Pamatuj si mě     Zapomenuté heslo?   Registrovat  

Tajemství krve

Krev! Co všechno zachvívá se z tohoto slova, jak hojné a silné jsou všechny dojmy, které je schopno vyvolat, a jakým nikdy nevysychajícím původním zdrojem všech dohadů je obklopeno toto jedno tak významné slovo.

A z těchto dohadů zformovalo se již tak mnohé vědění, které se blahodárně osvědčilo pro těla pozemských lidí. V namáhavém hledání a obětavé činnosti nalezli obdaření ve svém čistém chtění k nezištné pomoci lidstvu v ostrém pozorování tak mnohou cestu, která vede k vlastnímu účelu krve, avšak není ještě účelem samotným.

Tímto mají být nyní dány ještě další o tom poukazy, ze kterých ti, kteří k tomu v sobě nesou povolání, jsou schopni stavět ve vědění zachvívajících se Božích zákonů. Jako pomocníci v nejopravdovějším smyslu povstanou pak lidem zde na zemi, pomocníci, kterým modlitba díků dá ozářit jejich cestu jako nejvzácnější odměna ode všech těch, kterým ve svém novém vědění o tajemství krve mohli přinést pomoc netušeného druhu, jaká doposud ještě nebyla dána.

Hned řeknu hlavní účel vší lidské krve: Má tvořit most pro činnost ducha na zemi, tedy v hrubé hmotnosti!

To zní tak jednoduše, a přece to v sobě nese klíč všeho vědění o lidské krvi.

Krev má tedy tvořit most pro činnost ducha, nebo řekněme v tomto případě jednou „duše“, aby mi čtenáři lépe rozuměli, poněvadž výraz „duše“ je jim obvyklý.

Aby činnost ducha mohla z člověka vycházet také správným způsobem, vytváří duch lidskou krev.

Že krev souvisí s duchem, dá se snadno zdůvodnit. Je potřeba jen uvážit, že teprve se vstupem ducha do vznikajícího dětského těla, tedy při inkarnaci, která následuje při zcela určitém vývojovém stádiu uprostřed těhotenství a vyvolává první pohyby, začíná také kolovat vlastní krev tělíčka, zatímco při pozemské smrti, když duch opustí tělo, přestává krev pulzovat a zcela zaniká.

Krev samotná existuje tedy jen mezi dobou vstupu a odchodu ducha, zatímco se duch nachází v těle. Ano, lze skrze nepřítomnost krve určit, že duch definitivně rozvázal své spojení s pozemským tělem, tedy nastala smrt.

Ve skutečnosti je tomu tak: jen se vstupem ducha do těla je schopna se vytvořit lidská krev a s odchodem ducha nemůže dál existovat ve své skutečné povaze.

S tímto věděním se však nechceme spokojit, nýbrž půjdu dále. Duch, nebo „duše“, přispívá ke krvetvorbě, avšak on nebo ona nedovede bezprostředně skrze krev navenek pozemsky působit. K tomu je rozdíl mezi oběma druhy příliš velký. Duše, která obsahuje ducha jakožto jádro, je ve své nejhrubší vrstvě ještě k tomu příliš jemná, a může se navenek projevit jen skrze vyzařování krve.

Vyzařování krve je tedy ve skutečnosti vlastním mostem k činnosti duše, a také jen tehdy, když  tato krev vždy zcela určité, pro příslušnou duši vhodné složení.

Při tom může v budoucnosti zasáhnout vědomě pomáhaje každý svědomitý lékař, jakmile vědění o tom přijal a správně pochopil. Právě to se stane jednou z největších a nejpronikavějších pomocí lékařů pro celé lidstvo; neboť účinky jsou v tom tak hojné, že národy při správném zacházení musí v sobě rozkvést k nejnádhernějšímu chtění a dovednosti, protože budou schopné rozvinout celou svou sílu, která netlačí ke zničení, nýbrž k míru a děkovnému naplnění úsilí ke Světlu.

Poukazoval jsem již často na význam složení krve, které přirozeně s posunutím složení také opět mění vyzařování, které pak příslušně dosahuje proměnlivých účinků pro dotyčného člověka samotného, jakož i pro jeho pozemské okolí.

Ve své přednášce o významu pohlavní síly jsem řekl, že teprve při zcela určité zralosti těla nastupuje pohlavní síla a tím je navenek pro doposud od vnějšího světa ochranně oddělenou duši spuštěn padací most, který duši nechává přirozeně působit nejen navenek, nýbrž mohou také k duši zvenčí pronikat po stejné cestě účinky zvenčí.

Teprve tím stane se jednotlivec plně odpovědným vůči Božím zákonům stvoření, jak je to také přibližně zavedeno u pozemských zákonů.

Spuštění padacího mostu však nenásleduje samočinně skrze nic jiného než skrze s dozráním pozemského těla a naléhavým tlakem duše vyvolanou přeměnu složení krve, která pak skrze její tímto změněné vyzařování nabízí duši možnost k činnosti na zemi.

Při tom přirozeně nemíním mechanické úkony a práci pozemského těla, nýbrž vlastní „vedení“, úmysl, který mozek a tělo jakožto nástroje nechají pak pozemsky povstat v čin.

Také ve své přednášce o temperamentech jsem poukázal na krev, která tvoří skrze rozličná vyzařování základ k temperamentům, poněvadž duše ve svém působení je až k určité hranici vázána na druhy vyzařování krve.

Protože však zralost a zdravotní stav, jakož i stáří těla přispívá ke změně složení krve, tak by mohla v takové vázanosti spočívat nespravedlnost, která je vyloučena skrze skutečnost, že duch může toto složení změnit, v čemž současně spočívá tajemství slov, že „duch tvoří tělo“.

Avšak kde je duch k tomu příliš slabý, nebo je skrze něco zvenčí přicházející omezen, jako například skrze úraz nebo tělesnou nemoc, tam může lékař hned pomocně zasáhnout skrze své vědění!

A co všechno závisí od příslušného správného složení krve pro pozemského člověka, to žasna pozná. Avšak nesmí se při tom stavět žádná pevná schémata, nýbrž pochod je u každého člověka zcela rozdílný. Až doposud jsou z toho nalezeny jen nejhrubší rozdíly. Existují v tom ještě nesčíslné nepoznané jemnosti, které jsou pronikavého významu a účinku.

Zjišťování krevních skupin, které byly již nyní objeveny, ještě nestačí, a mohou jen potvrzovat, nač já poukazuji.

Tato zjištění ukazují sice cestu k vlastní podstatě a jsou již velmi blahodárná ve svém použití, avšak zůstanou přece jen jednou cestou z mnoha a nejsou cílem samotným, který může člověka ve všech směrech povznést a který nespočívá jen v tělesném uzdravení a posílení.

Ve své přednášce „Posedlý“ jsem dokázal, že také při výskytu strašidelných událostí, jako klepání, rámusu, házení předmětů atd., dává k tomu možnost jen složení krve nějakého určitého člověka, který při takových událostech musí být vždy nablízku, z jehož vyzařování je k tomu čerpána síla.

I něco takového dá se ihned změnit skrze rozumný zákrok vědoucího lékaře, který pomáhaje změní složení krve, což také změní vyzařování a tím obtěžování vezme možnost.

Nejiné je to u takzvaných posedlých, kterých je navzdory hodně pochybnostem mnoho. Děj je sám o sobě zcela jednoduchý, i když strašně pronikavý pro jím postižené a jejich okolí, bolestivý pro příbuzné.

U takového člověka vytvořilo se takové složení jeho krve, které uvnitř bydlící duši poskytuje jen slabou nebo vůbec žádnou možnost projevit se v plné síle navenek, avšak dává vyzařováním krve příležitost jiné, snad již od těla uvolněné duši s méně dobrými nebo dokonce zlými vlastnostmi působit zvenčí, a dokonce ovládnout mozek a tělo, ať už dočasně nebo trvale.

Také zde může lékař potom beze všeho přinést účinnou pomoc skrze změnu složení krve, která změní také vyzařování, čímž odřízne cizí vlivy a poskytne uvnitř přebývajícímu chtění jeho vlastní rozvoj síly.

Jak jsem již řekl, výzkumníci jsou skrze stanovení krevních skupin na jedné velmi dobré a blahodárné cestě a právě v provádění tohoto vědění musí pozorováním potvrdit mé poukazy.

Kdyby se při transfúzi použila jiná krevní skupina, tak by byla duše obývající takové tělo brzděna v plném rozvoji svého chtění, možná zcela odříznuta, protože s krví jiného složení se změní také vyzařování, které duši již není přizpůsobeno. Dovede vyzařování jiného druhu použít jen částečně nebo vůbec.

Takový člověk by se musel pak zevně jevit ve svém myšlení a jednání jako omezený, poněvadž se jeho duše nemůže správně projevit. Může to dokonce dojít tak daleko, že duše odříznutá od své možnosti působení se pomalu uvolňuje od těla a toto opouští, což je souznačné s pozemskou smrtí.

S úžasem poznají lékaři, jak široce rozvětvené a rozsáhlé se pozemsky ukazují účinky správného složení krve každého jednotlivého těla s ohledem na schopnost působení jeho duše, které nemoci a jiné potíže mohou se správným věděním odstranit, a jak je tím dosavadní „tajemství krve“ vyřešeno jako klíč k radostnému působení v překrásném stvoření Boha!

Avšak trvalé změny v tom nelze dosáhnout skrze injekce, nýbrž na přirozené cestě skrze odpovídající pokrmy a nápoje, které na krátký čas budou u každého jednotlivce různé, avšak vždy bez jednostranných omezení.

Tato úvaha ukazuje, že by se tím mohlo zásadně pomoci také velkému počtu takzvaných „duševně zaostalých“ dětí. Dejte jejich duši jen správný most k rozvoji jejich sil a uvidíte, jak rozkvetou a budou radostně působit na zemi; neboť ve skutečnosti neexistují nemocné duše!

Překážkou pro duši, nebo lépe řečeno pro ducha je vždy jen nedostatečné nebo falešné vyzařování krve, jestliže není nuceně podmíněna nemocí mozku.

Ve tkaní stvoření to přece všechno tak zázračně do sebe zapadá, že snad žádný můj čtenář nebude překvapen, když mu ještě vysvětlím, jak dokonce i druh vyzařování krve nastávající matky může být rozhodující pro druh u ní se inkarnujícího ducha, který musí následovat zákon přitažlivosti stejného druhu; neboť každý z různých druhů vyzařování krve bude připravovat přiblížení a vstup jen jemu zcela odpovídajícímu druhu duše, právě tak je srozumitelné, že stejné druhy duší se musí snažit vyvolávat stejné složení krve, poněvadž se mohou skutečně úspěšně projevit vždy jen skrze zcela určitý druh vyzařování, která se opět v různém věku mění.

Kdo chce tento poukaz vzhledem ke zrození také správně pochopit, musí se ovšem současně obeznámit s mými vývody v přednášce „Tajemství zrození“, protože já, následuje zákony stvoření v jejich samočinném působení, musím jednou vysvětlit to, jindy zase ono, přestože všechno společně tvoří nerozlučný celek a nic z toho nemůže být popsáno jako něco samostatně stojící, nýbrž jen jako k němu patřící a vnitřně s celkem spojeno, které se stále znovu na různých místech spolupůsobíc projevuje a jako barevná nit se zákonitě zařazené vynořuje.

Budu ještě později zcela podrobně mluvit o všech podrobnostech, které jsou nutné, aby úplně doplnily obraz, který jsem dnes podal jen ve velkých rysech. Doufám, že by to jednou mohlo být k velkému požehnání pro lidstvo.

Ještě je snad vhodné upozornění: Že krev nemůže stát v souvislosti pouze s tělem, je snadno patrné na ihned zjistitelném rozdílu mezi krví lidskou a krví zvířecí!

Základní složení obou druhů krve jsou tak rozdílná, že to musí bít do očí. Kdyby krev tvořilo pouze tělo, tak by podobnost musela být daleko větší. Takto však spolupůsobí zde něco jiného: U krve lidské duch! Duše zvířete naproti tomu, která se projevuje skrze tělo, sestává z jiného bytostného druhu, a nikoliv z duchovního, které dělá člověka člověkem. Proto musí být také krev zcela jiná!