25. Temperament
Existují lidé, kteří tak mnohé své chyby omlouvají temperamentem, a to i před sebou samými!
Takovéto jednání je falešné. Kdo takto jedná, ukazuje, že se stal jen otrokem sebe sama. Člověk je z ducha, který v tomto pozdějším stvoření je to nejvyšší sebevědomé, a tím všechno ostatní ovlivňuje, formuje a vede, lhostejno, zda to spočívá v jeho plně vědomém chtění nebo o tom neví vůbec nic. Toto vládnutí, tedy vlivné působení v pozdějším stvoření je podle zákonů stvoření zakotveno v duchovním druhu! Lidský duch tím působí proto zcela úměrně samotným svým bytím, protože přichází z duchovní říše. Temperament však není odvozen z tohoto ducha; neboť je vytvářen jen zářením určitého druhu hmotnosti, jakmile je bytostným oživujícně zcela proniknuta, což přece veškerou hmotností hýbe, zahřívá ji a formuje. Je to krev, z níž přichází toto záření.
Lidová mluva často vůbec ne neoprávněně hovoří o té či oné vlastnosti člověka: „Má to v krvi!“ Tím má být ve většině případů vyjádřeno to, co je „dědičné“. Často tomu také tak je, protože hrubohmotná dědičnost se odehrává, zatímco duchovní dědičnost je nemožná. V duchovním přichází v úvahu zákon přitažlivosti stejného druhu, jehož působení navenek v pozemském životě nese podobu dědičnosti, a proto s ní může být snadno zaměněno.
Temperament však vychází ze hmotnosti a je proto zčásti také dědičný. Zůstává také neustále s veškerou hmotností úzce svázán. Příčinou k tomu je bytostné působení. Tušení toho spočívá také zde opět v lidové mluvě, jejíž moudrost vždy povstávala z přirozeného cítění takových lidí, kteří stáli ve stvoření ještě nezkřiveni, prostě a se zdravými smysly. Lidová mluva hovoří o lehké krvi, o horké krvi, o těžké krvi, o lehce vznětlivé krvi. Všechna tato označení se vztahují k temperamentu, se zcela správným vycítěním, že krev při tom hraje největší roli. Je to ve skutečnosti určité vyzařování, které se vždy vyvíjí skrze druh složení krve a v první řadě pak v mozku vyvolává odpovídající reakce, které se dále silně projevují v pocitech celého těla.
Tak převládá u různých lidí podle složení krve vždy určitý druh mezi temperamenty.
Ve zdravé krvi člověka jsou zakotvena všechna vyzařování, která krev vůbec může vyrobit, a tím také všechny temperamenty. Mluvím vždy jen o zdravém pozemském těle; neboť nemoc přináší zmatek do záření.
S věkem pozemského těla mění se také složení krve. Tím nastávají při změnách věku zdravé krve současně také odpovídající změny temperamentu.
Kromě věku těla však spolupůsobí při změnách krve ještě další věci, jako druh pásma a všechno, co k tomu patří, tedy podnebí, záření hvězd, způsoby výživy a ještě mnoho jiného. To působí bezprostředně na temperamenty, protože ty náleží ke hmotnosti, a proto jsou s ní také velmi úzce spojeny.
Všeobecně se rozlišují čtyři základní temperamenty lidí, podle kterých se také lidé sami označují jako sangvinikové, melancholici, cholerici a flegmatici. Ve skutečnosti jich však existuje sedm a se všemi odstupněními dokonce dvanáct. Avšak nejhlavnější jsou čtyři.
Při zcela zdravém stavu krve jsou rozděleny do čtyř věkových období, při kterých se mění každé složení krve. Jako první máme dětský věk, rovnající se sangvinickému temperamentu, bezstarostnému životu okamžiku, dále věk jinošský nebo dívčí rovnající se melancholickému temperamentu, toužebné zasněnosti, pak mužský a ženský věk rovnající se cholerickému temperamentu činu a konečně stařecký věk rovnající se flegmatickému temperamentu klidného uvažování.
To je tedy v mírném, tedy ne neobvyklém pásmu normální a zdravý stav.
Jak úzce je to všechno svázáno se hmotností a stejnorodě v ní působí, vidíte dokonce ještě na hrubohmotné zemi v ročních obdobích jara, léta, podzimu a zimy. Na jaře hlučné probuzení, v létě zasněné dozrávání s naléhající zralostí, na podzim čin plodů a v zimě tichý přechod s nashromážděnými zážitky k novému procitnutí.
Dokonce i národy a rasy nesou zcela určité vlastnosti společného temperamentu. To souvisí s půdou země, na které povstaly a na které žijí, s příslušným způsobem výživy, kterou tato půda s sebou přináší, se stejnorodým hrubohmotným zářením hvězd a v neposlední řadě se zralostí ducha celého národa. Sangvinické obyvatelstvo stojí obrazně ještě v dětském věku nebo se vlivem nějaké okolnosti vyvíjelo zpět znovu do dětského věku. K tomu patří nejen lidé slunečných jižních moří, nýbrž převážně také Románi. Melancholikové stojí před vlastními činy, k nimž se počítají Němci a všichni Germáni. Stojí před procitnutím k činu!
Proto je také jinošský a dívčí věk časem melancholického temperamentu, protože s proniknutím ducha v pohlavní síle teprve vzniká jeho úplné spojení se všemi druhy stvoření, čímž člověk nastupuje k zodpovědným činům v tomto stvoření. Je plně zodpovědným za každou jednotlivou myšlenku, za každé slovo a každý svůj čin, protože veškerá zachvívání z něj tlačí plnou silou, aby formujíce procházela úrovněmi bytostného. Tak vznikají tímto v pozdějším stvoření světy podle onoho druhu, ve kterém člověk svým zachvíváním působí.
Je-li tedy člověk v temperamentu nevázaný, tak tím vytváří nezdravé nové formy ve stvoření, které nikdy nemohou vytvořit harmonii, nýbrž musí působit na všechno stávající rušivě.
Protože lidský duch stojí vlivem svého druhu původu na nejvyšším místě v pozdějším stvoření, tak má tím nejen moc, nýbrž i povinnost vládnout ostatnímu v tomto stvoření, poněvadž ani jinak nemůže, nýbrž svým druhem prostě vládnout musí!
Na to má každým okamžikem myslet! Vytváří neustále nové formy tohoto pozdějšího stvoření s každou jednotlivou myšlenkou, každým hnutím své duše! Ujasněte si konečně jednou, že jste přece za to zodpovědní a všechno, co ve svém bytí také zformujete, závisí na vás. Dobro pozvedá vás vzhůru, nízké musí vás strhávat dolů podle zákona tíže, který se projevuje bezpodmínečně, lhostejno, zda vy sami o tom víte nebo se o to vůbec nestaráte. Pracuje a působí kolem vás v neustávajícím tkaní. Vy jste sice výchozím bodem toho všeho, co v tomto tkalcovském stavu musí být zformováno a vytvořeno, avšak nemůžete to zadržet ani na jeden okamžik!
Ujasněte si jen jednou tento jeden obraz. Ten musí stačit, aby vás vyburcoval z nicotností, kterým jste často ochotni obětovat tak mnoho času a síly, musí vám přinést hrůzu z lehkomyslného způsobu, se kterým jste již promarnili svůj dosavadní život, a stud před Stvořitelem, který vám dal tak mnohé. Vy jste toho však nedbali a hráli jste si s touto ohromnou mocí jen ke škodě vám svěřeného pozdějšího stvoření, které byste vy sami mohli zformovat v ráj, pokud byste někdy konečně chtěli!
Uvažte, že vás musí nyní zmást a tísnit celý ten chaos, který jste natropili v neznalosti těchto Božích zákonů. Že je ještě neznáte, je vaše vina. Je pro vás nejsvětější povinností, abyste se o ně sami starali, protože stojíte ve stvoření!
Místo toho vysmíval se člověk poslům a tupil ty, kteří vám mohli ukázat cestu, která musela přinést poznání. Avšak bez námahy nezíská se žádná odměna, protože by to bylo proti zákonu trvalého pohybu ve stvoření, který patří k udržování a rozšiřování. Pohyb v duchu i těle. Všechno, co se nepohybuje nebo se nepohybuje správným způsobem, bude vypuzeno, protože to jen vnáší poruchy do záchvěvů harmonie stvoření; bude to vypuzeno jako nemocné místo, které se nechce rytmicky spolupohybovat.
Řekl jsem vám již o nutnosti trvalého pohybu jakožto zákonu.
Duch musí vládnout, ať chce nebo nechce. Nemůže jinak, a tak se musí nyní také snažit, aby konečně vládl plně vědomě duchovně, pokud nechce přinášet jen neštěstí. Vědomě vládnout však může jen tehdy, pokud zná všechny zákony, které ve stvoření spočívají, a řídí se podle nich. Jinak to nejde. Teprve pak vyplní místo, které mu bylo poskytnuto a které nemůže nikdy změnit a nikdy odsunout.
Tak musí stát lidský duch také nad temperamentem, držet ho na uzdě a vládnout mu, aby sám nastolil harmonii nejprve ve vlastním těle, aby se pak také blahodárně rozprostřela i na nejbližší okolí, což se podle záření projeví v celém pozdějším stvoření formováním!
Člověk, který používá správně všechny čtyři temperamenty jeden po druhém, v době k tomu nutné, jedině ten stojí skutečně zcela pevně v tomto stvoření; neboť potřebuje tyto temperamenty k tomu, aby stupni svého pozemského života stoupal jistě a určitě vzhůru a nepromeškal nic, co je nutné k jeho duchovní zralosti.
Temperamenty, dobře ovládané a dobře používané, jsou jako dobrá obuv na cestě hmotností na zemi! Dbejte jich více, než se to dělo doposud! Nemůžete je postrádat, nesmíte se však také pod nimi sklánět; neboť jinak by se staly tyrany, kteří by, namísto užitku, mučili vás a ještě k tomu i vaše okolí!
Avšak využijte je, neboť jsou vám těmi nejlepšími průvodci na cestě pozemským bytím. Jsou vašimi přáteli, když je ovládáte. Dítěti se daří nejlépe, když je sangvinické, proto je mu to odkázáno složením jeho krve. To se změní v době nastávající zralosti těla a přináší s sebou pak melancholický temperament.
Ten je opět nejlepším pomocníkem pro dobu zrání! Může duchu dát směr ke Světlu, k čistotě a věrnosti, v těch letech, kdy se stává zcela propojeným se stvořením a tím vládna zasahuje do veškerého tkaní veškerého působení toho, co je v něm v neustálém pohybu. Může tak být lidskému duchu největším pomocníkem v samotném bytí, pronikavějším, než se nyní může domnívat.
Proto má být ponechána dítěti jeho nezkalená radost z okamžiku, kterou mu dává sangvinický temperament, jinochovi a dívce však i toto zdravé snění, které je jim často vlastní. Kdo je porušuje, aby tyto mladé lidi obrátil k střízlivosti okolí, stává se lupičem v duchu na jejich cestě ke Světlu! Střezte se něco takového udělat; neboť všechny následky z toho padnou na vás!
Cholerický temperament ve vyjasněné formě potřebuje každý muž činu! Ve vyjasněné formě říkám přitom zcela důrazně; neboť duch musí v mužném nebo ženském věku bezpodmínečně vládnout, musí všechno zušlechťovat a zjasňovat, vysílat světlá záření a rozšiřovat je do celého stvoření!
Ve stařeckém věku však flegmatický temperament přispívá již k tomu, aby se duch pozvolna stále více uvolňoval od těla, zkoumavě znovu zpětně přehlížel zážitky pozemského času, aby z nich pevně podržel poučení jako vlastnictví, a tak se pozvolna stal připraveným pro nutný krok do jemnohmotnosti stvoření, který je mu tím ulehčován, jako ke zcela přirozené události, která znamená jen pokrok v uposlechnutí zákonů tohoto stvoření, avšak žádnou bolest.
Respektujte a podporujte proto temperamenty, kde jen můžete, avšak vždy jen v jejich příslušných dobách, jakmile nejsou tyrany skrze bezuzdné chování!
Kdo je chce změnit nebo potlačit, ničí nejlepší pomoc pro Bohem chtěný vývoj pozemského člověka, narušuje tím také zdraví, přináší zmatek, jakož i zcela nečekané výstřelky, které pak musí lidstvu nadělit nepokoj, závist, nenávist a zlost, jakož i loupež a vraždu, protože temperamenty v jejich nutné době byly zanedbávány chladným rozumem a rozervány tam, kde měly být podporovány a kde jich mělo být dbáno!
Obdrželi jste je od Boží vůle v zákonech přírody, které je skrze bytostné vždy pro vás ošetřují a udržují svěží, aby vám ulehčily pozemskou cestu, pokud po ní jdete v Bohem chtěném smyslu! Děkujte Pánu za to a přijměte radostně tyto dary, které všude ve stvoření spočívají připraveny pro vás. Snažte se jen konečně je správně poznat!
-
PG III.-15.
Text označen žlutě je Hnutím Grálu cenzurován.
(**) na takto označeném místě se v cenzuře nachází text (slovo, dvě) navíc.
