9. Dětskost Boží
OTÁZKA: Abdrushin říká, že ne všichni lidé jsou Božími dětmi. Stojí však psáno: Kdo zapře Boží dětskost, hřeší proti Duchu Svatému!
ODPOVĚĎ: Co je napsáno, vyžaduje, aby bylo v první řadě také správně pochopeno. Tazateli proto budiž poděkováno, že položil tuto otázku. Každý takto se tázající tím často dává mnohým lidem něco, aniž by o tom věděl.
Přednáška: „Člověk a jeho svobodná vůle“, ve které je řečeno, že ne všichni lidé jsou Božími dětmi, dává současně také odpověď na výše položenou otázku. Se skutečností, že ne všichni lidé jsou Božími dětmi, nepopírá se Boží dětskost.
Boží dětskost popírá jen takový člověk, který ve svém duchovním jádru obsažené, tedy Duchem Svatým mu darované schopnosti k Boží dětskosti zanedbává, tedy nedostatečně je rozvíjí a nechává je chřadnout, takže nemohou přijít k uplatnění a vývoji. To je zapření Boží dětskosti! V tomto zanedbání spočívá zapření. Tím hřeší však samozřejmě také současně proti Duchu Svatému, který mu schopnosti k Boží dětskosti v jádru daroval, čímž je má rozvíjet a pěstovat.
Kdo to dopustí, nemůže nikdy být nebo se stát dítětem Božím, navzdory svému kandidátství na to, to znamená, své možnosti k tomu, která mu byla již v jádru předurčena darem Ducha Svatého. Skrze nedbání toho, tedy zapřením tohoto daru, se prohřešil a tím znemožnil splnění vysokého zaslíbení.