Narušená výstavba v cenzurovaném Poselství Grálu
Předmluva (Pavel Krajíček): Pan Jaroslav Peroutka nám v článku sestavil názornou ukázku zásahu do dokonalosti Poselství Grálu. Pro lidi neznalé věci: Abdrushin ve svém Poselství Grálu začíná s vysvětlováním pozvolna a dává pojmům hrubý hromadný název. Např. zpočátku říká, že myšlenky jsou duchovní, ale postupně jak jde do hloubky se dozvíme, že myšlenky patří ještě k hrubohmotnosti. Toto se týká vlastně celého Poselství nikoli jen oněch zmíněných myšlenek, které na ukázku vybral pan Peroutka. Hnutí Grálu provedlo cenzuru Poselství Grálu a přednášky přeházelo podle své domýšlivosti a tím právě porušilo onen žebřík v Poselství Grálu a právě tento článek chce na jednom příkladu toto narušení ukázat.
***
Napsal Jaroslav Peroutka
Protože navzdory mnohým vysvětlením se stále objevují dotazy na přepracování Poselství a konkrétní příklady narušení výstavby, na kterou Abdrushin často poukazuje např. ve slovech:
V pořadí mnou určeném je bezpodmínečně požadováno neustálé uzrávání; neboť začínám od počátků dosavadního porozumění a stupňuji vědění pozvolna tak, aby mne v tom lidský duch mohl následovat. Pak rozšiřuji části stvoření vždy dále od sebe, odděluji mnohé, co se doposud nacházelo ještě pod jedním společným výrazem, do nových částí, které jsem před tím ještě nejmenoval.
Nebo
Nynější a následující přednášky jsou rozšířením Poselství! Kdo jim chce rozumět, musí také znát Poselství. Je to celek, který také musí být zachován ve stanoveném pořadí, pokud se má stát pravým věděním.
Ani jedinému místu se při tom nelze vyhnout. A pro vědění o stvoření tím není požadováno příliš mnoho. Pro koho je to příliš mnoho, ten s tím nemůže být nikdy hotov. Avšak bez takovéhoto vědění není více žádného vzestupu a také žádného dalšího prodlévání; neboť čas možnosti v tomto nevědomého bytí je pryč.
a na kterou (výstavbu) paradoxně odkazují i zastánci trojdílého Poselství, udělal jsem si takovou malou sondu, která jasně ukazuje, že v trojdílném Poselství se o žádné pozvolné výstavbě, kterou hledající nutně potřebuje, vůbec nedá hovořit.
Vybral jsem pojem „Myšlenky“
Nejprve projděme pořadí, jak je tento pojem vysvětlován v trojdílném Poselství:
Tyto myšlenky se jemnohmotně ihned ztělesňují v živé myšlenkové formy, tíhnou k předmětu jeho pohledů a ulpí na něm.
Pamatujte na to, že vaše myšlenky jsou věci, které se duchovně formují a stávají se často útvary, které přetrvávají život vašeho pozemského těla.
Poněvadž však myšlenka je duchovní, vracejí se tyto následky také duchovně.
V tom se však mýlí, neboť i myšlenky patří ke hrubohmotnosti a jedině v ní musí býti bezpodmínečně odčiněny.
Každá procítěná myšlenka dostává ihned jemnohmotnou podobu přesně odpovídající jejímu obsahu, a to proto, že v každé myšlence žije tvůrčí síla.
…
Tak nadejde okamžik, kdy myšlenky, které se v jemnohmotném staly něčím, co skutečně existuje a je živé, vrátí se a zasáhnou výchozí bod, tedy původce, a to současně s jinými myšlenkami stejného druhu, které cestou přitáhly.
Myšlenky stejně jako i myšlenkové formy jsou ještě hrubohmotného druhu, i když patří k jemné hrubohmotnosti. Nejsou jemnohmotné. Jemnohmotnost nemá nic společného s jemnou hrubohmotností.
A nyní seřadíme přednášky podle POSLOUPNOSTI původního pořadí a co nevidíme? Zatímco v trojdílném Poselství jsou myšlenky nejprve vysvětlovány jako jemnohmotné, pak duchovní, pak rovnou hruhohmotné, pak zase jemnohmotné a nakonec hrubohmotné, v původním řazení je tomu zcela jinak: Myšlenky jsou nejprve duchovní, pak jemnohmotné a nakonec jsou zařazeny do hrubohmotnosti, přesně tak, jak to odpovídá i logice citovaných pasáží o výstavbě Poselství:
Pamatujte na to, že vaše myšlenky jsou věci, které se duchovně formují a stávají se často útvary, které přetrvávají život vašeho pozemského těla.
Poněvadž však myšlenka je duchovní, vracejí se tyto následky také duchovně.
Každá procítěná myšlenka dostává ihned jemnohmotnou podobu přesně odpovídající jejímu obsahu, a to proto, že v každé myšlence žije tvůrčí síla.
…
Tak nadejde okamžik, kdy myšlenky, které se v jemnohmotném staly něčím, co skutečně existuje a je živé, vrátí se a zasáhnou výchozí bod, tedy původce, a to současně s jinými myšlenkami stejného druhu, které cestou přitáhly.
Tyto myšlenky se jemnohmotně ihned ztělesňují v živé myšlenkové formy, tíhnou k předmětu jeho pohledů a ulpí na něm.
Myšlenky stejně jako i myšlenkové formy jsou ještě hrubohmotného druhu, i když patří k jemné hrubohmotnosti. Nejsou jemnohmotné. Jemnohmotnost nemá nic společného s jemnou hrubohmotností.
V tom se však mýlí, neboť i myšlenky patří ke hrubohmotnosti a jedině v ní musí býti bezpodmínečně odčiněny.