Pamatuj si mě     Zapomenuté heslo?   Registrovat  

Návrhy nového uspořádání organizace Hnutí Grálu

od učedníka Hellmuth Müller - Schlauroth

z roku 1962

 

S některými jinými nositeli kříže, kteří byli PÁNOVI blízcí a kteří byli stejně jako já naplněni starostí, jsem proto vypracoval návrhy nového uspořádání organizace Hnutí Grálu.

Byly sestaveny v pamětním spise, který jsem předložil o slavnosti Lilie panu Alexandrovi, slečně Irmingard a celému kruhu učedníků. Pamětní spis předpokládal oddělení majetku Grálu od soukromého jmění rodiny Bernhardtovy. Uvedený majetek měl být převeden ze soukromého vlastnictví na vlastnictví přísně organizované, zakládající se společnosti.

Duchovní vedení mělo být samozřejmě ponecháno panu Alexandrovi a slečně Irmingard. Aby byly skutečně uvolněni pro duchovní vedení, měl jim být zajištěn stálý, pevný příjem, který je měl zbavit všech hospodářských starostí. Samozřejmě jim měl zůstat v osobním vlastnictví dům "Gralshöhe", získaný kdysi PÁNEM.

O tomto pamětním spise se jednalo v říjnu téhož roku, při setkání učedníků. Návrhy v něm učiněné byly zamítnuty učedníky z nedostatku občanské odvahy, ale především z nedostatku ochoty k odpovědnosti, a z materielních důvodů všemi členy rodiny Bernhardtovy. Stál jsem sám, jako v roce 1938, kdy se to stalo již jednou, když se měl učinit pro PÁNA neobvyklý krok. Musel jsem snést příval hanlivých slov, až po "Antikrista."

 

 

Opis

Vomperberg, září 1962

Tento spis má za úkol otevřeně a jasně poukázat na to, že by se celková organizace hnutí Grálu měla dát novou cestou. Dlouho jsme váhali s tímto spisem. Avšak zodpovědnost, kterou máme jako nositelé kříže a starost o budoucnost této záležitosti nás nutí, abychom se zřekli mlčení. V průběhu let nechyběly varovné hlasy jednotlivců k nedostatkům, které tu a tam vyšly najevo. Dnes panuje u stoupenců dalekosáhlá nespokojenost, pasivita a lhostejnost, a to i na Hoře.

HORA má být “stánkem Božím zde na zemi”, který se má stát svatým vzorným pozemským životem. Víme, že obyvatelé osady si takovým vzorným životem na sebe vzali nejtěžší úkol zde na zemi.

Za života PÁNA nebylo tak zcela těžké plnit tuto úlohu; neboť od něj opětovně vycházely podněty a činnost, připomínky a směrnice. ON osadu neplánoval (Můj cíl, 1936). Nechal ji vystavět na přání lidí, kteří HO o to prosili. JEHO cíl pro HORU byl duchovní: “Útočiště míru”, “Pramen duchovní síly”.

Dnes převažuje usilování o hospodářské udržení osady. Obyvatelé jsou přetěžování fyzickou prací a duchovní pohyb zlenivěl. Tím chybí také nutné vyzařování dolů do kruhů.

Již navenek působící nejistota právních a finančních poměrů hnutí a správy Grálu vzbuzuje pochybnosti a spory. Již oficiální označení “Správa Grálu Vomperberg, Post Vomp, Tyrolsko, Osada Grálu” vzbuzuje nejistotu, kdo vlastně za touto “Správou Grálu” stojí. Nelze rozpoznat, zda je tato správa orgánem nějakého spolku nebo soukromým vlastnictvím. Teprve když se podrobněji ptáte, dovíte se, že za tím stojí slečna Irmingard a pan Alexander Bernhardt, a že celkové pozemkové vlastnictví, pokud víme, je v pozemkovém katastru zapsáno na pana Alexandera Bernhardta.

Nejistota, která spočívá v zevnějšku správy Grálu, se ukazuje také u vedení obchodů. Jistě je k dispozici řádné vedení účetnictví. Není zde však žádný orgán sestávající z odborných zástupců členů, který by mohl nahlédnout do vedení účetnictví. Hnutí, které dostává příspěvky svých členů a dobrovolné dary, musí disponovat vedením účetnictví, do kterého by mohli nahlížet zástupci členů.

Dále je nejasné, v jakém vztahu je nadace Gralsbotschaft a nakladatelství Alexander Bernhardt ke správě Grálu a kdo prověřuje jejich roční fakturaci. Také vedení účetnictví správy Grálu pro Německo musí být prověřováno zástupci jejich členů.

Výše jmenované obchodní vedení různých míst hnutí Grálu neumožňuje jasně rozpoznat skutečné souvislosti. V žádném případě tím nemá být řečeno, že by zde uvedená nejasnost měla být zamýšlena. Avšak takové nejasné poměry na jedné straně rozsévají smrtelný zárodek nedůvěry, na druhé straně podporují pasivitu a slepou víru stoupenců. Přestože jsme sami také přesvědčeni o bezúhonnosti správy Grálu, byly však tyto nejasné poměry stále stěžejním bodem pro všechny dosavadní útoky odpadlíků v opakovaných novinových článcích, v procesech a jiných potupách.

Dnes již nežijeme v dobách, kdy mezi námi pobýval PÁN. Důsledky z toho nebyly také vyvozeny. Za dob PÁNA bylo mnohé možné, co dnes již možné není. Rozhodující, co dnes již není možné, je skutečnost, že majetek Grálu, získaný z větší části na základě darů je soukromým vlastnictvím rodiny, které podléhá dědictví, namísto vlastnictví hnutí Grálu.

Spojení soukromého vlastnictví a hnutí Grálu není pouze příčinou pro vylíčené nejasnosti právních a finančních poměrů; je také důvodem pro lidskou situaci v osadě:

Pro zaměstnance, kteří více či méně přinášejí oběti z ochoty nasazení, není možné za současných okolností rozpoznat, jestli jejich výkony jsou ku prospěchu hnutí Grálu nebo soukromých vlastníků. V tom spočívá živná půda pro rozmrzelost a nespokojenost.

Soukromí vlastníci se zase musí cítit být při používání prostředků k jejich soukromým účelům morálně zatěžováni a jsou proto také v jejich osobním životě vystavováni stálé kritice.

Dochází k tomu, že identita duchovních vůdců osady s vlastníky majetku Grálu má za následek, že volná, důvěrná spolupráce je od počátku ztěžována.

Dalším závažným důsledkem tohoto spojení je, že sl. Irmingard a pan Alexander jsou přetěžováni hospodářskými úkoly a starostmi o existenci osady a nejsou volní pro jejich úlohu duchovního vedení. To se projevuje jako těžká újma pro osadu a kruhy. Mnohé by vypadalo v současné době v kruzích jinak, kdyby s nimi udržovali duchovní kontakt místo s mezitím vytvořeném sdružením “Správa Grálu pro Německo”. Takovým bezprostředním kontaktem by do kruhů plynul nový život.

K tomu dodat: Adopcí se stala Marga Bernhardt dědičkou resp. spoludědičkou veškerého majetku rodiny Bernhardt. Oddělení soukromého majetku a majetku Grálu je tudíž nutné nejen z výše uvedených důvodů, nýbrž také z tohoto důvodu.

 

Pro nové uspořádání máme následující návrhy:

1.  Veškerý majetek Grálu bude převeden do vlastnictví spolku, který bude vytvořen.

2.  Sl . Irmingard a pan Alexander obdrží smluvené doživotní renty, na jejichž základě budou hmotně zajištěni. Tímto budou osvobozeni od ekonomických starostí a získají volnost pro vlastní duchovní úkol.

3. Orgánem spolku, který by byl současně zastřešovací organizací pro všechna sjednocení Grálu na zemi, by přicházely v úvahu orgány:

a) Rada nejstarších

b) Celkové zastoupení stávajících spolků Grálu všech zemí.

Do celkového zastoupení by jednotlivé spolky vyslaly své zástupce, za každou zemi alespoň jednoho, u spolků v zemích s větším počtem stoupenců by bylo vysláno více zástupců s přiměřeným zohledněním jejich počtu. Zástupci by byli voleni ve stávajících kruzích.

Rada nejstarších by sestávala z dvanácti členů. Museli by přináležet Grálu více než 15 let a být povolaní. Také v radě nejstarších by museli být zastoupeny země v menším počtu členů přiměřeným způsobem. Členové rady nejstarších by byli voleni celkovým zastoupením.

4.  Celkové zastoupení by vedle svého úkolu sloužilo k tomu, aby volilo radu nejstarších, k výměně podnětů a návrhů k podpoře hnutí Grálu. Také by je musela vyslechnout rada nejstarších při obzvlášť důležitých rozhodnutích.

5.  Rada nejstarších bude rozhodovat o všech záležitostech hnutí Grálu. Volí také jednatele, který dle jejích pokynů vede běžné obchody.

Spolupráce mezi radou nejstarších a sl. Irmingard a p. Alexandrem, kteří mají duchovní vedení, je nutné blíže specifikovat.

Jednatel má radě nejstarších ročně předkládat vyúčtování.

Nové uspořádání povede ke shrnutí dnes rozptýlených různých míst hnutí Grálu a tím ke zjednodušení a jasnosti.

Novým uspořádáním bude také vyloučena představa nějakých rodinných zájmů a tím bude teprve vytvořen předpoklad pro rozšíření Poselství na celém světě.

Aby došlo k tomuto rozšíření Poselství, které je naléhavou prosbou nás všech, doufáme, že se sl. Irmingard a pan Alexander neuzavřou nutnosti námi předneseného nového uspořádání.

Hellmuth Müller - Schlauroth