Čtení pro konec roku
UMÍRAJÍCÍ ROK
od faráře Ferdinanda Valíka (1972)
Úvodem čtení z evangelia Lukášova, kap. 24, verše 25-29.
Tedy on řekl jim: Ó nesmyslní a zpozdilí srdcem k věření všemu tomu, což mluvili proroci. Zdaliž nemusil těch věcí trpěti Kristus a vjíti v slávu svou? A počav od Mojžíše a všech proroků, vykládal jim všecka ta písma, kteráž o něm byla.
I přiblížili se k městečku, do kterého šli, a on potrh se, jako by chtěl dále jíti. Ale přinutili ho, řkouce: Zůstaň s námi, nebo se již připozdívá a den se nachýlil. I všel aby s nimi zůstal
A ještě ze zjevení Janova, kap. 22, 12-14.
A aj, přijdut' brzo, a odplata má se mnou, abych odplatil jednomu každému podlé skutků jeho. .Ját' jsem Alfa i Omega, počátek i konec první i poslední. Blahoslavení, kteříž zachovávají přikázání jeho...
Tolik čtení z evangelia.
Boží mír a klid budiž mezi námi!
Pane, zůstaň s námi, neb se připozdívá, slyšeli jsme v dnešním evangelním čtení. Toto připozdívání nám připomíná nejen nemoc a stáří, ale i změna roku, kdy starý rok umírá a do hrobu se klade, nový pak ujímá se vlády.
Tento přelom k nám vážně promlouvá: Zahleď se zpět a přehlédni svůj život, který nyní jako minulost ponořuje se v moře věčnosti. Spočítej, cos zlého a dobrého vykonal. Zvaž na váze svědomí své skutky. Přijde hodina, která ti oznámí, že máš nastoupiti cestu z tohoto světa na věčnost.
Proto na konci roku si klademe otázku: Vydávali jsme svědectví víry, naděje a lásky svým životem? Byli jsme Milosrdnými Samaritány ? Soucitnými Šimony ? Pečlivými Martami ? Pokornými Mariemi ? Rozsévali jsme s Kristem pšenici, či bez něj jen koukol, bodláčí a trní?
Toť sebezpytování... s ním však přicházejí myšlenky, co nám přinese rok nový.
Žijeme v kritickém století. Krvavé stíny dvou světových válek, revolucí ustavičně leží na zemi - nepřetržité boje a války, nelítostné vraždění nás stále provází a nebezpečí nových válečných požárů neustává. Kde hledat příčiny tohoto chaosu, nejistoty a strachu?
Indický básník Rabindranath Tagore, vrátiv se ze své studijní cesty Evropou do své vlasti - bylo to v roce 1932 - prohlásil: "Evropě hrozí zánik a to proto, že svůj život odloučila od náboženství." To je správná diagnóza nemoci dnešního lidstva. Lidstvo je totiž vážně nemocno úbytěmi duchovních a náboženských hodnot. Lék je znám: Znovunastolení Boha v nás a na zemi! Ale pacient jakoby neslyšel. Toto odmítání vyzkoušeného léku, tato tvrdošíjnost se vymstí jen a jen na pacientovi.
V pozadí vesmíru a veškerého života - jak lidstva, tak i života jednotlivcova - vládne věčná a věčně spravedlivá síla, vesmírná zákonitost, prostě Bůh, jehož všemohoucnost, dobrotu, lásku i spravedlnost znamenáme ve všem jeho díle i ve svém životě. Každý bude skládat a skládá účty ze svého života. V dnešním čtení z Bible jsme slyšeli: "Přijdu a odplata má se mnou, abych odplatil jednomu každému podle skutků jeho."
Síly vesmírné jsou tak mocné a dokonalé, že mohou vytvořiti tisíce životních forem, abychom vyrovnali, co bylo proti zákonům Božím spácháno. Tyto zásadní pravdy Boží nechť jsou v nás živé a pak bude i nás život krásným a šťastným!
Církevní otec, sv. Augustin, vzpomínaje narození Ježíše Krista, napsal: "Velký lékař přišel z nebe, protože velký nemocný leží na zemi." Slova tato platí dnes více, než kdy jindy. Je to všeobecná tragika doby, že lidstvo, které dostupuje vrcholů intelektuálního a technického vývoje, současně se ocitá na pokraji bezedné propasti, do níž hrozí se zřítiti.
Což je nutné, aby v jedné generaci lidstvo muselo potřetí políbiti křiž z rozžhaveného železa, aby se rozhodlo pro cestu k Bohu?
Rok dokonal. Veplul v moře věčnosti. Krásně napsal Otakar Březina: "I vychřadlá skutečnost se usměje, jak nemocný k potěšení přátel."
Věříme ve vítězství Boží lásky. Věříme ve vítězství evangelia. Nesmíme beznadějně věšet hlavy. Nesmíme dávati za pravdu prorokům záhuby a zmaru. My s radostnou důvěrou ku konci roku popřejeme sluchu naši kněžně Libuši, jež na počátku našich dějin volá:" Český národ neskoná, on všechny hrůzy slavné překoná!"
Pane, zůstaň s námi, neb se připozdívá - měli bychom dnes prositi my i všichni klesťané... a pak by se nebe vyjasnilo a lidé by opět žili v lásce, míru a pokoji. Nebesa i země by znovu ožily vánočním poselstvím: "Sláva na výsostech Bohu, a na zemi pokoj, lidem dobrá vůle!"
Amen!
