Osobní záření
Jan Nedomanský
32 - Délka vln
Vlny se tvoří z výchvěvů. Mají délku a výši, rychlost a intenzitu, což vše vystihuje správně ty záchvěvy nitra, kterými jsou způsobovány vlny duchovního pohybu. Rychlost a výši určuje čistota, délku a intenzitu láska a jejich směr využití vůle.
Výchvěvy jsou všude, kde je život. Čím vědomějším je život, tím jsou výchvěvy vyšší, jemnější, jinak řečeno, jemnější výchvěvy jsou známkou pochopenějšího života.
To je míněno ve velkých základních rysech stvoření bez zřetele na spojování a křížení. Ozřejmíme si to na několika běžných pozemských příkladech z praktického života.
- Je známo, že nejdále a nejlépe slyšitelné radiové vlny jsou vlny krátké. Proto jich bývá používáno pro poslechy ze zámoří.
- Mužové mají hlubší hlasy oproti vyšším hlasům žen. A ženy přec jsou podstatou svého bytí duchovně vyšší, jemnější.
- Hluboký tón nedoletí tak daleko jako tón vysoký, je-li stejné intenzity. Proto píšťaly mají vysoký zvuk, neboť musejí býti co nejdále slyšitelné.
- Nejpůsobivější a nejdále viditelné jsou barvy světlé. Nejdelší dosah viditelnosti má barva bílá.
Již z těchto čtyř malých pozemských ukázek je zřejmé, že ve velikém měřítku lze říci:
- Co je čistší, je světlejší a vyšší. Tím může také působit do dálek, mít větší viditelnost a přehled a tím může řídit větší okruh.
- Jemnější má jak rychlejší záchvěvy, tak kratší délku vlny, zato delší dosah působení. Tyto důvody, zdánlivě technické, jsou přímým doprovodem vzestupu a mnohou pomůckou při výstavbě. Ve všech směrech.
Hlubší však není méněcenné, vyznačuje-li svůj druh, je plnocenné, nejvýš užitečné, nutné a potřebné. Svou přirozeností může plnit nádherný účel své jsoucnosti. V rámci druhu samého je tomu s hloubkou právě naopak. Ujasněme si to opět na příkladu:
Moře, řeka, rybník, jsou ceněny více, jsou-li hluboké. Taktéž nádoby hlubší mají větší obsah. I o člověku se říká, že je mělký nebo jde do hloubky. Který z nich je více ceněn, je zřejmé.
Tedy v rámci druhu je nutné rozpětí a hloubka. Čím je věc vyšší, tím nížeji musí sahati základy, kořeny. 'Vysoká budova musí mít hlubší základy než přízemní, květina má povrchovější kořeny než stromy. A přece jsou oba druhy stejně důležité, krásné a cenné.
Hloubka je důkazem obsáhlejšího pochopení, většího fondu podstaty, má tedy větší náplň. A o to ve všem jde. Mít nejen výši, ale i hloubku. V jednotlivostech vědění i ve vědění o celém stvoření.
Má-li plně vědomý duch v ráji býti užitečný, musí jeho záření dosahovati do hloubek stvoření a působit na ně. Nemůže-li do nich dosáhnouti svým zářením, musí do nich jít sám osobně, aby získal větší vědomí a tím možnost hlubšího působení.
K působení zářením je však nutné též mísení, prolínání, křížení a slučování. V tom je tajemství tvořivého zachvívání ve stvoření. Jakmile se něco noří dolů, již se to kříží a slučuje, čímž se jeho projev poněkud mění uzpůsobuje se daným úrovním.
Bez přizpůsobení se dané podstatě nelze v žádné úrovni přímo působit. Přizpůsobení je samozřejmostí. Prolínání tvoří společnou barvu záření, slučování nový druh křížení a obalů, mísení změněnou náplň. V tom je tolik proměn a životního pohybu, že zázrak stíhá zázrak. Nikdy nemohou býti u konce tyto děje věčného pohybu, krásy a vzestupu.
Dílnou zušlechťujícího vývoje možno nazvati stvoření, v němž všechno spěje k novým cílům, k vědomějšímu působení, ke stále zářivější kráse bytí.
Slučování a křížení napomáhá nekonečným možnostem vývoje, zrání, rozkvětu a výdechům blaživě tvořivé životní radosti.
Od délek vln přímo závisí barvy, které jsou viditelným projeven vždy skrytého vlnění i neviditelné intenzity do něj vkládané. To je závislé na síle niterných prožívání, na druhu ducha, na způsobu jeho sebedávání a na čistotě jeho úmyslů. Délka vln způsobuje barvu a prozrazuje i jakost všech věci, tak jako i jakost lidských rozhodnutí a splňování v zájmu celku.
Délka vin a záření barev jsou totožné. Souvisí spolu jako nedílná jednota.
