Pamatuj si mě     Zapomenuté heslo?   Registrovat  

87. Světlem povolaní

OTÁZKA: Měl jsem příležitost vidět, jak je Poselství Grálu studováno v různých městech čtenáři, kteří se spojili do kruhů. Při tom mi byla nápadná rozdílnost, která v tom panuje. Zatímco v některých kruzích přišly ke slovu mnohé směry a pak bylo provedeno srovnání s Poselstvím Grálu, položili přednášející jiných kruhů za základ pouze Poselství Grálu a nenechali uplatnit nic jiného. Který z obou vedoucích je nyní pro lidi povolanější?

ODPOVĚĎ: Jsou Světlem povolaní a lidmi vyvolení nebo povolaní sami sebou. To je veliký rozdíl v účinku. Světlem povolaný slouží Bohu a zná proto jen Boží vůli, která od počátku nezměnitelná byla, je a zůstává, a proto nepřipouští žádné ústupky, nedává žádné možnosti k odchylkám a tím působí přísně. Nemůže připustit ke slovu nic jiného než Boží vůli, která se nedá ohýbat.

Ten, který je lidmi vyvolen nebo sám sebou povolán, však slouží v první řadě lidem, dělá jim proto ústupky. Bere-li to vážně, snaží se pozvolna přivést jejich přání k přáni jedinému a přivést je tak daleko, aby chtěli nakonec připustit již jen vůli Boží, čímž by se stali schopnými také správně chápat Světlem povolaného. Pak necítí již více v jeho učení žádnou přísnost, nýbrž poznávají přímou cestu. Kde existuje jen jedna cesta, musí se po ní samozřejmě jít, pokud je chtěno dojít do cíle. Je však falešné říkat, že ke Světlu vedou mnohé cesty. Tam vede jen jediná, která spočívá v bezpodmínečném plnění Boží vůle. Žádná jiná. A protože je Boží vůle dána zcela určitě, neexistuje také žádný kompromis s přáním lidí. Rozdílný je pro člověka pouze způsob, jakým jde po této cestě, jakých při tom používá pomůcek, které se řídí podle jeho rozvinutých osobních schopností. Tyto rozličné druhy chůze nemění však cestu, tím méně její směr.

Falešné je také, když se říká, že ten, kdo slouží lidem, tím slouží také Bohu. Jak známo, lze sloužit jen jednomu Pánu. Avšak naproti tomu pomáhá povolaný, který slouží Bohu, vždy současně i lidem. Že tato pomoc nemůže být vždy ve shodě s přáním lidí, je samozřejmé, protože opravdová pomoc zřídkakdy spočívá ve splnění přání.

Ti, kteří slouží lidem, jsou jim přirozeně vítanější, protože je to pro ně pohodlnější. Avšak oni jsou mnohem slabší. Nejvíce z nich se stává vždy obětí svých stoupenců.