Otevřete oči i uši, aby krůpěje Světla dopadly na živnou půdu
Ale kdyby člověk všechno získal, lásky pak by neměl, učiněn jest kovem zvučícím a zvoncem znějícím, tedy bez tepla, bez života … nic!
Zahoří‑li však k některému ze svých bližních pravou láskou, která se jen snaží, aby milovanému člověku přinášela radost a jas, aby ho nestrhovala dolů nesmyslnou žádostí, nýbrž povznášela ho v ochraně, tedy mu slouží, aniž je si při tom vědom vlastní služby. Stává se tím spíše nesobeckým dárcem. A tato služba ho osvobozuje!
*
Používá‑li člověk vůči svému bližnímu hypnosy, poutá tím jeho ducha! Toto poutání samo je duchovní přečin nebo zločin. Není omluvou, užívá‑li se hypnosy za účelem uzdravení z tělesné nemoci nebo jako prostředku ku psychickému zlepšení.
*
Sil, nesoucích vůli Boží, může využíti člověk jedině tehdy, když je důkladně zkoumá, tedy poznává a podle nich se pak řídí. Avšak počítati s nimi a říditi se podle nich není ve skutečnosti nic jiného, než vpravení se do nich, tedy podrobení se jim! Znamená to nestavěti se proti těmto silám, nýbrž jíti s nimi!
*
Falešný ohled na pochybovače nemůže se omluviti tím, že „věřícím“ je věc příliš „svatou a vážnou“ než aby ji vydali posměchu. Nelze to také již nazvati ani skromností, nýbrž je to jen nízká zbabělost! Ven konečně s řečí, ať je vidět, čího Ducha jste děti! Bez bázně vůči každému člověku a s hrdostí, jež přísluší Božím dětem! Jen tak budou i pochybovači konečně nuceni krotit svůj posměch, který prozrazuje jenom nejistotu a který je bázlivým chováním mnohých „věřících“ dosud jen pěstován a živen.
*
Tvrdí‑li se, že člověk, který usiluje o království nebeské, nesmí lpěti na pozemských statcích, není tím řečeno, že má pozemské statky rozdat nebo zahodit, aby žil v chudobě. Člověk může a má radostně užívati všeho toho, co mu Bůh ve svém stvoření učinil přístupným. „Nelpěti“ na pozemských statcích znamená jen tolik, že člověk nemá se nechat strhnout tak daleko, aby hromadění pozemských statků měl za nejvyšší účel svého pozemského života. Aby tedy převážně nelpěl na této jediné myšlence.
*
Slepá víra zůstane vždy souznačnou s nepochopením! Proto nemůže býti nikdy přesvědčením a nemůže tedy také přinésti žádného oproštění a žádného vysvobození.
*
Kdo přijímá a vyznává jako své přesvědčení důležité věci aniž se ptá, projevuje tím bezmeznou lhostejnost, ale žádnou pravou víru.
*
Opravdovým chtěním člověk po každé něco zplodil, vytvořil, v čem bude mu jednou, dříve nebo později, samotnému žíti.
Abd‑ru‑shin.
*
(Vyňato z knihy „Myslíš také na to?“ Opěrné body Abd‑ru‑shinových přednášek sestavené vládním radou prof. Alfrédem Börcklem. Objednávky vyprošujeme si na redakci „Hlasu“.)
