18. duben 1937
Josef Kovář
Den 18. duben 1937, posvěcený na všechny věky pro český národ!
Tři události jsou shrnuty v tomto dnu. Všichni služebníci Grálu slavili den pozemského zrození našeho Pána; mnozí roztroušeni po celém světě, ale přece pevně spojeni svou láskou k Němu, někteří se sjeli v tento den na Sv. Hoře, aby mohli očima i slovy vyjádřiti svou radost a vděčnost za to, že smí sloužiti Synu Člověka.
Bylo mi též dovoleno zúčastniti se oslavy Pánových narozenin na Sv. Hoře. K tomu pojila se radostná vzpomínka, sice osobní, ale přece významná i pro celek – před desíti lety přiletěla ke mně první zvěst o Poselství Grálu. Deset roků je sice jen malá chvilka v životě národa, ale těchto deset roků znamená velikou milost pro náš národ.
Dovedete si představiti, že jsou ještě dnes mnohé národy, k nimž věčné „Světlo Pravdy“ dosud neproniklo?
Jaký úmysl má s námi věčná Prozřetelnost, že nám, malému národu, dává deset roků náskoku před mnoha ostatními?
Vy všichni, kteří jste pomáhali šířiti Poselství Grálu a s ním nezměrnou hojnost požehnaní po naší krásné vlasti, vy všichni jste spoluprožívali hlubokou radost z tolika štěstí, kolik ho vyrůstalo v srdcích nových stoupenců Grálu.
To byla ta nejkrásnější odměna. S čistým srdcem dávali jste všem kolem sebe slovo věčné Pravdy a radovali jste se z veliké radosti těch, kteří je s čistým srdcem přijímali a tím došli zdraví těla i ducha, klidu a vyrovnání. Z těch mnohých, kteří svou žhavou touhou dosáhli i toho, že byli povoláni a postaveni do řad těch, jimž je určenu pod osobním vedením Syna Člověka budovali zde na zemi tisíciletou říši království Božího, z těch jistě byla vaše radost bez mezí.
Dík za těchto deset let darované radosti je druhý význam letošního 18. dubna.
A ten třetí je ten nejtěžší.
Byl to nezapomenutelný den.
Po mnoha dnech krásného jarního počasí vycházelo slunce jako obrovský krvavý kotouč nad rozervanou skupinou alpských velehor. Několik hodin trval boj paprsků a stínů. Zatím se všichni účastníci slavnosti sešli v hale.
Právě končila předehra, jejíž žhavý příval tónů zladil a soustředil duše všech přítomných, když dovnitř zalehlo pronikavé, teskně dlouhé hvízdnutí – signál bouře.
Trigon vstoupil do haly.
Ještě nikdy jsem neslyšel z úst Pánových slova tak těžká a tak bolestná.
Za hukotu bouře, která jeho velmi krátký proslov doprovázela oslňujícími šlehy blesků a rachotem hromu, slyšeli jsme smutná, žalující slova.
Slyšeli jsme:
Před dávnými věky byla ve Světlém hradě bolestně pociťována skutečnost pádu lidských duchů. Spoutali se rozumem, zpřetrhali spojení se světlými vůdci, ba nedbali již ani naléhavých výstrah svých pomocníků, kteří k nim mluvili lidským svědomím.
Lidští duchové se odtrhli od světlých nitek nad sebou a řítili se rychle a jistě do bezedných hlubin temnoty.
Tu se rozhodla Láska Boží pro urychlený zákrok.
Oddělí se od Boha Otce, vezme na sebe tělo člověka a půjde je zachrániti od věčné zkázy.
Ve věčnosti je tisíc let jako jeden den.
Ihned se dalo tisíce pomocníků do práce.
Podle věčných zákonů řízeni, prošli všemi říšemi a silou stejnorodosti byli přitáhnuti k nejvýše stojícímu národu. Je to vědění ducha, které určuje výši národa.
Byl to tehdejší národ židovský, který měl nejvyšší duchovní vědění, vědění o jediném Bohu.
Po tisíciletí byl tento národ Židů moudře a pečlivě veden, vyučován, cvičen a zkoušen, aby se mohl státi národem povolaným, národem kněží jediného, Nejvyššího Boha. Měl to býti národ učitelů, který by učil všechny národy světa novému vědění, pod vedením ztělesněné Lásky Boží, která sestupovala k zemi, aby přinesla Pravdu, kterou lidé již ztratili.
A vy všichni víte, jak strašlivě tento národ selhal. Nejen že Syna Božího nepřijal, ale ještě jej podle a nenávistně zavraždil.
Vy také víte, co je za to potkalo. Přestali být národem a byli rozprášeni do celého světa, pronásledováni bez konce.
Ježíš, Syn Boží, před svou smrtí zvěstoval přiblížení se království Božího, které nastane, jakmile přijde Syn Člověka, aby soudil živé i mrtvé.
A historie se opakuje.
Jako tehdy, při příchodu Syna Božího, tak i tentokráte při příchodu Syna Člověka, který již přišel k soudu, byl pro veliké, učitelské povolání připravován celý národ.
Po staletí velicí duchové a nesčetní pomocníci vychovávali tento velký, mocný, povolaný národ. Měl býti mocný, protože Syn Člověka měl předstoupiti před celý svět v moci a slávě. Jazyk povolaného národa byl pečlivě pěstován a broušen, aby mohl jasně a nemýlitelně vyjádřiti slova věčné Pravdy ke spáse všeho lidstva.
Syn Člověka, poslušen věčných zákonů svého Všemoudrého Otce, zrodil se jako člověk mezi lidmi tohoto povolaného národa. Musel projíti všemi zmatenými cestami, vší špínou a hloubkou pádu lidstva, aby mohl poznat jeho špatnost, která je Světlu cizí a tak jako první najít cestu ven z hlubin pádu lidského ducha.
V krátké době osvojil si všechno potřebné poznání a vystoupil ke splnění svého poslání.
Ale lidstvo padlo mnohem hlouběji než to mohlo být ze Světla očekáváno.
A byl to zase tak pečlivě připravovaný povolaný národ, který Božímu Vyslanci podal číši plnou rmutu a utrpení. Nepochopením, zlobou a nenávistí ztrpčili Jeho cestu až k zoufalství.
I tento povolaný národ selhal. Sám sebe vymazal z věčné knihy života jako národ a jde vstříc svému osudu.
Vůle Boží tak rozhodla. Všechna milost a ochrana, všechno požehnání a pomoc Božích pomocníků bude odejmuta velkému národu, který zradil své poslání a dána jinému, malému národu. Národu, který věren své tradici, vždycky stát při Pravdě Boží, pilně a věrně přijímá Slovo Pravdy, snaží se podle něho žít a tím se urychleně připravuje stát se vyvoleným národem služebníků Božích, kteří budou učiti všechny národy nové moudrosti ve Světle Pravdy.
Šťastný národ!
A pak se modlil Pán za svůj nový povolaný národ. Prosil Svého Všemohoucího Otce, aby vylil svou sílu a Své požehnaní na malý národ Jeho věrných, aby rozmnožil jeho možnosti a schopnosti k velikému poslání, k budování království Otcova.
Víte nyní, co znamená 18. duben 1937?
Žhavým písmem ať svítí tento den před zraky vašeho ducha. Jistě zažene všechnu slabost, všechnu váhavost. Tisíce nových pomocníků v našem národě se probouzí ze sna a hledají Světlo, které jim už nedá spát. Nenechte je hledat dlouho!
Neste vysoko a viditelně Světlo Pravdy!
Nenechte odejít žádnou příležitost, každý den nechť znamená nový čin a nového bojovníka pro vítězství Slova!
Bůh je s námi!
Komentáře