí ochranu. Víčka, brvy a obočí. Zavřená víčka znamenají odpočinek od pozemskosti. Brvy znázorňují vyzařování duše, které se z očí šíří vpřed a současně poskytuje ochranu, kterou skýtá též obočí, vinoucí se po hradbě čelní kosti jako pás strážů bdělosti.
Ušní boltce jsou tak zprohýbány, aby slyšely nejen hrubohmotný zvuk, ale i přírodní znění a ve spojení s membránou citů šumění světlých vláken i zvonivé znění výšin.
Od uší směřují proudy květu bdělosti přes krk a šíji do rukou, a celého těla, k oživení a funkcím hmatu.
Od očí se svažuje ladně k nosu, vytvářejíc tam sídlo vyciťování (obraz č. 28) a vjemu krásy, jenž je též zapojen do tohoto živě vyzařujícího okruhu květu bdělosti, který se rozvil v blízkosti mozků, ústředny všech smyslů.
Celý květ bdělosti má tedy pět částí: Pozorovatelnu pro zření -zrak, naslouchací zařízení pro vnímání - sluch, aparatury pro vyciťování - čich, ústrojí pro vychutnávání neboli pro vjemy krásy - chuť a obsáhlou smyslovou vlastnost věcného zkoumání - hmat. Je okruhem pěti známých lidských smyslů a pomocí k jejich zjasnění. Je vlastně již jejich zjasněním a zjemněním, potřebným ke konstatování skutečností nad pozemským prostorem a časem.
Sídlo vyciťování je podobno výchvěvům vyzářeného sebevědomí a má s ním úzkou souvislost, neboť jen vřazením se do zákonů, jež vytváří sebevědomí, lze vyciťovat jemné proudy dění.
(obraz č. 26) Květ bdělosti I.
(obraz č. 27) Květ bdělosti II. (obraz č. 28) Květ bdělosti III.
