Ve světle Pravdy

Prostor pro čtenáře Abdrushinova Poselství Grálu

Návštěvy

Dnes4
Včera136
Týden724
Celkem461590

Právě přítomno

2
online

Přihlášení

 

Přidejte se k nám na MyČeši:  

 

Skupina Poselství Grálu

 

 

 

Příspěvky v této skupině jsou vidět pouze pro členy této skupiny.

 

zaregistrujte se

 

Real time web analytics, Heat map tracking
 
Smrt a přechod na druhý břeh
 
 

Pavel Krajíček

 
 
Ptají se lidé, proč někteří umírají v klidu a pokojně, rychle a jiní těžce, dlouho a v bolestech.
 
Jak už jsme si řekli v jiných článcích, že veškeré zlo a chybné cesty člověka mají původ v jediné jeho zásadní chybě a to v příliš vypěstovaném rozumu, který vlastnímu člověku, který se projevuje toliko cítěním, neumožňuje už svobodný život.
 
Rozum vycházeje z hmotného mozku může a také má chápat a budovat hmotné věci. Není určen k chápaní onoho světa, tedy jemnohmotnosti a duchovních světů. Rozum, jakožto produkt hmotného mozku měl být pro lidského ducha, inkarnovaného v pozemském těle, toliko pozemským nástrojem k použití. Žel, člověk to obrátil v opak a svým vlastním nástrojem, rozumem, spoutal sám sebe a z toho dnes pochází veškeré zlo, choroby, války atd.
Rozum, počítač člověka pro řízení hmotných záležitosti, nemůže chápat Boha a věčnost a proto tito omezení rozumáři, kteří se dostali k moci, postupně Boha odstranili ze škol a pod. a zavedli materialismus.
 
Lidé se upnuli skrz hmotný mozek na hmotný svět. Sami si ukovali okovy, které je drží dole se zrakem sklopeným do prachu. A proto mají i velice zkreslené a domýšlivé představy o pozemské smrti. Mozek, sám pomíjívý, nakukal člověku, že je také pomíjívý a že pozemskou smrti vše končí.
 
Jaký to strašný stav, žít celý život s představou, že smrtí přestaneme existovat. Skoro se mi chce říci chudáci materialisté, takový masochismus celý život.
 
A protože člověk dostal od Boha dar stvořit si svůj vlastní svět, tak svým postojem si rozumáři vytvářejí i onen svět, který je poté bude čekat. Jestliže energický popírají existenci života po životě, tak svou vlastní vůli a svým přesvědčením si formují své jemnohmotné tělo a po smrti budou na onom světě hluší a slepí. To ovšem není trest, to je splnění jejích přání... sami popírali možnost života po smrti. Jaké je vaše chtění, tak se vám staň.
 
V tom je tedy i vysvětlení, proč někteří umírají těžce. Pokud je to rozumař, který se sám poutal celý život jen na hmotu a pozemské požitky a nechtěl nic vědět o věčnosti, tak si sám svou vůli utvořil velice hutné jemnohmotné tělo a tím si vlastně sám splnil i to, že po pozemské smrti nepoletí vzhůru ke světlejším úrovním, ale s tímto hutným tělem zůstane v blízkosti země (v astrálu), kde může se ještě přiblížit k pozemským požitkům a pod.
 
Toto jeho hutné záhrobní tělo je příčinou těžkého pozemského umírání. Jeho připoutanost na hmotu mu nedovoluje lehce se zbavit a opustit pozemské tělo.
 
Smrt a inkarnace - další možná málo známa skutečnost je v tom, že je to ve skutečnosti naopak... tedy dnešní názor a sice ten, že smrt je hrozná a inkarnace je v pohodě. Je to naopak.
 
Bavíme se ovšem o normálním člověku. Pro takového je smrt radostným přechodem do lepšího života. Takže pozemská smrt je pro normální lidi v podstatě svátek a nikoli smutek.
 
Ovšem inkarnace z astrálu do hmoty je pro lidi horší. Při pozemské smrti zůstáváte vědomí, kdežto při inkarnaci je vám vše zapomenuto, rodíte se bez vzpomínek o tom kdo jste a v dnešní době se rodíte do temnot, kde hrozí vážné nebezpečí i těm lepším, že budou svedení na scestí.
 
Takže smrt je pro normální lidi paráda a štěstí... jen pro ty co se připoutali na hmotu je to utrpení. 
 
Těmto postiženým hrozí jedno velké nebezpečí a sice to, že pokud se zavčasu neodpoutají od hmoty, tak s ní posléze půjdou do rozkladu... to je duchovní smrt, nikoli pozemská a to je to nejhorší co se člověku může stát.
 
Ani sám Bůh nemůže tyto lenochy a temné lidi jen tak přemístit proti jejích vůli do duchovní sféry... jejich svobodné chtění jim zůstane až do konce... ovšem pro některé tato svobodná vůle bude mít strašlivé následky.