Ono si možná bude mnoho lidí klást otázku, proč Bůh tak dlouho čeká a nechává temno se roztahovat? Proč prostě tu temnou holotu nevyhubí? Ono to není tak, jak si to představují samolibí církevníci a jim podobní lenoši v duchu, že Bůh může cokoliv, jakoby mávnout proutkem a stane se. Bůh v první řadě bude vždy jednat v souladu se svými vlastními zákony vloženými do stvoření. A tyto zákony jsou jednoduché na pochopení. Co člověk zaseje to sklidí. V tom je vysvětlen celý osud člověčí. Jediné co může být ze Světla učiněno, protože zrušit či obejít tento zákon je nemožné, tak jediné co je možné, je to pouze urychlit. A tady je hlavní problém. Když se posílí tlak ze Světla, tak to není tak, že to jako vyhubí jen ty temné. Ten tlak posílí všechno. To znamená i v těch, co se domýšlejí, že jsou vyvolená dítka Boží. Nelze rozdělit tlak shůry jen na vybranou část lidí. Tlak prostě vnikne do stvoření a vše urychluje a posiluje. Posílí veškeré sklony lidí i urychlí karmu, jako se nyní už děje. Kdyby se to ale hned urychlilo s tím, ať to temno vyhubí, tak by to semlelo i většinu dobrých lidí, protože ti jsou také nehotoví a většina z nich má také mnohdy těžkou karmu a obrovské urychlení by je také rozdrtilo. Proto tak dlouho je vše pod nadvládou temna a zdánlivě Bůh nezasahuje. Dává se milostivě čas, alespoň pro ty, kteří to myslí se sebou vážně. Ostatně i v bibli je od Ježíše pro to podobenství:

Matouš 13: 24-30
Předložil jim jiné podobenství: „S královstvím nebeským je to tak, jako když jeden člověk zasel dobré semeno na svém poli.
Když však lidé spali, přišel jeho nepřítel, nasel plevel do pšenice a odešel.
Když vyrostlo stéblo a nasadilo na klas, tu se ukázal i plevel.
Přišli sluhové toho hospodáře a řekli mu: ‚Pane, cožpak jsi nezasel na svém poli dobré semeno? Kde se vzal plevel?‘
On jim odpověděl: ‚To udělal nepřítel.‘ Sluhové mu řeknou: ‚Máme jít a plevel vytrhat?‘
On však odpoví: ‚Ne, protože při trhání plevele byste vyrvali z kořenů i pšenici.
Nechte, ať spolu roste obojí až do žně; a v čas žně řeknu žencům: Seberte nejprve plevel a svažte jej do otýpek k spálení, ale pšenici shromážděte do mé stodoly.‘“

Je vidět, že mnoho lidí ještě nechápe podstatu dnešních problémů. Mnozí argumentují, že kéž by politici dostali konečně rozum apod. Právě že politici mají rozumu až moc a v tom je jádro problémů. Rozum pokud není řízen čistým cítěním, tak vždy páchá škody, protože rozum je v podstatě chladný počítač. Jen tento rozum dokáže krást, podvádět, vraždit, myslet jen na sebe a v podstatě všechna další zla. Rozum je pouze nástroj a má být cítěním používán, žel se to přehodilo. Lidé se rozumem nechali spoutat a cítění pohřbili. Takže řešení není v dalším pěstování rozumu... rozhlédněte se kolem sebe po celém světě - vidíte plody tohoto rozumu. V tom chcete pokračovat a ještě dále to rozvíjet? Je zapotřebí zastavit ve školách zmrzačování rozumu dětem a začít je učit rozvíjet cítění, naslouchání svému svědomí, učit je vnímat krásu svým cítěním, učit je duševní rovnováze. Učit je, že rozum je nástroj a když rozum něco navrhuje, tak musí s tím prvně svědomí (čistý cit) souhlasit.

Ono rozumáři a materialisté se dlouhá léta posmívali těm, co na sobě duchovně pracovali a snažili se odkládat chyby a neřesti a žít v souladu se zákony stvoření a nyní na ně dochází. Tím jak sílí a bude stále více sílit tlak ze Světla, tak bude stále více posilováno vše, co má člověk ve svém nitru. I to o čem sám ani pořádně nevěděl, že v sobě nese, co leželo tzv. ladem ve skrytu duše. Vše bude vytaženo na světlo a bude se tlačit k projevení. A zároveň to hned ve zpětném působení dostane zasloužený úder. Proto budou vzrůstat nemoci, chudoba apod., prostě budou lidé sklízet, co zaseli. Posmívání lidé, kteří na sobě dlouho pracovali mají mnohé z negativního už odloženo i mnohou karmu odpykanou (při dobrém chtění se odpykává lehčeji) a proto nebudou trpět tak moc, jako posměváčci. Mnozí z nich, kteří pracovali na sobě opravdu poctivě, tento tlak nijak nezkruší, ba právě naopak, posílí v nich to dobré a ušlechtilé a rozkvete to k požehnání všech, kteří ještě nejsou zcela ztracení.

Stvořitel vložil do každého člověka schopnosti k poznání všeho toho co přichází od něho samotného ze Světla. Pokud někdo nenávidí Pravdu, tak je to důkazem, že tyto schopnosti zahrabal. Pozor na to! V takovém stavu nejste ze Světla považování za lidi, jste havěť. Jen havěť nenávidí Pravdu a Světlo. A protože ve stvoření není nic bez formy, tak i tito zpustlíci nesou vnitřně duchovně vzhled ošklivých zrůd. Svou svobodnou vůli přetvořili své duše v odporné zrůdy, protože kreatura, která nenávidí Pravdu a Světlo nemůže mít samozřejmě podobu člověka, obrazu Božího. A vidíme kolik lidí se dnes hlásí raději ke zvrhlostem a chlípnostem, než k čistotě Světla. Brzo budete moci tyto zrůdy i vidět. Většina lidí se dočasně stane jasnovidnou a uvidí tyto kreatury v celé jejich parádě. Všechny tyto zrůdy budou samozřejmě vyhubené skrz zákony stvoření. A nemám na mysli pozemskou smrt, ale duchovní věčný rozklad.

Nenávist je silný (i když negativní) cit a stejně jako láska vás táhne k objektu, kterému váš cit platí. Pokud máte lásku ke Světlu, k Pravdě, tak jste k němu přitahování nahoru do duchovní sféry. Pokud nenávidíte nějakého člověka nebo skupinu lidí, tak jste k nim přitahování. Proto píše Abdrushin, že temno ve své nenávisti číhá. To jsem sám viděl, když jsem opustil tělo. Kolem mého pokoje a tedy kolem mne, ale mimo místnost, tedy jako ve větším odstupu, stály v hustých řadách temné stvůry. Byly to duše z onoho světa, ale i ti, kteří žijí dnes na zemi, ale ve spánku opustili tělo (žel byli mezi nimi i stoupenci Abdrushina). Váš cit, který je ve vás nejsilnější vás táhne k vašemu objektu. To jestli vám potom tyto stvůry mohou ublížit nebo musí zůstat stát v odstupu, záleží na vašem stavu, duchovní zralosti. Samozřejmě čím více jste světlejší a tím pro temno více nebezpeční, tím více vás nenávidí. Už jen na tom poznáte, kdo je dobrý a kdo zlý člověk. Dobří lidé nečíhají. Jejich láska je táhne ke Světlu, k ušlechtilosti a čistotě. Mě osobně nikdy nenapadlo jít na stránky prozápadních chlípníků a rozdávat jim tam smějící se smajlíky a hledat něco, co bych mohl nahlásit. Udavači jsou tedy stvůry stojící na straně temna, jsou to ti, kteří v nenávisti číhají na ty světle. Přesně jak píše Abdrushin:

"Ale především nezapomeňte nikdy, že temno vždycky živí nenávist proti Světlu a čeká jenom na příležitost, aby mu mohlo škodit, že téměř vyhledává možnosti, nejde-li to jinak, ať již nepromyšlenou lží a pomluvou nebo i falešným svědectvím. Temnotám, tak jako jejich nástrojům a dobrovolným pomocníkům jest všechno dobré, jen když mohou Světlo v jeho pronikání zdržovat."

Ono samozřejmě těch indicií je více k rozpoznání temna, ale už jen tato jedna může být pro vás vodíkem. Temno číhá a tedy udavači nejsou nikdy služebníci Světla, ale stvůry z temnot.

Jak jsem se v příspěvku zmínil, že mezi temnými stvůrami, které stály kolem mého pokoje byli i čtenáři PG, tak mnozí je i znáte. Obecně to jsou ti, když se někde objeví pohoršení a pomluvy nad mou osobou, tak ti, kteří se tam objeví jako první, skočí do toho močálu a hned si uleví své nenávisti skrz pomluvy, lži apod. Tyto nenávistné stvůry ve spánku po opuštění těla jsou taženy k objektu své nenávisti, tam pak zuřiví a slintající promarňují drahocenný čas.