34. Smrt na kříži
OTÁZKA: V jednom článku mnichovských novin č. 181 bylo mezi jiným napsané: „Probodnutí těla Kristova a jeho vztyčení na kříži byla světově historická událost usmíření Božství s lidstvem, byla to nejdůležitější událost v celých dějinách, na kterou se vztahuje více méně všechno hlubší náboženské myšlení před Kristem i po Kristu.“
Krátce před tím jsem četl pro mne velmi osvětlující přednášku Abdrushina o smrti Syna Božího na kříži (v sešitech 1 a 2 druhé série listů Grálu). Nemohla by být ve stejných novinách uveřejněna odpověď odpovídající této přednášce? Jistě by mnoho lidí o ni projevilo silný zájem.
ODPOVĚĎ: Jestliže má tento názor označovat hloubku náboženského myšlení, tak je to s ním špatné. V novinách nebudu nic otiskovat. Zcela nehledě na to, že by noviny přijetí protichůdného článku rozhodně odmítly a já bych se nemohl odhodlat o to prosit, protože já sám své přednášky považuji za příliš vážné, takže by mi ani při nejlepším chtění nezbyl k tomu žádný čas. Avšak také úcta k věci samotné zakazuje mi, abych se zapojil do veřejné výměny názorů v denním tisku. Každý skutečně vážně hledající člověk se také nespokojí s takovými články a vývody a nakonec přece najde cestu k mým přednáškám, aby pak jako vy s hrůzou a zaleknutím poznal nesprávnost dosavadních názorů. Protože jste přednášku již četl, je pro mne zbytečné bližší přistoupení k věci samotné.
Kdo nad tím dovede jen trochu neovlivněně přemýšlet, musí v názoru hájeném v mnichovských novinách najít povážlivý háček, který mu nedopřeje klidu a nutí ho tím více k opravdovému hledání Pravdy. Muselo by přece každému v sobě živému člověku být velice obtížné přijmout, že právě zločin a vražda na Poslu, který přišel z Božského, má přivodit usmíření tohoto Božství s lidstvem!
Bůh nechal svého Syna přijít ze vší vznešenosti na tuto pochmurnou zemi mezi lidi, kteří se od něj odvrátili, aby jim ukázal cestu vzhůru do jeho světlé říše. Skrze vysvětlení v jeho Slově, které se také může nazývat poselstvím nebo učením. Že toto lidstvo, jemuž poselství Boha platilo, pak Posla odmítlo, v nenávisti pronásledovalo a nakonec ještě mučilo a zavraždilo, byl následek jeho hříchu nebo jeho bezpráví, povýšením pozemského rozumu na skutečného jeho vládce na místo Boha. Místo toho, aby se však tato nová vina později považovala za ovoce tohoto velkého pádu do hříchu, povýšil se tento krvavý čin a odmítnutí Božího Posla nakonec ještě na všepřezařující svátek usmíření zločinného lidstva s Božstvím potupeným v této vraždě! Je to příliš veliké sousto. Jak představuje si toto podivné lidstvo své Božství, když se domnívá, že s ním může takto beztrestně jednat.