Pamatuj si mě     Zapomenuté heslo?   Registrovat  

121. Správné ohodnocení bližních

OTÁZKA: Často je pro mne těžké správně poznat mé bližní tak, abych byl schopen je odhadnout podle jejich vnitřní hodnoty. Zklamání potom bolí. Mnohý člověk, který vykonal skutečně velké věci, projeví se při bližším zkoumání ve svém osobním druhu jako velmi malý. Jak je to možné?

ODPOVĚĎ: Pokud má být člověk poznán podle své vnitřní hodnoty, nejen podle svých snad velkých pozemských děl, tak musí být dbáno na maličkosti, které ve svém bytí ukazuje.

Právě mnohé nepozorované maličkosti ukazují to vlastní, osobní člověka. Velmi zřídkakdy se stává, že člověk stojí ve svých dílech, nýbrž tato staví ve většině případů před sebe.

Jen zralý lidský duch jest jedno se svými díly.

Jedině on je tím také skutečně živoucím ve svém každodenním působení, na rozdíl od mnohých, kteří svou práci plní jen automaticky, avšak sami zůstávají vedle této práce.

Těmto posledním schází přirozeně také pravá radost z práce. Sice mohou takoví lidé být také věrní v plnění povinností, avšak vidí v tomto plnění jen nutnost, v nejpříznivějších případech jen nutnost potřebnou pro život; avšak nikdy v tom nenajdou skutečné uspokojení, tudíž ani žádnou radost, nýbrž při tom vždy pošilhávají žádostivě po něčem jiném.

Toto jiné pak obvykle má málo co do činění s prací, nýbrž se splněním přání po požitcích, které pro pravého člověka smí vzejít teprve ze splnění povinností a z radostně vykonané práce; neboť pravá radost a nezkalený požitek povstává jen ve vědomí věrného plnění povinností a radostně vykonané práce.

Pozorujte lidi zároveň také v maličkostech, při tom velmi rychle poznáte, zda svou práci konají cele, tedy radostně, nebo automaticky. Podle toho je lze odhadnout.