Právě přítomno

Přihlášení

 

ČEKÁME...

Pane, jak dlouho ještě bude nás trápit po Tobě žízeň?
Pane, jak ještě dlouho potrvá bez Tebe naše trýzeň?
Tvé zářivé Světlo nezříme, ono se skrývá.
Temnota hustá nás halí a ze všech stran nám kývá!
Jak ještě asi dobu dlouhou,
budem po Tobě zmírat marnou touhou?
My víme teď, že jsme Tě nehodní byli;
a že jsme málo Slovo Tvoje ctili!
Avšak nyní je všemu zabráněno!
Tvá milost skrytá je a Světlo uvězněno!
Ve světovém soudu vesmíru, stojíme sami –
čekáme na Tě, Pane (až se smiluješ) ó, smiluj se nad námi!
Ty přijdeš dolů v paprscích blesku a v bouři!
Kdy mukou lítostí se lidstvo svíjí, v údolí temném kouři;
ve zlatém Světle vkročíš pak opět v lidský svět –
a planoucí Tvůj zrak – zas uzřít budem smět –
Slovo Tvé zaslechne potom všech lidí sluch,
Slovo, jež dávno tak postrádá lidský duch
a milosti Lásky Tvé je doprovodí,
v jejíž záři se všechno znovuzrodí!

 

             Hermann Wenng

 

Cenzura Poselství Grálu

IMAGE Zavádějící výklad Hnutí Grálu k prohlášení Abdrushina
sobota 6. září 2014 23:44
  Zavádějící výklad Hnutí Grálu k prohlášení Abdrushina     napsal: Pavel Krajíček   Artur Zatloukala cituje Abdrushinem vyděděného Herberta Vollmanna  ve spisku roku... číst více...
IMAGE Které Poselství Grálu číst?
neděle 7. září 2014 11:14
    Které Poselství Grálu číst?       napsal: Pavel Krajíček         Otázka: Pán Krajíček - mnoho čitateľov PG číta aj "zelené" aj pôvodné PG. Hovoria, že to je jedno ,... číst více...
IMAGE Nové důkazy o tom, že Poselství Grálu bylo pozměněno lidskou rukou
neděle 7. září 2014 10:49
Nové důkazy o tom, že Poselství Grálu bylo pozměněno lidskou rukou   napsal: Pavel Krajíček   Průběžně je na našem webu barevně označován text, který byl Hnutím Grálu... číst více...
IMAGE Čo sa stalo so svätým Slovom po odchode Abdrushina
pátek 29. srpen 2014 8:58
  Čo sa stalo so svätým Slovom po odchode Abdrushina     Toto je spracovaný skrátený preklad z kanadskej internetovej správy vo francúzštine, ktorú napísal Hugo Saint - Hilaire    ... číst více...
IMAGE Jak poznáme farizeje z Hnutí Grálu?
neděle 7. září 2014 10:38
Jak poznáme farizeje z Hnutí Grálu?     napsal: Pavel Krajíček Normální člověk, když má vyvodit důsledky a závěry z nějaké situace, tak si vyhodnotí všechny skutečnosti a... číst více...
IMAGE Abdrushinovo prohlášení
pátek 18. listopad 2011 22:36
 Abdrushinovo prohlášení       ze dne 26.10.1939     poznámka:  V přednášce 90. Když je nouze nejvyšší, Boží pomoc nejbližší je věta: Vaším úkolem je, abyste ve všem... číst více...
Free visitor tracking, live stats, counter, conversions for Joomla, Wordpress, Drupal, Magento and Prestashop

Informace

 
Přednáška z 24. ledna 1932

Služba Grálu

 

od Augusta Manze
 
 
Na nejvyšším výchozím bodě věčného Duchovně-Bytostného stojí Hrad Grálu, duchovně viditelný, hmatatelný, protože je ještě stejného duchovně-bytostného druhu (jako říše duchovně-bytostných). Tento Hrad Grálu skrývá prostor, který zase leží na nejzazší hranici v Božském, je tedy ještě éteričtější než všechno ostatní Duchovně-Bytostné. V tomto prostoru se nachází jako záruka věčné dobroty Boha Otce a jako symbol jeho nejčistší božské lásky jakož i jako přímý výchozí bod božské síly
 
SVATÝ GRÁL!“
 
Takto nám zjevil Syn Člověka mystérium Svatého Grálu *(Přednáška: „Svatý Grál“, V.S.P. strana 278/9.), o kterém může podat zprávu jen posel, jenž byl sám odtud a od Boha vyslán.
 
Svatý Grál je miska ozářená nejsvětlejším světlem, ve které to nepřetržitě vře a vlní se jako červená krev, aniž by někdy přetekla. Z ní proudí ven požehnání Boha, které oživuje a udržuje celé stvoření. Přísun života pro všechno Stvořené a Později stvořené nastává vždy opakujícím se spojením Stvořitele ve dni Svaté Holubice, která přináší obnovení síly. Tehdy se zářivě vylévá láska Stvořitelova s objevením se Svaté Holubice do Grálu k novému bytí, k nové tvořivosti a rozděluje se odtud jako úder tepu směrem dolů veškerými vesmíry. Je zde poslán Svatý Duch, živá, tvůrčí Vůle Stvořitele; Duch Svatý, který je Duchem od Otce, od Něho oddělen a odděleně působící ve stvoření, ale přeci úzce spojen s Bohem Otcem patří nerozlučně k Němu.
 
Již v průběhu stvoření byl Svatý Duch, jako samostatně působící část všemohoucí božské Vůle, jako kousek Boha Otce vetkán do stvoření. A od té doby působí, trvale posílán obnoveně do Grálu a z Grálu dále proudí požehnání Boha Otce jako božské, neúprosné zákony. Jako zákony, jimž je všechno ve stvoření podrobeno.
 
Toto obnovení síly, které stvořením protéká, přísun života, který je veden Svatým Grálem do světa, je tedy vaším bytím podle působení božské Vůle. A proto je služba Grálu splnění božské Vůle, je službou Bohu slovem nejvznešenějšího a nejdokonalejšího významu. Neboť kdo slouží Grálu, zařazuje se tím do božské Vůle, do božských zákonů Otce.
 
Ale služba Grálu je ještě více než pouhé osobní splnění božské Vůle.
 
Vyslyšte o tom nejprve slova poselství: *(„Ruf“ 13, strana 545.)
 
„Služba Grálu je splnění božské Vůle, bez zřetele na vůli a přání lidí.-
 
Pojem „služba Grálu“ nesmí být svévolně rozšiřován. Stoupenec Poselství Grálu současně nestojí i ve službě Grálu; neboť on má užitek jenom pro sebe osobně použitím poselství, aby nalezl a šel cestou ke Světlu. Tím přijde do říše Boží, aniž by se přitom mohlo mluvit o nějaké službě Grálu.
 
Služba Grálu samotná požaduje daleko více. Sice je k ní mnohým lidským duchům cesta otevřená, ale jen málokomu je nakonec souzeno, aby tento cíl skutečně dosáhl.“
 
Kdo tedy v poselství Imanuele poznal božskou pravdu, kdo vešel na cestu, která ho může vést nahoru ke Světlu, v té chvíli podle slov poselství žije, takový sice vkročil nohou na první příčku žebříku, která ho nechá vystoupit do světlé říše Boha, ale tímto teprve splnil předpoklady, jenž ho ke službě Grálu mohou činit způsobilým.
 
K pozemské službě Grálu musí být povolán Vyslancem Božím. Teprve Imanuelem povolaný může působit ve službě Grálu. Kdo slouží Synu Člověka, jenž je filtr svatého Grálu a sám je ztělesněnou božskou Vůlí, stojí tím samozřejmě i ve službě Grálu. Neboť on spojuje svoje chtění s Vůlí Krále Grálu, který splňuje božskou Vůli. Ale jen málo vyvolených náleží k těmto povolaným.
 
Neboť vysoké jsou požadavky, které Syn Člověka stanovuje. A těžko je lze splnit lidmi, jenž po tisíciletí stavěli svoje vlastní vůle, svá vlastní přání před Vůlí Boží.
 
Proto stojí na prvním místě tento požadavek, jako základ služebníkův, a to „vzdát se sebe samého“.
 
„Aby se samotné „vzdání se sebe samého“ správně pochopilo,“ - tak Syn Člověka oznamuje *(„Volání“ 13, strana 545/6.) „je jeden krok, o němž se mnozí lidsští duchové domnívají, že učinili, ale ... toto žije jen v jejich klamné představě. Vzdát se sebe samého není naprosto žádné sebe-rozplynutí se nebo vstoupení do východně myšlené, zasněné nirvány, nýbrž je to nejsilnější čilost, živost plně vědomá si sebe samého, pod níž si můžeme myslet nejvyšší stupeň osobní činnosti. Něco zcela, zcela jiného než jak si to pohodlní lidsští duchové představují. Stav jde daleko nad nynější lidské pochopení. Ze všeho o tomto dosud míněného se může zhruba přijmout právě opak, abychom trefili to správné. „Kdo se vzdá sám sebe, tak jak se to zde požaduje, nesmí již brát nějaký ohled ani na vlastní, ani na cizí lidsky pozemské přání, nýbrž musí sledovat při všem vysoký duchovní Bohem chtěný cíl. Všechno pozemské chtění a všechna pozemská přání musí od něho odpadnout.
 
Toto „vzdání se sebe samého“ ale neznamená v žádném případě nějaký úkol vlastního Já. Nýbrž to leží jen v tom požadavku úplného, vědomého podřízení vlastní osobnosti Boží Vůli, která se má sice stupňovat až k naprosté odevzdanosti, která ale neztrácí vlastní duchovní Já, ale naopak se tím vyvíjí výše, čistě a ušlechtile.
 
Toho pozemsky vázaného rozumového Já se musí ovšem povolaný ke službě Grálu zcela vzdát, musí se od toho zcela osvobodit. Neboť toto Já nechce splňovat Vůli Boží, ale jen vlastní. Toto Já je ješitné (domýšlivé), sebevědomé, sebe vychloubající, naplněné velikášstvím. Toto já neplní Boží smysl, nýbrž lidské názory, které jsou vázány na pozemské a materiální v neoprávněném tlačení se dopředu osobnosti a toto já se stará jen o vlastní pozemské zájmy a ke Světlu usilujícího jiného člověka k nějakému vyššímu stupni poznání by stále ještě nejraději chtělo duchovně tisknout ke zdi.
 
Tohoto na čistý egoismus odstaveného Já, které se vysmívá ušlechtilému cítění, se musí bezezbytku zříci, aby vytvořil základy pro pravou službu Grálu.
 
Kdo chce sloužit Grálu a tím Bohu, smí vždy a ve všem znát jen Vůli Boží, jenž od počátku byla nezměnitelná, je a zůstane a proto nepřipouští žádné ústupky a nedává žádnou možnost k odchylkám. On musí proto samozřejmě působit přísně. Vždyť to ale nemůže být jinak. Neboť k Bohem chtěnému cíli může být jen jedna správná cesta, jen jedna jediná.
 
A ta spočívá v bezpodmínečném splnění božské Vůle.
 
Poněvadž nyní je božská Vůle zcela zřetelně dána, není i žádného kompromisu s přáními lidí.
 
Nesprávně se říká, že ke Světlu vede mnoho různých cest. Různý pro lidi je pouze způsob, jakým jednotlivý člověk touto cestou jde, jaké pomůcky přitom používá, které se řídí podle jeho vyvinutých osobních schopností *(vergl – „Volání“ -13 strana - 544/5.). Ale jen jedna nezměnitelná Vůle Boží předepisuje cestu, kterou musí jít každý člověk, který se chce dostat do duchovní říše a proto to i může být jen jedna cesta.
 
Vzdání se sebe samého tudíž znamená: vzdát se pozemského chtění a přání, vzniknou-li z ohledu na sebe samého nebo na jiného člověka, pokud jeho chtění a přání samotné zůstává vázáno na pozemské. Žádná vlastní a žádná cizí lidská vůle nesmí již povolaného vést, nýbrž jen Vůle Boží, která svůj projev nalézá ve Vůli Imanuele.
 
Kdo v tomto smyslu zanechá své pozemské Já, vzdá se sebe samého, takový tím vytvoří základní předpoklad pro pravou službu Grálu.
 
Kdo se vzdá sebe samého a chce se vést jen Vůlí Boží, ten potom bude chápat i správným způsobem poslušnost tak, jak to Syn Člověka požaduje. Tato poslušnost toho, kdo slouží Grálu není otrocké, osobní podrobení se, které si vymyslela tyranská lidská vůle.
Poznejme jasně slova poselství, jak musí být uzpůsobena správná poslušnost, ve smyslu Vůle Boží:*(Přednáška : „Kříž svatého Grálu“ 9 ..Gr. Bl. II/6, 7, strana 40.)
 
„Tato poslušnost je dobrovolné osvojení si přesného směru mé Vůle, který přece spočívá jen ve službě Bohu, ve splnění Jeho vysoké Vůle. A kdo Slovo poselství Grálu v sobě skutečně oživí a podle toho žije, ten se tím řídí podle Vůle Boží, která ho naplňuje a v tom spočívá vůči mě osobně i ona poslušnost. V tom se nachází i splnění mého chtění. Kdo mě chce sloužit jen, aby byl poslušný mně osobně, aby mně udělal radost, tak takový neslouží Jeho Vůli a neslouží ani Grálu, a takový se mi také nemůže proto nikdy přiblížit; neboť oceňuji jen splnění božské Vůle, nic jiného.
 
Bude mi vždy radostí, pokud se člověk namáhá naplnit Vůli Boží, nacházející se v Jeho Slově, v zákonech Jeho stvoření. Ono také pro člověka není těžké doopravdy Vůli poznat a pravé Slovo brzy rozpoznat od falešného; neboť kde se slovo neshoduje se zákony ve stvoření, tedy s přírodou, tak se nachází chyba ve slově. Člověk pocítí rychle rozdíl nebo shodu v sobě samém.“ -
 
K pravému splnění každé služby, k níž je připraven v opravdové poslušnosti, patří potom úplná obětavost při nasazení celé síly a absolutní pozornosti, která se nenechá ničím odvrátit. Přitom je úplně stejné, jestli je vykonávaná služba zdánlivě malá a nicotná nebo velká a významná. Radostné splnění s celou dovedností učiní každou i tu nejmenší službu cennou, učiní ji skutečnou, pravou službou Grálu. Před Bohem platí potom příslušný sloužící ve splnění právě tolik, jako nějaký, který vykonal to největší.
 
Čistý a jasný, plný síly a věrný musí být kruh sloužících Grálu. A to bude, když každý jednotlivý bude sloužit s pravým pochopením povinnosti. I o tom nám Syn Člověka mnohé oznámil.
 
Povolaný Imanuelem ví, že nasazuje celé své bytí, svůj život ve splnění povinnosti, kterou i plně a zcela může uznat v sobě samém jako správnou v jejím celkovém požadavku a ve všech jednotlivostech. A tím je splněn hlavní požadavek pro pravé plnění povinnosti. Povinnost a vnitřní přesvědčení jsou navzájem v absolutním souladu. Takto se ukáže ve splnění povinnosti i věrnost, kterou žije. Splňující tímto Slovo Syna Člověka:
 
Ve splnění povinnosti se má ukázat věrnost. Z věrnosti přichází splnění povinnosti vždy, zcela samo sebou. Splnění povinnosti vždycky nepřináší i věrnost; neboť splnění povinnosti může být schematická, slepá poslušnost; mezitím co věrnost žije! Věrnost ale opět není bez lásky, jako vůbec nic žijící nemůže existovat, co nezůstává závislé na lásce, nebo skrze ni nepřichází.“
 
Splnění povinnosti povolaného, jaké je ve smyslu svatého Grálu, tedy i podle Vůle Boží, si razí cestu dobrovolně z lidské duše plně zářícího, tvořícího života. Neboť se obětuje v plném přesvědčení a vzniká proto jako samozřejmost z lásky kvůli tomu, komu povolaný slouží, z lásky kvůli Bohu a Jeho Vyslanci! A láska, obětující láska dodává teprve poslušnosti a splnění povinnosti opravdový, hodnotný život. -
 
Služba Grálu je služba Bohu, je to to nejvyšší a nejkrásnější, čeho může člověk na cestě svého vývoje dosáhnout. A služba Grálu musí být v celém stvoření, od nejbližších strážců Grálu počínaje až dolů k zemi skrze všechny říše a sféry.
 
Neboť všude působí Vůle Boží a požaduje splnění svých zákonů; všude působí blahodárná božská síla, proudící Grálem a žádá, aby se správně používala. Strážci svatého Grálu jsou nejčistší ze všech duchovně-bytostných, jsou věční, čistě-duchovní (praduchovní), kteří nikdy nebyli lidmi. Jsou vrcholy všeho Duchovně-Bytostného. A i oni slouží v pokoře a obětování s každým nádechem a výdechem, s každým cítěním se zcela podřizují Vůli Stvořitele v radostné samozřejmosti, vzývajíce Ho činem jejich obětavého, čistého sloužení. A spolu s nimi slouží všichni prastvoření, všichni čistě-duchovní; oni všichni stojí ve službě svatého Grálu a tím ve službě božské Vůle.
 
Pohrouží-li se do těchto myšlenek sloužení v celém stvoření, do sloužení v pravdivém uctívání Boha činem, potom musí naplnit každého člověka tušícího v zachvění nad nekonečném štěstí, že i on má tu možnost takto sloužit, když ho Imanuel volá.
 
A M E N !
 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit