45. Lotr na kříži
OTÁZKA: Není to akt libovůle, když Kristus pronesl na kříži k jednomu z lotrů: „Ještě dnes se mnou budeš v ráji!“ Lotr byl přece zločinec a musel svou karmu nejprve odčinit, než mohl vejít do ráje. Jak Abdrushin vysvětlí tento rozpor.
ODPOVĚĎ: V tomto ději nespočívá ani akt libovůle, ani rozpor. Tento vámi zmíněný lotr na kříži řekl zcela zřetelně ve svých slovech, že se cítí vinen a zaslouží si trest, zatímco Kristus musí trpět nevinně. Bylo v něm tedy probuzeno úplné poznání jeho viny a zaslouženého trestu. Toto poznání, spojené s důvěřivou prosbou, aby na něj Kristus myslel, když bude ve své světlé říši, učinilo současné vytrpění nejtěžšího pozemského trestu vzájemně působíc okamžitým vykoupením veškeré viny. Celá karma, která mu ještě hrozila, mohla se v tom ihned rozuzlit. Samozřejmě pak musel takto od viny osvobozený a tím již ničím nezatížený okamžitě vejít do duchovna, tedy vkročit do skutečného ráje, hned po své pozemské smrti. Právě zákonitý účinek musel přivodit jeho okamžité povznesení do duchovna při odpadnutí pozemského těla. Kristův příslib byl tedy dokonale v rámci splnění Božích zákonů, tedy Boží vůle. (kniha: Ve Světle Pravdy, přednášky: Osud a Symbolika v lidském osudu)
Jiné to bylo s druhým lotrem, který se Kristovi v jeho utrpení posmíval a zahrnoval ho hanlivými slovy. Zde započal ve splnění zákona ihned běh nové karmy, která se musela ukázat v nejtěžším zpětném působení v jemnohmotném světě, jakož i později viditelně v dalších pozemských životech a ještě se ukáže, až také on dojde k poznání své viny a k poctivé prosbě o odpuštění.