K zamyšlení

Skupina mladých manažérov po týždňovom školení bežala chodbami letiska.
Bol piatok večer a všetci sa chceli vrátiť domov na víkend. Meškali.
Ich let už bol hodnú chvíľu ohlásený.
Utekali letiskovou halou s kufríkmi, lístkami a pasmi v rukách.
Zrazu sa dvaja nechtiac potkli o stánok s ovocím a vrazili do košíka s
jablkami.

Košík sa vysypal a jablká sa rozkotúľali po zemi.
Mladíci bežali ďalej. Ani sa nezastavili a neobzreli, aby stihli
nastúpiť do lietadla. Všetci, okrem jedného.
Posledný z nich zo súcitu k majiteľke stánku zastal. Zakričal svojim
priateľom, aby šli bez neho a zavolal manželke, že pocestuje
nasledujúcim lietadlom.
Vrátil sa k terminálu a videl, že všetky jablká sú ešte stále na
zemi. Bol prekvapený, keď zistil, že majiteľka stánku je slepé dievča.

Dievča plakalo, veľké slzy mu stekali po lícach. Ohmatávalo podlahu,
márne sa snažilo pozbierať jablká.

Prechádzalo tadiaľ množstvo ľudí, no nikto sa nezastavil, akoby
nikomu nezáležalo na tom, čo sa stalo.

Muž si pokľakol k dievčaťu, pozbieral jablká do košíka a pomohol dať
pult na miesto.
Všimol si, že veľa jabĺk sa pri páde potĺklo, a tak vybral peňaženku
a opýtal sa dievčiny:
"Si v poriadku?" ona s úsmevom prikývla.

Muž jej vložil do ruky sto eur so slovami: "Vezmi si ich, prosím. To
je za tú škodu, ktorú sme ti spôsobili. Dúfam, že sme ti úplne nepokazili deň."
Mladík odchádzal, ale dievča za nim zakričalo:
"Pane..."
Zastal, otočil sa a zahľadel do jej slepých očí.
Vtom sa dievča spýtalo:
"Ty si Ježiš?"
Zostal nehybne stáť, niekoľkokrát sa váhavo otočil, až potom
pokračoval smerom k lietadlu. V duši mu rezonovala otázka: "Ty si Ježiš?"

A čo my, správame sa tak, aby si nás ľudia mohli pomýliť s Ježišom?

Jistě každého z vás občas napadne – když se rozhlédne kolem sebe – že tento svět už skoro ničím nepřipomíná ten, jaký jsme znali třeba ještě před deseti lety a o tom všem už dlouho píše novinář a VŠ pedagog Petr Žantovský fejetonové sloupky na svém webu .

Petr Žantovský: Rozhovor tatínka s dcerou

Tatínku, co je to rasismus?

To je, když bílá holčička nemá ráda holčičku s jinou barvou pleti.

A když nemá černá, žlutá nebo hnědá holčička ráda bílou holčičku, je to taky rasismus?

Ne, to je multikulturní obohacení.

Hmm, a co je to šovinismus?

To je, když škaredí muži nemají rádi skvělé ženy.

A když nemají rády škaredé ženy hodné muže, tak je to taky šovinismus?

Ne, hlupáčku, to je emancipace a rovnost pohlaví.

Tati, a co to je imigrace?

To je, když se miliony hodných, inteligentních, schopných barevných cizinců vydají k nám, aby nám pomohli mít více dětí, dělat lepší práci a být různorodější.

Takže, když se miliony hodných, inteligentních, schopných bílých lidí vydají do ciziny, je to imigrace?

Ne, to je kolonizace.

Jé, a co je to bombardování?

To je, když nepřátelé hází z letadel bomby na nevinné lidi, zabíjejí je a ničí jejich zem.

Takže, když naše armáda hází bomby na cizí země a lidi, je to bombardování?

Ne, to je humanitární bombardování, abychom jim pomohli žít lépe bez zlých diktátorů a totalit.

A co je to demokracie a co to jsou volby?

To je, když si většina lidí zvolí to, co chce.

To je moc hezké. Takže, když chce většina lidí žít jinak než menšina lidí a zvolí si to, je to demokracie?

Ne, to je totalita, diktatura, diskriminace a anarchie, které se musí zničit.

A co jsou to peníze?

To jsou skvělé papírky, za které si můžeš koupit, co chceš, když budeš hodně a často dělat to, co máš.

Takže, když budu poctivě každý den pracovat, tak si za peníze budu moci skvěle žít.

Ne, ty můj malý ťuhýčku, to umřeš hlady pod mostem.

A kdo je to pedofil?

To je člověk, který má moc rád malé děti a hraje si s nimi v posteli.

Tatínku, ty jsi pedofil?

Ne, já jsem tvůj tatínek!

A kdo je to gay a lesbička?

To jsou lidé, kteří mají rádi lidi stejného pohlaví.

Chápu, takže muži mají rádi muže a ženy mají rády ženy. A jak si spolu dělají děti, tati?

Dostanou je od jiných lidí.

Proboha, oni jim je berou?

Ne! Tomu se říká adopce!

Já tomu nerozumím tatínku, mohl bys mi to ještě víc vysvětlit a mohli bychom si o tom víc popovídat?

Ne, miláčku, to je pochybování a za to bychom šli na deset let do vězení.

Bééé.

Nebreč, to je maření úředního výkonu!

Pomoooc, já uteču!

To nesmíš, to je emigrace a budeš zastřelena na útěku!

Tatínku, já už se nikdy nikoho nebudu na nic ptát, nikdy o ničem nebudu přemýšlet a už budu vždycky mlčet.

Tak se mi to líbí, hodná holčička, tady máš lízátko a jdi si hrát do sklepa.