Napsal Abdrushin
Kategorie: Doznívání I.
Zobrazení: 904

37. Pozemský člověk před svým Bohem

Lidé, jak jste se doposud projevovali vůči svému Bohu! Snažili jste se ho klamat v pokrytectví, jako jste chtěli také klamat sami sebe falešnou zbožností, kterou jste měli vždy jen na rtech, na které se však duch nikdy nepodílel. Vy jste stanovili pravidla a obyčeje ve svých chrámech a církvích, aniž byste se ptali, zda byl tento způsob Bohumilý. Pokud se líbil jen vám, pak byla tím pro vás bohoslužba vyřízena!

Vy nevidíte, jak domýšlivé to všechno bylo. Vy jste chtěli určovat každý způsob. Po Boží vůli neptali jste se při tom nikdy. Co jste vy označovali za veliké, to mělo být přijímáno také Bohem ve stejné míře. Chtěli jste ve všem Bohu vnutit své názory jako oprávněné, lhostejno, čím jste se zabývali.

Co jste vy pokládali za správné, mělo být jako správné Bohem odměněno, co jste vy považovali za nesprávné, měl Bůh trestat.

Nikdy jste nechtěli vážně zkoumat, co Bůh uznává za správné a co je nesprávné před Jeho zrakem. Nestarali jste se o Boží zákony ani o neposunutelnou svatou vůli Boží, která byla od věčnosti a nikdy se ještě nezměnila a také se nikdy nezmění!

Na ní se nyní rozbijete a s vámi všechna falešná lidská díla, která si vytvořila zákony, jež měly sloužit vašim pozemským přáním. Vy lidé však sami stojíte před Bohem jako úskoční, liknaví sluhové, kteří Jeho vůle nikdy nedbali v sobectví, v domýšlivosti a ve směšném chtění všechno vědět.

Sluhy byli jste a ještě jste vy, kteří jste se považovali za pány a v pýše a duchovní lenosti jste se snažili potírat a strhávat dolů všechno to, čemu jste nemohli rozumět, když to nebylo v souladu s dosažením nízkých pozemských účelů, které jste chtěli považovat za nejvyšší. Nešťastní, kteří jste se mohli takto rouhat! Všechno mělo sloužit jen vám, dokonce i zákony! Jen co vám sloužilo, lhostejno, v jaké formě, jen co vám pomáhalo ke splnění vašich pozemských žádostí, to jedině považujete za správné, jen o takovýchto věcech chtěli jste ještě vědět.

Je-li však nyní od vás požadováno, abyste sami sloužili s horlivostí a ve věrnosti svému Pánu, jemuž vděčíte za své bytí, tak jste zcela udiveni, protože se přece domníváte, že jen on sám má sloužit vám svou silou, svou vznešeností a svou velikou láskou!

Jak by to asi také mohlo být jiné podle vašeho velkého mínění o vás samých! Domnívali jste se přece, že dostatečnou bohoslužbou je, když Boha uznáváte a v myšlenkách ho prosíte o splnění všech přání, která v sobě nesete. A že On, vyjádřeno jasnými slovy, slouží vám s všemohoucností, která je Jemu vlastní a vám vytvoří krásný život! Něco jiného vás ve vašem smýšlení nenapadne.

Prosby byly v nejlepším případě vaší bohoslužbou!

Uvažujte o tom jen jednou zcela důkladně; nebylo to ještě nikdy jiné.

Nezmocní se vás pak stud i hněv nad vámi samotnými, když se jednou budete v tomto smyslu zkoumat?

Největší část lidí si myslí, že toto pozemské bytí nemá za cíl jiný účel než pozemský zisk! V nejlepším případě také ještě účel rodiny a dětí! Kdo takto nesmýšlí, přece podle toho jedná! Co má však za takovýchto předpokladů znamenat rozmnožování, jak vy to nazýváte, které však ve skutečnosti vůbec žádným rozmnožováním není, nýbrž jen poskytováním možnosti k inkarnacím jiných lidských duchů, aby se dále zdokonalovali a odkládali staré chyby. Skrze své jednání však zvětšujete své zatížení vinou; neboť tím zdržujete od vzestupu všechny duchy, které jste jako své děti vychovali pro stejně prázdné účely!

Čím je pak výstavba pozemské říše, pokud není ke cti Boží, pokud nepůsobí v Božím smyslu, který ještě vůbec neznáte a doposud jste ho ani poznávat nechtěli, protože vaše mínění je vám nade všechno ostatní. Chcete uspokojovat jen sebe, a pak od Boha ještě očekáváte, že má požehnat vašim slátaninám! Ke službě a k plnění povinností vůči svému Bohu jste neměli žádnou chuť.

Roztříštěno bude nyní podivínské jednání pozemského lidstva, které si ještě troufalo ve svém bludu vtahovat jméno Boží do všeho falešného, špiníc tím to nejsvětější!

Strženi dolů budete z trůnu svého rozumového chytráctví, aby alespoň někteří mezi vámi dosáhli schopnosti přijmout v čisté pokoře pravou moudrost z Božích výšin, která jedině vás může učinit lidmi; neboť dobrovolně byste k tomu nikdy nedozráli.

Co se vám nehodí, popliváte, a rychle zvedáte kameny, abyste takto odstranili ze světa nepohodlné, které vás chce rušit v dalším holdování sobě samým. Raději jásáte vstříc luciferským trabantům, kteří lichotí vaší ješitnosti a rozdmýchávají vaši domýšlivost, aby vás pak tím jistěji odřízli od Světla a udrželi v duchovní lenosti, která musí vést ke smrtelnému spánku vašeho vlastního bytí!

Já vám však pravím, že nyní budete vzkříšeni z opojení dusné závrati, která vás již železně svírá. Musíte se probudit proti vlastnímu chtění, ať už také jen proto, abyste s nejstrašlivějším zoufalstvím ještě v posledním okamžiku poznali to, čeho jste se dobrovolně s rouhavou vlažností vzdali, dříve než budete vrženi do močálu, který se vám jeví jako žádoucí!

Očištěna bude nyní země a celý svět! Nemá zůstat nic ze špíny, aby v míru a radosti mohlo tvorstvo sloužit svému Pánu, všemohoucímu Bohu, který mu kdysi ve své lásce poskytl možnost vědomě užívat veškerá požehnání stvoření.

Kdo by chtěl do něj opět vnést zakalení tím, že by nedbal zákonů Božích ve stvoření, nebo dokonce působil proti nim, ten bude neúprosně vyřazen; neboť takovýmto jednáním přináší vám jen závist, nenávist, utrpení, nemoc a smrt!

Všem těmto strastem můžete zůstat vzdáleni již jen tehdy, když se skutečně snažíte poznat Slovo Nejvyššího a dbát ho! K tomu musí být však nejprve pochopeno především ve svém pravém druhu! Vy jste si je však doposud vykládali vždy jen tak, jak se to líbilo vám samotným! A ne tak, jak bylo Bohem dáno k vaší pomoci, k vaší záchraně z nejtěžší nouze!

Vy jste se však nezalekli toho, učinit svaté Slovo otrokem své pýchy, aby skrze znetvoření jeho pravého smyslu sloužilo jen vám, místo abyste k vlastnímu blahu sloužili vy jemu v tom smyslu, v jakém vám bylo dáno!

Co jste již učinili z Božího Slova ve svých výkladech a svých spisech! Že můžete o něm vést spory, že se jako pozemští lidé spojujete a dokola rokujete, to již zcela samo o sobě svědčí o nejistém základu a o nejasnosti toho, co jste si troufli stanovit jako čisté, vznešené Slovo Boží! Slovo Páně je nedotknutelné, prosté, jasné a neúprosně vryté do stvoření.

Tam, kde není zatemněné a posunuté, není žádné mudrování, žádné rokování! Je srozumitelné každému tvoru.

Vám však byla velikost této jednoduchosti ještě příliš nepatrná ve vaší směšné domýšlivosti! Pracovali jste v pochmurnosti dílny svého mozku namáhavě na tom tak dlouho, až jste ji zkřivili a zformovali tak, jak se to líbilo vám, takže to odpovídalo vašim malým pozemským přáním, vašim slabostem a také vašemu převelikému myšlení o vás samých a o vaší důležitosti.

Vytvořili jste tím obraz, který musel sloužit vám a který se líbil vaší ješitnosti.

Neboť nejnižší ješitností je také ona pokora, kterou ukazujete, když mluvíte o svých velkých hříších, za které Bůh přinesl oběť usmíření. Bůh pro vás! Za jak cenné musíte se však považovat! A nepotřebujete přitom nic dalšího dělat, než po mnohém získávání jednou se uvolit a jen požádat o odpuštění!

Při takovýchto myšlenkových pochodech musí být přece i tomu nejdomýšlivějšímu v jeho pokrytecké pokoře v mysli dusno.

To je však jen jedna z mnoha věcí. Tak jste zkřivili všechno, co má objasnit váš vztah sebevědomých tvorů vůči velikému Stvořiteli!

Nic z toho nezůstalo pod domýšlivostí tohoto pozemského lidstva čisté a vznešené. Proto posunulo se i samo sebou správné stanovisko k Bohu a stalo se falešným.

Sebe povyšujíce a očekávajíce dobrou odměnu nebo žebrajíce opovrženíhodným způsobem, jen tak stáli jste před svým Pánem, pokud jste si vůbec někdy dali námahu a čas skutečně na něj myslet, nuceni tak mnohou nouzí, která vás musela zasáhnout ve vzájemném působení vašeho konání!

Nyní však konečně musíte být probuzeni a musíte přijmout Pravdu, jaká skutečně jest, a ne jak si ji vy představujete! Zhroutí se tím všechno falešné, mezery pokryteckého chtění vědět vše lépe se stanou zjevnými. Nic se více nemůže skrývat v temnotě; neboť skrze vůli Boží konečně nastane Světlo, aby se temnota rozpadla a zmizela!

Světlo bude nyní na zemi a v celé velké hmotnosti! Plamenně zazáří ve všech částech, rozkládajíc a spalujíc veškeré zlo a také veškeré zlé chtění! Falešné musí se zjevit tam, kdekoliv se snaží skrýt, a musí se samo v sobě zhroutit před paprskem Božího Světla, které nyní ozáří celé stvoření! Zřítí se dolů vše, co není a nechce žít podle vznešených zákonů Božích, dolů do okruhu zničení, odkud nikdy více nemůže povstat! —

Jedině všesvatá vůle Boží bude ještě vládnout na této zemi!

-

 PG I.-25.

Text označen žlutě je Hnutím Grálu cenzurován. 

(**) na takto označeném místě se v cenzuře nachází text (slovo, dvě) navíc.