Ve světle Pravdy

Prostor pro čtenáře Abdrushinova Poselství Grálu

Návštěvy

Dnes105
Včera179
Týden1243
Celkem450706

Právě přítomno

9
online

Přihlášení

 

Přidejte se k nám na MyČeši:  

 

Skupina Poselství Grálu

 

 

 

Příspěvky v této skupině jsou vidět pouze pro členy této skupiny.

 

 

Real time web analytics, Heat map tracking

Svatá noc

 

Marie Halseband

 

Byl krásný zimní večer a na nebi jiskřilo plno hvězd. Po cestě kráčel mladý muž se schýlenou hlavou, veda za sebou oslíčka, na kte­rém seděla něžná žena, unavená a smutná. Hledali nocleh, ale všude, kde se ptali, byli mrzutě odbyti. Nikde neměli místa po unavené poutníky.

Náhle před nimi zazářila na nebi veliká a jasná hvězda, jejíž jiskřivé paprsky dopadaly na chudý, polorozpadlý domeček u cesty - byl to chlév.

„ Zde zůstaneme, Josefe,“ pravila mladá žena.

Muž jí šetrně pomohl slézti s oslíčka a zavedl ji do šeré místnosti, v které to příjemné vonělo senem. V koutě chléva stál voleček, který spokojeně přežvykoval a udiveně obracel hlavu na pozdní návštěvníky.

Josef uložil Marii na lůžko upravené narychlo ze sena tak měkce, jak to právě bylo možné. Pak zavedl oslíčka k volkovi a dal mu krmivo. Oba manželé byli však hladoví a Josef se vrátil zpět do vesnice Betléma, aby požádal o trochu jídla. Na mnoho dveří zaťukal, ale nikde mu neotevřeli a tak mu nezbývalo než se smutně vrátit s prázdnýma rukama ke své ženě, kterou tak dlouho nechal o sa­motě.

Hvězda stála nad chlévem a byla ještě větší a zářivější. Její záře rozjasňovala nyní celé okolí. Josefovi se zdálo, jako by viděl ve vzduchu se vznášeti světlé postavy a slyšel hudbu tak krásnou, jakou nikdy ještě neslyšel. Se zatajeným dechem se blížil k domečku a díval se oknem dovnitř.

Rozechvěn sepjal ruce, oči se mu zarosily a veliké slzy se kutálely po mužově hnědých lících. Marie seděla na slámě a držela v náručí děťátko, které právě porodila. Vedle ní stáli dva sněhobí­lí andělé se zlatými křídly, pomáhali obléci chlapečka a zavinouti ho do plátna. Pak přinesli jesličky, vystlali je teple senem a slá­mou a Ježíška položili na ně. „Maria k nim pohlížela se zářivými a vděčnými zraky. Najednou tu bylo plno maličkých veselých andělíčků, kteří se usadili na okraji jesliček a radostně houpali nožičkama, zpívajíce při tom sladké ukolébavky.

Tu vstoupil Josef tiše dovnitř, štasten objal Marii a oba se blaženě dívali pak na Jezulátko a děkovali Bohu.

Za chvilku se pootevřely dveře, nějaká ježatá hlava nakou­kla nesměle dovnitř a pak se již objevoval jeden muž za druhým. By­li to pastýři, kteří hlídajíce venku svá stáda, spatřili nádhernou zářící hvězdu na nebi, stojící nad Betlémem a mnoho jásajících andě­lů. Ihned věděli, že jen milý Bůh může dokázat něco tak krásného a chtěli se na vlastní oči přesvědčit, jaký zázrak to poslal na zem. Když pak spatřili krásné a zářící dítě, poklekli a modlili se s rodi­či.

Později si pastýři povšimli, že Maria s Josefem nemají co jísti. Jeden za druhým se tiše vytrácel z chléva a vraceli se s dárky, jichž mohli ve své chudobě postrádati. Jeden přinesl misku mlé­ka, druhý kousek látky, jiný chléb a sýr . To všechno přinesli k ra­dosti Jezulátku a Josef i Maria byli tím velmi dojati.

Jezulátko leželo v jesličkách a usmívalo se.

Náhle se otevřely dveře a venku bylo vidět koně a velbloudy.

Tři staří mužové, z nichž jeden byl v obličeji úplně černý, vstoupi­li dovnitř. Byli to tři moudří králové od východu, kteří již dávno uviděli hvězdu a šli za ní, i když jejich cesta byla velmi daleká.

Šli tak dlouho, až našli Jezulátko.

Přinášeli s sebou opravdu královské dary! To nejlepší a nej­krásnější co měli a co jim bylo nejmilejší, podávali teď na zlatých mísách Jezulátku.

Josef i pastýři úžasem otvírali oči, když králové v nádher­ných šatech vstupovali do chléva s krásnými dary v rukou. Jen Maria se radostně usmívala, sklánějíc se nad svým děťátkem, protože věděla, že v jesličkách tu leží Syn Boží. Všichni byli šťastni, naslouchali andělským zpěvům, sepjali ruce a modlili se, jak andělé prozpěvovali:

 

„ Sláva Bohu na výsostech a pokoj lidem na zemi !“