Osobní záření
Jan Nedomanský
47 - Výchvěvy cudnosti
Na růžovém podkladě území studu v postranní partii obličejové, který sousedí se sebevědomím a udržuje je, usídlilo se tělesné vyzáření cudnosti. Ačkoliv je jiné podstaty a druhu, obývá v míru společné území, neboť zde se jí nejlépe daří, v blízkosti rozkvétajícího sebevědomí.
V cudnosti se projevuje dětská čistota. Je slunná, přirozená. Jen přirozený člověk je vnitřně zdravý. Proto zrůžovění tváří je výrazem čistoty přirozeného zdraví, v němž je čistá cudnost samozřejmostí.
Přechodné zčervenání tváří při pocitu studu je vyzářením ochrany osobního vědomí, sebevědomí, jehož důstojnost má své hranice, které bez pocitu studu by nebyly zjevné (obraz č. 29).
Cudnost ovšem není vyhrazena pouze ženství, ačkoliv ženám příslušejí silnější záchvěvy této nádherné ctnosti, která je nejsilnější oporou vzestupu obojího pohlaví.
Spisovatel Abd-ru-shin vyjádřil široký pojem cudnosti takto:
„Kdo při svém jednání vždy myslí na to, aby spolubližním, kteří mu důvěřují, nezpůsobil škodu a neučinil nic, co by je potom mohlo stísnit, ten bude vždy jednati tak, že zůstane duchovně neobtížen a proto může být nazván cudným!“
„Cudnost je duchovní zobrazení čistoty v pozemském jednání.“
A dále: „Nejostřejší meč v lidské ruce je cudnost, kterou můžeme srazit všechno temné.“ Tělesné vyzáření cudnosti je poslední a nejhrubší výchvěv této nádherné duchovní pomoci.
(obraz č. 29) Výchvěvy cudnosti
