71. Znovuzrození a náboženské vyznání
OTÁZKA: Jestliže mají být stigmata z části důsledky karmy, tak by se musely přece vyskytovat jen mezi židovským národem, který tehdy Krista ukřižoval.
ODPOVĚĎ: Mnohý čtenář bude žasnout, že veřejně odpovídám na tak naivní otázku. Pokládám to však za nutné, protože takové omezené názory jsou žel velmi rozšířené. Opětovné inkarnace se neřídí podle nějaké příslušnosti k náboženství, nýbrž pouze podle zralosti ducha, jakož i vlastností, které na něm ulpěly, které si tedy získal nebo které na sobě nese. Stupeň zralosti, jakož i druh vlastností vyvolají účinek přitažlivé síly stejného druhu ve světovém dění, tedy také při opětovných inkarnacích, avšak ne nějaký náboženský názor nebo nějaké vyznání. Mezi nynějšími židy jsou proto inkarnováni mnozí z dřívějších křesťanů, jakož i mezi nynějšími křesťany je velmi mnoho dřívějších Židů. Náboženské zábrany jsou čistě pozemské, jakož i národnost. Před těmito skrze lidské smýšlení vybudovanými zábranami nezastaví se dění jako opětovná inkarnace, protože tyto zábrany nebo hranice nejsou v sobě živé, ve světovém dění nic neznamenají. Jsou to ve skutečnosti jen malé, nepodstatné věci, které má jedině malý pozemský člověk za důležité a shledává je velikými, kvůli … pozemskému vlivu! Nic víc.
Velmi často je křesťan ve svém příštím pozemském bytí Židem, aby byl později opět křesťanem, a naopak, přirozeně také rovněž stoupenci jiných náboženství. Také pohlaví je vedlejší věcí. To mění se nebo zůstává podle vývoje druhu vlastností nebo „sklonů“.
Vedle vší velikosti, která v tom spočívá, dokazuje tato okolnost, že určitý náboženský názor nemá co do činění s vlastní hodnotou nebo bezcenností lidského ducha. Kromě toho také, že náboženská nenávist, jakož i národnostní nenávist je něčím pozemsky malým a nízkým, ba dokonce přímo směšným, protože nesmyslným, avšak také, že náboženské pojmy nebyly v pozemských lidech opravdu živé; neboť jinak by musel jejich účinek být přece silnější a jít hlouběji, trvale zůstat! Těch několik výjimek, které skutečně živě stojí ve svých názorech, a proto jim také zůstávají trvale podrobeny, takže to také platí při opětovných inkarnacích, nelze vzít za příklady.
Proto tím snad bude každému čtenáři lehce srozumitelné, když řeknu, že „živoucí Slovo Boha“ nemůže také nikdy vzejít z určitého, pevného náboženství, něco takového také nikdy v sobě nenese a také nechce! Kristova slova o „církvi“ nebyla ve velikém, čistě duchovním smyslu pochopena, nýbrž žel jen příliš zpozemštěna, tím zúžena, smysl zmrzačen. —