65. Zkoumání kyvadlem
OTÁZKA: Kývám! Ne běžným způsobem, nýbrž ve vážném bádání. Že se na své výsledky mohu bezpodmínečně spolehnout, vím. Tak vedle mnohých kývám i o Kristu, Mojžíšovi, Buddhovi s nápadnými výsledky. O Krišnamurtim nebylo mnoho co říci. Nakonec jsem nevynechal také kývání o Abdruschinovi, a vím tudíž, kdo je. Kromě sebe znám ještě mnohé jiné nadané, kteří to ví také a nedají se v tom nijak mýlit. Při odpovědi v minulém sešitu, zda je Abdruschin věštec, odmítl takové otázky jako zvědavé a dal odpověď, jejíž smysl je sice správný a odpovídá pravdě, avšak musela by být mnohem jasnější. Kladu proto svým dopisem Abdruschinovi otázku: Proč odmítá Abdruschin takovéto lidsky opodstatněné otázky, proč se otevřeně nepřizná k tomu, co je přece mnohým již známo?
ODPOVĚĎ: Protože to nemám zapotřebí! Skutečně povolaní to budou vědět vždy v hodině, kdy to budou potřebovat, i bez mého přičinění. Ti však, kteří se domýšlejí být povolanými, a přece jimi nejsou, to vědět nepotřebují. Kromě toho jedná se při tom především o Slovo, ne však o mne osobně. Promísení Slova s osobou obrací bezpodmínečně část pozornosti od Slova na osobu. To sice neškodí Slovu ani nositeli tohoto Slova, vždy však tomu, kdo chce Slovo nedílně a neovlivněně do sebe přijmout. Jedině z tohoto důvodu zůstanou také příště takové otázky nezodpovězeny, dokud nenastane jiná doba, kterou vyčkat již více nevyžaduje mnoho trpělivosti. Kdo slyšet chce, ten slyší i tak, a jiným by nebylo větším vycházením vstříc také již více pomoženo. Tak zůstanou tito alespoň uchráněni před tím, aby na sebe uvalili snad novou karmu skrze ukvapený posměch, kterého by museli jednou hořce litovat. —
Avšak varuji každého čtenáře a každého posluchače naposledy s nejhlubší vážností také před kýváním a radím od nynějška zcela se odvrátit od každého pokusu s jakýmikoliv pomůckami okultistů, spiritistů, antroposofů atd. Lhostejno, co to je, i kdyby to bylo sebenevinnější, i takzvané meditace, všechno od nynějška bude ke škodě těm, kteří se tím zabývají! Budou uchopeni temnem a strženi dolů, aniž by to pozorovali, protože Světlo se jim již více nemůže přiblížit. Každý jednotlivec je sám vinen na svém duchovním zániku; neboť od nynějška je Světlo staženo zpět a temnotě je ponechána volná ruka. Nebude váhat zmocnit se těch, kteří jí skrze takové zaobírání se podají i jen konečky prstů. S krásnými pokryteckými slovy, která nedávají tušit duchovní pád. Kdo nechtěl slyšet, bude muset nyní cítit; neboť počátek konce již započal, což každý jen trochu neovlivněný pozorovatel musí poznat. —