Právě přítomno

Přihlášení

 

Pravé lidství

 

 

 

Jen opravdové lidství je

 

pravou Bohoslužbou

 

 

Nový web MyČeši ♥

 

Protože Bůh tento národ miloval, Lva jako symbol Síly do znaku mu daroval 

 

 

Stránka na Facebooku

 

ČEKÁME...

Pane, jak dlouho ještě bude nás trápit po Tobě žízeň?
Pane, jak ještě dlouho potrvá bez Tebe naše trýzeň?
Tvé zářivé Světlo nezříme, ono se skrývá.
Temnota hustá nás halí a ze všech stran nám kývá!
Jak ještě asi dobu dlouhou,
budem po Tobě zmírat marnou touhou?
My víme teď, že jsme Tě nehodní byli;
a že jsme málo Slovo Tvoje ctili!
Avšak nyní je všemu zabráněno!
Tvá milost skrytá je a Světlo uvězněno!
Ve světovém soudu vesmíru, stojíme sami –
čekáme na Tě, Pane (až se smiluješ) ó, smiluj se nad námi!
Ty přijdeš dolů v paprscích blesku a v bouři!
Kdy mukou lítostí se lidstvo svíjí, v údolí temném kouři;
ve zlatém Světle vkročíš pak opět v lidský svět –
a planoucí Tvůj zrak – zas uzřít budem smět –
Slovo Tvé zaslechne potom všech lidí sluch,
Slovo, jež dávno tak postrádá lidský duch
a milosti Lásky Tvé je doprovodí,
v jejíž záři se všechno znovuzrodí!

 

             Hermann Wenng

 

Cenzura Poselství Grálu

IMAGE Abdrushinovo prohlášení
pátek 18. listopad 2011 22:36
 Abdrushinovo prohlášení       ze dne 26.10.1939     poznámka:  V přednášce 90. Když je nouze nejvyšší, Boží pomoc nejbližší je věta: Vaším úkolem je, abyste ve všem... číst více...
IMAGE Kdo se ujal Hory po válce?
pátek 31. srpen 2012 11:47
Kdo se ujal Hory po válce?     Osada Grálu na Vomperbergu   napsal: Pavel Krajíček     Některým lidem stále unikají souvislosti a mají za to, že po válce se ujali Hory ti praví... číst více...
IMAGE Jak někdo může pochybovat o slečně Irmingard?
sobota 6. září 2014 23:02
Argument farizejů z Hnutí Grálu:   "Jak někdo může pochybovat o slečně Irmingard?"     napsal: Pavel Krajíček   Slečna Irmingard byla nevlastní dcera Abdrushina z jeho druhého... číst více...
IMAGE V březnu 2012 mi přišel zajímavý e-mail
sobota 6. září 2014 11:41
V březnu 2012 mi přišel zajímavý e-mail   Možná bude některým k užitku      Vážený pane Krajíčku, jeden známý čtenář nás upozornil na Vaši webovou stránku, do které jsem... číst více...
IMAGE Spor o dvě Poselství nemá žádný praktický význam?
pátek 3. říjen 2014 11:34
Spor o dvě Poselství nemá žádný praktický význam   tvrdí zástup mrzkých farizejů   napsal: Pavel Krajíček     Škůdce v řadách čtenářů Poselství Grálu Zdenek Fritz píše... číst více...
IMAGE Nové důkazy o tom, že Poselství Grálu bylo pozměněno lidskou rukou
neděle 7. září 2014 10:49
Nové důkazy o tom, že Poselství Grálu bylo pozměněno lidskou rukou   napsal: Pavel Krajíček   Průběžně je na našem webu barevně označován text, který byl Hnutím Grálu... číst více...
Free visitor tracking, live stats, counter, conversions for Joomla, Wordpress, Drupal, Magento and Prestashop

Svatá noc

 

Marie Halseband

 

Byl krásný zimní večer a na nebi jiskřilo plno hvězd. Po cestě kráčel mladý muž se schýlenou hlavou, veda za sebou oslíčka, na kte­rém seděla něžná žena, unavená a smutná. Hledali nocleh, ale všude, kde se ptali, byli mrzutě odbyti. Nikde neměli místa po unavené poutníky.

Náhle před nimi zazářila na nebi veliká a jasná hvězda, jejíž jiskřivé paprsky dopadaly na chudý, polorozpadlý domeček u cesty - byl to chlév.

„ Zde zůstaneme, Josefe,“ pravila mladá žena.

Muž jí šetrně pomohl slézti s oslíčka a zavedl ji do šeré místnosti, v které to příjemné vonělo senem. V koutě chléva stál voleček, který spokojeně přežvykoval a udiveně obracel hlavu na pozdní návštěvníky.

Josef uložil Marii na lůžko upravené narychlo ze sena tak měkce, jak to právě bylo možné. Pak zavedl oslíčka k volkovi a dal mu krmivo. Oba manželé byli však hladoví a Josef se vrátil zpět do vesnice Betléma, aby požádal o trochu jídla. Na mnoho dveří zaťukal, ale nikde mu neotevřeli a tak mu nezbývalo než se smutně vrátit s prázdnýma rukama ke své ženě, kterou tak dlouho nechal o sa­motě.

Hvězda stála nad chlévem a byla ještě větší a zářivější. Její záře rozjasňovala nyní celé okolí. Josefovi se zdálo, jako by viděl ve vzduchu se vznášeti světlé postavy a slyšel hudbu tak krásnou, jakou nikdy ještě neslyšel. Se zatajeným dechem se blížil k domečku a díval se oknem dovnitř.

Rozechvěn sepjal ruce, oči se mu zarosily a veliké slzy se kutálely po mužově hnědých lících. Marie seděla na slámě a držela v náručí děťátko, které právě porodila. Vedle ní stáli dva sněhobí­lí andělé se zlatými křídly, pomáhali obléci chlapečka a zavinouti ho do plátna. Pak přinesli jesličky, vystlali je teple senem a slá­mou a Ježíška položili na ně. „Maria k nim pohlížela se zářivými a vděčnými zraky. Najednou tu bylo plno maličkých veselých andělíčků, kteří se usadili na okraji jesliček a radostně houpali nožičkama, zpívajíce při tom sladké ukolébavky.

Tu vstoupil Josef tiše dovnitř, štasten objal Marii a oba se blaženě dívali pak na Jezulátko a děkovali Bohu.

Za chvilku se pootevřely dveře, nějaká ježatá hlava nakou­kla nesměle dovnitř a pak se již objevoval jeden muž za druhým. By­li to pastýři, kteří hlídajíce venku svá stáda, spatřili nádhernou zářící hvězdu na nebi, stojící nad Betlémem a mnoho jásajících andě­lů. Ihned věděli, že jen milý Bůh může dokázat něco tak krásného a chtěli se na vlastní oči přesvědčit, jaký zázrak to poslal na zem. Když pak spatřili krásné a zářící dítě, poklekli a modlili se s rodi­či.

Později si pastýři povšimli, že Maria s Josefem nemají co jísti. Jeden za druhým se tiše vytrácel z chléva a vraceli se s dárky, jichž mohli ve své chudobě postrádati. Jeden přinesl misku mlé­ka, druhý kousek látky, jiný chléb a sýr . To všechno přinesli k ra­dosti Jezulátku a Josef i Maria byli tím velmi dojati.

Jezulátko leželo v jesličkách a usmívalo se.

Náhle se otevřely dveře a venku bylo vidět koně a velbloudy.

Tři staří mužové, z nichž jeden byl v obličeji úplně černý, vstoupi­li dovnitř. Byli to tři moudří králové od východu, kteří již dávno uviděli hvězdu a šli za ní, i když jejich cesta byla velmi daleká.

Šli tak dlouho, až našli Jezulátko.

Přinášeli s sebou opravdu královské dary! To nejlepší a nej­krásnější co měli a co jim bylo nejmilejší, podávali teď na zlatých mísách Jezulátku.

Josef i pastýři úžasem otvírali oči, když králové v nádher­ných šatech vstupovali do chléva s krásnými dary v rukou. Jen Maria se radostně usmívala, sklánějíc se nad svým děťátkem, protože věděla, že v jesličkách tu leží Syn Boží. Všichni byli šťastni, naslouchali andělským zpěvům, sepjali ruce a modlili se, jak andělé prozpěvovali:

 

„ Sláva Bohu na výsostech a pokoj lidem na zemi !“

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit