Právě přítomno

Přihlášení

 

FIO banka 

 

Číslo účtu: 

 

2100608848 / 2010

Pro platby ze zahraničí:

IBAN:  

CZ1420100000002100608848

BIC kód/SWIFT:   

FIOBCZPPXXX

 

ČEKÁME...

Pane, jak dlouho ještě bude nás trápit po Tobě žízeň?
Pane, jak ještě dlouho potrvá bez Tebe naše trýzeň?
Tvé zářivé Světlo nezříme, ono se skrývá.
Temnota hustá nás halí a ze všech stran nám kývá!
Jak ještě asi dobu dlouhou,
budem po Tobě zmírat marnou touhou?
My víme teď, že jsme Tě nehodní byli;
a že jsme málo Slovo Tvoje ctili!
Avšak nyní je všemu zabráněno!
Tvá milost skrytá je a Světlo uvězněno!
Ve světovém soudu vesmíru, stojíme sami –
čekáme na Tě, Pane (až se smiluješ) ó, smiluj se nad námi!
Ty přijdeš dolů v paprscích blesku a v bouři!
Kdy mukou lítostí se lidstvo svíjí, v údolí temném kouři;
ve zlatém Světle vkročíš pak opět v lidský svět –
a planoucí Tvůj zrak – zas uzřít budem smět –
Slovo Tvé zaslechne potom všech lidí sluch,
Slovo, jež dávno tak postrádá lidský duch
a milosti Lásky Tvé je doprovodí,
v jejíž záři se všechno znovuzrodí!

 

             Hermann Wenng

 

Cenzura Poselství Grálu

IMAGE Obsah a pořadí přednášek v původním a cenzurovaném Poselství Grálu
neděle 7. září 2014 11:30
  Přišly nějaké dotazy jak rozlišit cenzurovanou verzi od té původní   Pavel Krajíček     Cenzurované Poselství je to třísvazkové, které se globálně šíří a prodává.... číst více...
IMAGE Které Poselství Grálu číst?
neděle 7. září 2014 11:14
    Které Poselství Grálu číst?       napsal: Pavel Krajíček         Otázka: Pán Krajíček - mnoho čitateľov PG číta aj "zelené" aj pôvodné PG. Hovoria, že to je jedno ,... číst více...
IMAGE Zavádějící výklad Hnutí Grálu k prohlášení Abdrushina
sobota 6. září 2014 23:44
  Zavádějící výklad Hnutí Grálu k prohlášení Abdrushina     napsal: Pavel Krajíček   Artur Zatloukala cituje Abdrushinem vyděděného Herberta Vollmanna  ve spisku roku... číst více...
IMAGE Kdo se ujal Hory po válce?
pátek 31. srpen 2012 11:47
Kdo se ujal Hory po válce?     Osada Grálu na Vomperbergu   napsal: Pavel Krajíček     Některým lidem stále unikají souvislosti a mají za to, že po válce se ujali Hory ti praví... číst více...
IMAGE Dopis slečně Irmingard od učedníka Helmutha Müllera 1976
čtvrtek 24. listopad 2011 0:00
Dopis slečně Irmingard od učedníka Helmutha Müllera z roku 1976     Rotz, 6. března 1976 Opis Doporučeně.   Slečna Irmingard Bernhardt Gralssiedlung Vomperberg A 6134 Vomp/Tirol  ... číst více...
IMAGE Jak někdo může pochybovat o slečně Irmingard?
sobota 6. září 2014 23:02
Argument farizejů z Hnutí Grálu:   "Jak někdo může pochybovat o slečně Irmingard?"     napsal: Pavel Krajíček   Slečna Irmingard byla nevlastní dcera Abdrushina z jeho druhého... číst více...
Free visitor tracking, live stats, counter, conversions for Joomla, Wordpress, Drupal, Magento and Prestashop

Informace

Rozsévač

 

od Susanne Schwartzkopff

 

 
Vysoko nahoře nad nebem a zemí stojí v paprsku Božího Světla Rozsévač. Dalece vanou záhyby jeho roucha, které je tkáno z bílého třpytu Světla a světlé je Jeho čelo, Světlo září z Jeho mocných očí, proudy Světla pramení z Jeho rukou. Jeho ruce jsou stále naplněny. Spočívají v nich zlatá semenná zrna a On nepřetržitě rozsévá svá zlatá semena do vesmíru. Když opouštějí Jeho ruku, rostou jim malá křidélka, každému zrníčku jeden pár a s jejich pomocí semena odlétají ven do daleka. Vznášejí se nahoru a dolů, na všechny strany, do nejvyšší výše a dolů do hlubiny. Na všech stranách čekají natažené otevřené ruce na zlatá semenná zrna, která Rozsévač rozsévá ze své hojnosti. Na všech stranách stojí pomocníci Boží bděle a připraveně, aby se ani jedno neztratilo, aby každé došlo tam, kam má dojít.
 
Vždy jsou pomocníci zde, velcí i malí, okřídlení i neokřídlení, všichni naplněni stejnou pílí, stejnou radostí. Zachycují vznášející se semenná zrna, kypří půdu, která již čeká na zasetí. Opatrně vkládají drahocenné bohatství do měkké otevřené půdy a přikrývají každé zrníčko. Žádné nesmí zmrznout, žádné nesmí hladovět nebo strádat. Brzy natahuje semenné zrno své jemné kořeny až do země, drží se pevně na ornici, která jej obklopuje a nyní může také nahoru růst, opět vstříc Světlu, z kterého přišlo. Ó jaká radost, když se probojuje ke Světlu! Pomocníci Boží si podávají paprsky, které potřebuje k růstu, přivádějí je k zázračné květině, která rychle rozkvétá ze zlatého zrna. A jiní pomocníci kupí mlhy, shromažďují vodu, pohánějí větry, aby nic nechybělo svěřeným chovancům. Stále podává jeden pomocník ruku jinému, nikde není nejmenší mezera, každý dává dále, co obdrží a ještě něco přidá: hřejivý tlak, formující posouvání a pohlazení, milující pohled.
 
Rychle zrají zázračné květiny ve svých zlatých kališích, rychle dospívá jejich plod a trousí kolem sebe nová semena. Zahrady pohádkové nádhery a krásy vznikají tam, kam padne zlaté semenné zrno a nikdy to není stejná květina, která vypučí, každá je jiná než její sousedka. Pod péčí pomocníků Božích rozkvétají stále nové zázraky.
 
Nikdy není ruka Rozsévače prázdná. Stále je plna zlatých zrn. Rozhlíží se a vidí kvetoucí zahrady, vidí letící semenná zrna a sleduje je pohledy. Jsou okřídlená a odevšad vylétají do všech světů, každé tam, kde nalezne svoji půdu.
 
Ty nejkrásnější, ty s nejsilnějším chvěním letí do Ráje a tam letí blaženým přímo až do srdce.
 
A v srdcích rozkvétá ihned zázračná květina se zlatým kalichem se zlatými listy. Čistí duchové se dívají a mlčí. Usměvavě se dívají jeden druhému do očí, není třeba žádného slova. Jeden vidí kvést zázračné květiny v srdci druhého.
 
Ona nepomine. Je živá. Kdo ji v sobě nese, nese v sobě blaženost. Kdo ji v sobě nese, v tom září světlo.
 
Jsou také semenná zrna, která letí až dolů k zemi. Neboť ruka Rozsévače stačí všude a On rozsévá svá semena do všech říší stvoření. Když letí dolů, tak si musejí vzít na sebe kabát, aby se staly těžšími, tak těžkými jako země, jinak by letěly hned zase pryč, vznesly by se vytaženy vzhůru a lehce do výše. Ale zde jsou opět pomocníci Boží, jsou malí, avšak mohou tkát hbitě. A tkají semenným zrnům hutné kabáty. Ty klesají nyní dolů, připraveny pro lidi. A kdo tu stojí s otevřeným srdcem, tomu vletí také zde přímo do srdce, přímo do středu jeho bušícího, toužebného lidského srdce a v tom zapustí kořeny. Zázračná květina potom v lidském srdci rozkvétá. Její zlatý jas není tak světlý a silný jako nahoře v čistém světle. Ale to by také lidské srdce nemohlo na zemi snést. Puklo by v horoucím štěstí, muselo by zaniknout před vysokou silou žáru. Avšak zázračné květiny osvětlují také tato srdce a lidé opět vědí, že existuje něco svatého. I oni mlčí o své zázračné květině. Může se mluvit o zázraku Světla? Neexistuje pro to žádné pozemské slovo. Pomalu začínají ti šťastní poznávat také zázračnou květinu v ostatních.Na paprsku oka ji vidí. A i oni se usmívají a mlčí.
 
Ruce Rozsévače nejsou nikdy prázdné. Rozsévá ze své hojnosti do žíznícího stvoření. Neunavuje se. Daruje a daruje. Také na zem dopadají zlatá semenná zrna a klíčí a rostou. Chtěly by na zemi vykouzlit zahrady, pohádkově krásné zahrady, jaké kvetou a voní nahoře ve světle, ve zlatém jasu. Pomocníci Boží opatrují zlatá semenná zrna na zemi. Avšak semena mrznou. Chybí jim láskyplné ruce. Zde, kde musejí nést hutné kabáty, potřebují pěstitele, kteří přecházejí také v pozemském kabátu jako oni. A ti na sebe nechávají čekat. Málokteří, ach jen málokteří chrání a pečují o zrna, která jejich lásku potřebují a ani nerozkvetla napřed na zemi nepatrná zahrada.
 
Ještě rozsévá Rozsévač svoji setbu. V nebeské lásce dává ze své hojnosti. Ale když se žádné ruce nenatahují po Jeho daru, když nikdo nechce, co je přeci úplnými zázraky a přislíbeními, potom – ano potom se ruka jednoho dne zavře.
 
A potom si lidé uvědomí, že jsou ubozí, beznadějně chudí, bez Světla, bez krásy, bez života.
 
 
***

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit