Poznámka:
V přednášce Doznívání II. - 31. Když je nouze nejvyšší, je vám Boží pomoc nejbližší! je věta: "Vaším úkolem je, abyste ve všem pozemském jednali jen tak, aby nebyla temnotám již poskytována možnost vás pozemsky napadat!"
Dovedete si představit, že by Abdrushin jednal sám v rozporu s těmito slovy? Přesto nám Hnutí Grálu tvrdí, že ano, že sám Abdrushin provedl cenzuru Poselství Grálu, aniž by někde zanechal písemnou zmínku o tom... tedy podle Hnutí Grálu nechal Abdrushin temnotám možnost celé jeho dílo pozemský velice snadno napadnout a tím jednal sám v rozporu se svými slovy. Samozřejmě Abdrushin nejednal v rozporu se svými slovy, naopak viz např. jeho prohlášení:
Abdrushinovo prohlášení ze dne 26.10.1939
Na těchto mých slovech nebylo pozměněno ani to nejmenší. Ještě dnes je můžeme přesně tak číst jako od počátku a mohou platit jako důkaz a základ mé odpovědi.
Taková, jaká jsou ještě dnes, byla od počátku. Jestliže se u toho nebo onoho člověka posune nebo změní vlastní přesvědčení v důsledku jiných vlivů či úmyslů, tak mi proto nemůže být vyčítán úmysl jakéhokoliv podvodu.
Z mé strany se nic jiného nestalo a nebylo změněno, nýbrž vše zůstalo tak, slovo za slovem. A tato slova jsou mým nezměněným, plným přesvědčením, ke kterému jsem nikdy nechtěl žádného druhého člověka přemlouvat, protože mám z práce samotné jen radost a je mi lhostejné, kdo a kolik lidí pak řekne, že je toto také jejich přesvědčením.
V těchto mnou již napsaných dílech, která jasně a zřetelně ukazují obsah mého chtění, jsem spatřil svou vlastní životní úlohu, která dle mého přesvědčení spočívá v tom, aby na zemi otevřela cesty novému vědění! Dosud neznámému vědění o stvoření, které dá lidem vnitřní čistotu a oporu.
Z tohoto důvodu se považuji také za vyslance Božího, protože žádný člověk by sám od sebe nemohl nikdy napsat díla o takovém vědění s úplně novými a přece jednoduchými vysvětleními, aniž by k tomu byl schopnostmi obzvlášť určen. Proto zde musí být zvláštní spojení s Boží moudrostí.
Samotná díla jsou mi pro to důkazem. Proto jsem žil bez pochyb toto přesvědčení, aniž bych z toho chtěl získat nějaké výhody, jen radost, abych mohl něco podobného napsat lidem.
Přirozeně není možno v tomto případě pohlížet na pojem vyslance Božího nebo Syna Božího tak, jako tomu bylo u Ježíše, nýbrž se jedná o zvláštní pochod vyzařování, které bylo v mém pozemském těle zakotveno teprve po prožití velkého utrpení pro nutné uzrání.
Patřilo k tomu vše, také zlé prožití, abych pak mohl v dílech volit z vlastního prožití správná slova, ve kterých působím jako nejzazší pozemské pisátko Božské vůle k novým zjevením nutného vědění.
Ani mě nenapadlo, abych s tímto mým přesvědčením, které je sepsáno v mých dílech o vědomostech stvoření, obchodoval, což by se mi jevilo jako znesvěcení mé úlohy.
Ne já jako osoba jsem proto podnětem a středem všeho, co se dosud událo, k čemuž také patří sloučení vlastních sjednocení, nýbrž pouze má díla „Ve Světle Pravdy“ jako „Nové Poselství Grálu“.
Všichni lidé vstoupili se mnou ve spojení teprve čtením mých prací, jako důsledek vlastního a svobodného osobního přesvědčení správnosti mých výkladů.
Když mi však takoví lidé, kteří se prostřednictvím mých děl cítí být osvobozeni od velké nejistoty a těžkého tlaku, chtěli z vděčnosti a radosti tu a tam prokázat pozornosti různého druhu, tak to pro mě nebylo důvodem, abych je odmítnul, a dle mého vědomí nemá také nikdo právo, aby mi vytýkal domněnku takových věcí jako bezpráví nebo dokonce podvod. Mimo to jsem si musel často vyslechnout, že odmítnutí tyto lidi hluboce ranilo, zatímco mě stále ujišťovali, že přijetí je pro dávající samotné velkou radostí.
Abdrushin
***
Nyní ještě na závěr komentář pana Peroutky:
Jen bych podotknul, že v Československu v roce 1940 vyšlo knižně Poselství Grálu v nakladatelství Hlas, které mělo od Abdrushina vydavatelská práva a které bylo v Československu do Abdrushinovy smrti jediným autorizovaným nakladatelstvím, přesně v takové formě jako v roce 1932. Nikdy od něj neobdrželo pokyn Poselství Grálu jakkoliv měnit, ačkoliv dostávalo od roku 1937 podklady k tisku nejrůznějších tiskovin, například pro časopis Hlas (Die Stimme) atd.
Naopak učedník Josef Kovář dostal od Abdrushina písemný pokyn, aby kniha Poselství Grálu zůstala navždy v té formě v jaké byla v roce 1931(2).
Takže Pravdu není až zase tak složité poznat ...
Kromě toho :
Ani pod vedením Marie a Irmingard v Hnutí Grálu nepanoval jednotný názor na to, zda je Poselství přepracováno dočasně nebo trvale.
Zemský vedoucí hnutí Grálu, učedník Walkhoff po válce prohlásil:
„Ostatně až do r. 1950 se prodávaly obě dvě vydání a ve výjimečných případech ještě i později. Je vyhrazené nové další době, aby se znovu zpřístupnila první verze Poselství."