Poselství Grálu od Abdrushina

Ve světle Pravdy

 Tyto stránky nepatří církvi ani hnutí nebo nějaké jiné organizaci

Léčivý magnetizmus
 
 
 
Jan Nedomanský
 

13 - Prostředník léčivé síly



Síla k léčení zářením, magnetismus, plynoucí z jemnohmotnosti, má svůj poslední vý­chvěv v léčivém daru, vloženém do ducha k tomu uzpůsobeného člověka. Ten čerpá z jemno­hmotnosti, odkud léčivá síla k němu plyne, aby ji jako prostředník předával dále.

Léčení zářením je dar krásný a požehnaný, jestliže jej provází skromnost léčitelova a jeho vděčnost východisku síly.

Je to celá soustava léčících pomocí, které z výchvěvů jemnohmotných středisek jsou sesílány a působí. Něco tak důmyslně radostného, čistě působícího a oživeného nelze pozem­skými slovy bez rizika zakalení nebo ustrnutí vylíčit.

V živé soustavě záření, linoucí se shůry, působí jako křížící se ohniska slunné bytosti, přivádějící patřičný druh jimi přetransformované síly dále k použití. Přetransformování je nut­né proto, aby mohlo býti jemnohmotnou silou zapůsobeno v hrubším hmotnějším prostředí, tedy na vyzařování těl jemné a střední hrubohmotnosti.

Poslední prostředník, magnetický léčitel, je transformátorem síly, kterou svým uschopněním předává k zapůsobení na choré v hrubohmotném těle. Je to celý řetěz ohnisek a výchvěvů jednoho a téhož léčivého proudu.

Každý léčitel zářením má nechati volný průchod síle tak, aby samovolně poznával vhodný způsob léčení a podřídil se mu. Osobní pohodlí, tedy snadnost léčení, tu nesmí hráti roli, zrovna tak jako vyměření časového rozpětí převážně na zisk. Zde je především nutno naučit se vědomě přijímat a láskyplně dávat. Neboť léčení jest milosrdenství!

Když však pacient neprosí o léčení zářením ze své vlastní vůle /mimo duševních cho­rob/, nemá se mu ošetření dostati. Neboť přijetí síly v míře potřebné k uzdravení je závislé na jeho podmínkách přijetí a na touze po něm.

Škoda však, jestliže samého léčitele přílišné sebevědomí nebo ješitnost chce odvádět na cesty domýšlivého chtění. Pak se stává hříčkou nesvědomitého poblouznění. A domýšli­vost nezná nikdy míru odpovědnosti.

Léčbě přírodním magnetismem se přikládá bud' málo oprávnění k úspěšné léčbě a to lidmi jednostranně přepěstěného rozumu, nebo se od něj očekává příliš mnoho, často i věci, které se příčí zdravému rozumu i citu.

Tomu často napomáhají sami ti, kteří jsouce obdařeni darem léčení nejsou dosti ukáz­nění a nemluví o tom, co cítí, střízlivě a věcně, anebo, což jest lepší, o vlastních prožitích ne­mluví.

Člověk, obdařený tímto darem léčící silou, s níž on sám nemá nic společného než to, že smí na ni býti zapojen, nemůže nikdy mluvit o sobě, že on uzdravuje, tak jako ku příkladu elektrotechnik nemůže tvrditi, že on svítí, i když na zapojení elektrického proudu má účast. Tedy více skromnosti je zde na místě.

Pošetilost některých magnetických léčitelů škodí dobrému jménu těchto průkopníků nové lékařské vědy nejvíce. Vědy, která vyplývá z přirozeného poznání síly a soustav záření ve stvoření vůbec, což není tak snadné. Je k tomu zapotřebí mnoho duševní námahy a vážného odhodlání k náročné, láskyplné, vědoucí pomoci.

Každý prostředník léčivé síly koná svou službu v rozpětí svého uschopnění. Může býti při tom zaměřen převážně:

na pozemské tělo a stanoviti i diagnosu tělesné nemoci, na osobní vyzařování a jeho okruhy a nedostatky, případně i na sledování příčinné duševní diagnosy, na osvěžování a kyp­řeni půdy pro zdravý rozvoj duchovních sil.

Je to zpravidla pouze jeden z těchto tří druhů magnetického léčení, který je mu v pře­vaze poskytnut a pro nějž je svou duševní a duchovní výzbrojí nejlépe uschopněn, mimo sa­mozřejmého, přímého léčení chorob.

Jest zřejmo, že ne každý, kdo má v sobě dar léčení magnetismem, může a má přímo léčiti nemoci hrubohmotných těl. Naopak, uvedený poslední druh touto silou obdařených by lehce přijímal tělesné nemoci pacientů. On léčí slovy, duševním účastenstvím a spolucítěním v duševních svízelích a starostech, které jakoby přijímal na sebe, aby se do nich vžil a mohl je s porozuměním řešit. V tom je podmínka pochopení svízelné situace a výhled z ní, neboť ře­šení pravého východiska nelze dosíci jinak než plným vžitím se do situace a všech jejích pod­statných okolností.

U tělesných nemocí však není zapotřebí spoluprožívati nemoc s nemocným, abychom jí mohli čeliti. Naopak, musíme stát nad ní, abychom ji zvládli.

Dar léčivého magnetismu činí člověka jarým, svěžím, plným vnitřní energie, popudů a nápadů. Vždyť se tu stále setkává s novými a novými problémy a řešením, pro něž není ob­doby a šablony, kde přichází stále nové situace a souvislosti, neboť život každého je jinou skutečností, jinak utvářenou a neustále proměnnou.

Léčení osobním magnetismem se nelze naučit. Ten, kdo byl pro ně omilostněn, ví, co má činiti a bylo by chybou, kdyby v nedostatku cítění si chtěl vypomoci rozumovým vý­počtem nebo napodobováním. V omilostnění je sama sebou dána schopnost vhodného vyci­ťování a tedy svůj druh a způsob léčení. Naučené by nebylo omilostněním, ale výsledkem rozumové námahy a píle, která je ve všech věcech pozemských a naukových zcela na místě, zde by však byla na újmu přirozenému a samovolně z nitra vyvěrajícímu projevu působení.

Člověk, obdařený touto schopností léčení, má naslouchati hlasu svého nitra a učiti se z vlastních prožití, neovlivněn a nebržděn. Jeho působení má býti spontánní. Kde toho není, tam dar není v člověku dozrálý a neměl by býti předčasně probouzen a uplatňován. Má býti vyčkáno doby, která sama ukáže čas a potřebu použití. Vnitřní nedočkavost a rozumové chtění ruší čisté výchvěvy poznání a nenechávají projeviti se daru, který je u každého poněkud odliš­ný, svůj.

Omilostnění nemůže býti předmětem osobní spekulace a nemá také býti rouškou sa­molibosti, v níž se někteří lidé rádi sluní. Ono skýtá naopak více pokory a skromnosti, které jsou jeho nerozlučnými součástmi a nezbytnými potřebami při dobré vůli. Takový člověk cítí více než jiný, že je nepatrným tvorem tohoto stvoření a všechno jeho osobní vědění je oproti obdivuhodnému stvoření malicherností. Čím více cítí, tím je skromnější a přirozenější, ohle­duplnější a přejícnější.                                              

Omilostnění se projevuje v člověku nejlépe pokud je dětsky prostý, srdečný, skromný. Když si uchoval čistotu nitra a důvěřivou mysl, prostě zdravou životní poctivost a přirozenost, podle slov Ježíšových: "Buďte jako děti!"

Omilostnění se nejraději proto snáší k prostým dětem stvoření. Po nich nelze žádat ob­šírné vědecké vědomosti, které rozviřují rozum, avšak nešlechtí a nezjemňují cítění. Cítění má jiné potřeby růstu a uzrávání, které jsou skryty hluboko v nitru a mají své zákonité náležitosti.

Tyto náležitosti rozněcují světla v nitru, světla poznání. Člověk jimi zjistí, že je pouze součástí velikého celku. Může býti součástí užitečnou, dovede-li vyciťovati a uskutečňovati svůj podíl na rozvoji části lidstva, nebo neužitečnou, jestliže se vypíná v osobním domnění své důležitosti. Jedině důležité ba nejdůležitější je však to, aby poznal sama sebe a celek stvo­ření, do něhož náleží, a dovedl se rozvinouti k užitečnosti na zemi.

(jít na další díl)

 

Poselství Grálu je kniha, neplést proto s pojmem Hnutí Grálu, které spáchalo zločin a zcenzurovalo Poselství Grálu. První kniha Poselství Grálu je určena pro všechny, kteří vážně hledají Pravdu. Druhá kniha Poselství doznívá je určená pro vážné čtenáře první knihy, kteří v ní poznali Ježíšem zaslíbeného Ducha Pravdy, který nás uvedl do veškeré Pravdy. Došlo tak k naplnění zaslíbení daného lidstvu Ježíšem viz:

Jan 14, 26:
 
Ale Přímluvce, Duch svatý, kterého pošle Otec ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všecko, co jsem vám řekl.

Jan 16, 13 - 14:
 
Jakmile však přijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy, neboť nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit, co uslyší. A oznámí vám, co má přijít. On mě oslaví, neboť vám bude zvěstovat, co přijme ode mne.
  
 
 ***
 
 
 
 
 

Cenzura Poselství Grálu

 

Vedoucí farizejové z Hnutí Grálu, kteří nemají důkazy pro to, že jejich vlastní, odporný, zvrhlý zločin, cenzuru Poselství Grálu, provedl sám Abdrushin, tak namísto argumentů poukazují na vnější formu Pavla Krajíčka na jeho projev. Tedy přesně tak, jak o této duchovní spodině psal Abdrushin:


"Antikrist bude se opět křečovitě snažit, aby si udržel svůj vliv na zemi. Dávejte pozor na jeho nevěcnost v obraně i v útoku. Opět bude pracovati jen utrhačně a podezřívavě, protože jeho stoupenci nic jiného nedovedou. Aby předstoupili před Pravdu a vyvrátili ji, to není možno." 


Přesně jako se chovali farizejové vůči Ježíši, kdy věděli, že jeho věcné argumenty nemohou vyvrátit, tak jen štvali proti němu. 


Čtěte tedy článek, který je nezvratným důkazem, že cenzuru provedl člověk:

Nové důkazy o tom, že Poselství Grálu bylo pozměněno lidskou rukou

 

 ***

Až začne ve společnosti docházet k pozitivnějším obratům, tak bude také zapotřebí ihned zrušit organizaci Hnutí Grálu. Není možné, aby se nám tady organizoval a chtěl řídit Slovo Boží někdo, kdo si ve své zvrhlé domýšlivosti dovolil falšovat literaturu Grálu, aby zločinci, kteří zcenzurovali Poselství Grálu, se nám tady stavěli do popředí. Nikdo z nich nesmí být také přijat potom do státní správy. Budou vykonávat jen pomocné práce (pokud přežijí očistu). Do státní správy budou přijímaní pouze lidé, to znamená ti, kteří jsou schopní čistě cítit. Dobře si tedy nyní všechny tyto mrzké farizeje sympatizující s Hnutím Grálu zapamatujte, aby se po obratu nemohli mezi nás infiltrovat. Jestliže někdo sympatizuje s mrzkými farizeji, kteří mají podíl na zločinu na Slově, tak to značí, že jeho cítění není dostatečně čisté a tudíž nemůže být považován za plnohodnotného člověka, protože člověka dělá člověkem pouze jeho schopnost cítění.​ Nepůjde tedy o nějakou mstu, ale o nutnost dosazovat na zodpovědná místa v nitru živé a tím zodpovědné lidi​.

 

Prodej Poselství Grálu

 

Nový český překlad necenzurovaného německého vydání z roku 1931 

 

Ve Světle Pravdy

 

Doznívání

 

Odpovědi na otázky