Úvahy a přednášky Dr. Kurta Illiga o vědeckém poznávání 


Předmluva překladatele: 

Žijeme (si) na pozemsky materiální úrovni, kterou mnozí její obyvatelé považují za jedinou možnou… Vzpomeňme jen na v našich zemích svého času propagovaný, doslova násilím vnucovaný „materialistický vědecký světový názor", a to i přesto, co jsme díky věcnému vědeckému poznání již poměrně dlouho o materii, atomech a povaze elementárních částic znali: tedy jako něco vskutku zásadního, co již tehdy tento materialistický „vědecký" (nyní, žel, alias spotřebitelský) názor naprosto vyvracelo. -

Pro vysvětlení jevů, od makroskopických až po atomové, si v současnosti vystačíme v podstatě se dvěma silami mezi dvěma částicemi: gravitační a elektromagnetickou. Pro vysvětlení stability atomového jádra jsme však nuceni připustit existenci další formy síly: jaderné. Vzhledem k historii vědeckého poznání připomíná ono hledání sil nebo síly bajkový příběh myší v klavíru s jejich hledáním původu tónů…-

______

 

Dr. Kurt Illig, jehož vlastní profesní vývoj byl těsně spjat s vědou, studoval Abd-ru-shinovo dílo a na základě důslednosti jeho výpovědí dospěl k přesvědčení o nevyvratitelnosti tímto dílem zprostředkovaného vědění. Přezkoumání tohoto vědění podle známých přírodních zákonitostí - včetně těch, ke kterým vedly objevy atomové a kvantové fyziky, jež byly tehdy poprvé diskutovány širokou veřejností - se pro něho stalo naléhavou záležitostí. V rámci rozborů a výkladů Abd-ru-shinových spisů a vypořádání se s diskuzemi své doby, nalezl Dr. Kurt Illig klíč k odpovědím, které písemně zpracoval.

 

I přes nesporný vývoj vědeckého poznání v posledních desetiletích, neztratila pojednáni Dr. Kurta Illiga, tak jak byla ve 20. letech dvacátého století publikována, nic na své zásadnosti a principiálnosti (navíc tehdejší věda již měla dostatek času na to, aby se vyrovnala se ztrátou paradigmatu newtonovské fyziky a nahradila ho paradigmatem fyziky kvantové).

 

***

 

Dr. Kurt Illig - biografie

Fyzikální chemik, * 8.7.1894 Frankfurt/ Main,  18.4.1945 Freising (následkem leteckého útoku).


Genealogie

Otec → Johann (1865-1922), společník a vedoucí továrny na elektrické motory ve Frankfurtu/M. a spoluzakladatel osmose-Ges. (Otto Gf. Schwerin), S d. Kaufm. Joh. Franz u. d. Franziska Klaeger; Matka → Martha (1871-1923), T d. Hotelbes. Hermann Meyer u. d. Dorothea Buerdorf; ⚭ Gertrud Eisener (*1898) aus Hannover; 2 S.


Leben

Kurt Illig studoval chemii ve Frankfurtu. Po promoci na Dr. phil. nat. u R. Lorenze (1921, Dis.: Experimentální důkaz izotopu chlóru pomocí difuze, 1923) nastoupil do elektrochemického oddělení u Siemens & Halske AG v Berlině. Již v r. 1923 převzal jako přímý spolupracovník Gg. Erlweina, tehdy šéfchemika Siemens & Halske, vedení všech vývojových laboratoří. Als Mitglied der Leitung der Abteilung für Elektrochemie, die von V. Engelhardt geführt wurde, wuchs Kurt Illig in die geschäftlichen und besonders auch vertrieblichen Aufgaben der Firma hinein. Zu den Bereichen, die ihm als dem verantwortlichen Leiter der technischen und insbesondere Verfahrensentwicklung zukamen, gehörten vor allem das Studium der Abscheidungsbedingungen des Chroms und die technische Entwicklung des Verchromungsverfahrens, die Entwicklung eines elektrochemischen Gewinnungsverfahrens für Beryllium (mit H. Fischer), die intensive Förderung der Gewinnung einer gesinterten Tonerde (Sinterkorund) als Isoliermaterial bei höheren Temperaturen (mit Reichmann), die Schaffung neuartiger Verfahren zur anodischen Oxidation von Aluminium auf Oxalsäurebasis, die später zusammen mit den mit Schwefelsäure als Elektrolyt arbeitenden Verfahren als Eloxalverfahren verwertet wurden. Basierend auf den Arbeiten von Otto Gf. Schwerin, betreffend die Entwässerung von Torf und Tonerde, wurden die Verfahren der elektroosmotischen Entsalzung wieder aufgenommen und führten zur Schaffung von Apparaten zur elektroosmotischen Wasserentsalzung, die sich jahrelang in der Praxis behaupten konnten.

Nach Engelhardts Übertritt in den Ruhestand wurde Kurt Illig 1932 die Leitung der Abteilung für Elektrochemie übertragen. Damit ging seine Tätigkeit mehr auf die geschäftliche Auswertung der elektrochemischen und elektrothermischen Technik über, deren Schwerpunkt zunehmend ins Ausland verlagert wurde. Mit außergewöhnlicher Fähigkeit, Kontakte zu schaffen, wirkte I. entscheidend an der Hereinholung bedeutender Aufträge aus Großbritannien, Italien, Jugoslawien und Frankreich mit.

Den Ausgang des 2. Weltkrieges voraussehend, entwickelte Kurt Illig gegen dessen Ende Pläne für die Inangriffnahme verschiedener neuer Gebiete der elektrischen Stoffumsetzungen, die aber von ihm nicht mehr durchgeführt werden konnten.

Werke

u. a. Beryllium u. s. Herstellung, in: Zs. f. Metallkde. 18, 1926; Elektroosmot. Verfahren in der Technik, in: Zs. f. angew. Chemie 39, 1926; Herstellung und Verwendung des Leichtmetalles Beryllium, ebd. 40, 1927; Elektrochemie im Rahmen des Vierjahresplanes, ebd. 52, 1939, Suppl.; Untersuchungen an Diaphragmen, in: Wiss. Veröff. aus d. Siemens-Konzern 6, 1. H., 1927 (mit N. Schönfeldt), u. 7, 1. H., 1928 (mit dems.); Versuche z. Aufschluß des Rohberylls u. z. Herstellung geeigneter Berylliumsalze f. d. Elektrolyse, ebd. 8, 1. H., 1929 (mit M. Hosenfeld u. H. Fischer); Physikal. und chem. Eigenschaften des Berylliums, ebd.; V. Engelhardt z. 70. Geb.tag, in: Zs. f. Elektrochemie u. angew. physikal. Chemie 42, 1936; Aufgaben und Bedeutung der Elektrochemie in Technik und Wirtschaft, in: Siemens-Zs. 17, 1937; Pogg. VI.

Portraits
im W.-v.-Siemens-Inst. München.

Autor
Hermann Walde