Abd‑ru‑shinovy odpovědi na otázky

 

Otázka: Znám dějiny Inků, „Synů slunce“. Byli tak dobromyslní a přece jim pověstný Pizarro připravil tak strašlivý konec. Lpěla na tomto národě tak těžká karma, že ji při své čistotě a dětskosti nemohli odčiniti symbolicky? Jak lze vysvětliti, že je potkalo tolik hrůz při jejich bezstarostném životě?

 

Odpověď: Velmi prostě! Bezstarostí, ve které Inkové žili, dospěli až k zastavení! Žilo se jim dobře a neměli žádného úsilí, aby se ze svobodné vůle dále vyvíjeli.

Žili jako bezstarostné ovečky. Na zemi však byli také ještě jiní lidé, kteří se už téměř poddali neblahému vlivu nadvlády rozumu a tím se stali vlky. Je známo, že ovce nemohou žít mezi vlky beze škody.

Mimo toho si musí tazatel také ujasniti, že ne všechna neplecha musí být důsledkem nějaké předcházející karmy; neboť i tato karma musela přece mít nějaký začátek.

Každý čtenář mého Poselství ví, že se i dnes ještě vedle běžné karmy každou hodinou nejen nitky karmy odpykávají, ale vždy také nové navazují.

A tak tito zlovolní lidé, kteří přepadli Inky, navázali pro sebe novou karmu, zatím co Inkové při tom přes všechny pozemské nesnáze přece získali; stali se tím bdělými, aby se mohli duchovně a pozemsky dále vyvíjeti!

Z tohoto děje může se lidstvo opět poučiti, že je povinností lidí, aby byli stále bdělými. Duchovně i pozemsky. pozemský člověk může být duchovně nevím jak vysoko a žíti nevím jak dobře ve světě, není‑li při tom také současně pozemsky bdělý, zapomíná‑li na své pozemské okolí, v němž má přece žíti jako pozemský člověk a nechce ho dbát, nýbrž chce žít zde na zemi jen v duchu, pak utrpí a musí utrpět škodu, protože on sám poskytl volnou cestu zlovolným lidem. Ponechává volný vzrůst slabostem a chybám svých spolubližních a dává jim dokonce ještě příležitost, aby se podle nich vybily. To je falešné. V Poselství jsem výslovně na to poukazoval, že na zemi má pozemské jít ruku v ruce s duchovním.

Být bdělým je nejlepší obrana a nejostřejší boj!

To je důležité pro každého pozemského člověka.

V bdělosti může být mnohé zlo odvráceno ještě dříve, než přejde k útoku. To je pravý boj, požadovaný ve smyslu Boží vůle. Tak mají všichni bojovat: neustálou bdělostí!

 

Otázka: Čím je to, že tak mnozí lidé nemohou poznat Boží působení ve stvoření?

 

Odpověď: Protože se neotevírají! Patří však k tomu již značná dávka tuposti, aby člověk ve stvoření neviděl vyššího působení. U mnohých lidí to není neschopnost, nýbrž pouze povrchnost nebo lenost. Myslí raději na jídlo a pití a na získávání pozemských výhod, než aby se alespoň v jediném okamžiku také zeptali odkud přichází původ tak krásného stvoření a jeho neustálé udržování. Ač sami patří ke stvoření, nestarají se o to. Člověk požívá, aniž by se tázal kdo mu to dává.

Takoví lidé neplatí před Tvůrcem za víc, než jako zanedbaná zvířata. Zdá se to být ostré a tvrdí, ale odpovídá to skutečnosti, protože je‑li někomu, tak jako člověku, vzhledem ke zvířatům dáno více, bude od něj také více požadováno, bude také za více odpovídati.

 

Otázka: Je mi nápadné, že právě proti Abd‑ru‑shinovi jsou podnikány vždy znovu a nové nenávistné útoky, jichž druh a způsob musí být vlastně všem mravným a myslícím lidem odporný. Setkal jsem se s tím nejen u různých sekt, ale musel jsem to vidět i u církví.

Zaráží mne to proto, že takové jednání znamená vlastně pravý opak vzorného křesťanského života, jak bychom to mohli a měli očekávati od těch, kteří bezprostředně patří k nějaké církvi anebo jí slouží, máme‑li věřiti v pravost jejich slov a učení.

V žádném případě to ovšem není v souladu s učením Ježíšovým, na kterém jsou přece křesťanské církve vybudovány. To je naprosto jasné každému křesťanu, který to se svým křesťanstvím myslí doopravdy. Jak mám porozumět tomu, že se dějí takové věci, které přece otřásají celou základní stavbou? Nebo myslím snad nějak falešně?

 

Odpověď: V této otázce je již zřetelně obsažena i odpověď. Je to zcela důsledně myšleno a není třeba žádného dalšího vysvětlování. V celých světových dějinách byli to dokazatelně vždy jen zástupci tehdy vládnoucích náboženství, kteří bojovali proti hledatelům Pravdy a nositelům Světla, jakmile tito vyšli z hranic jim daných náboženských předpisů, aby se dostali blíž Pravdě.

Těmto důkazům světových dějin nemůže nikdo odporovat. Ani Ježíši, Synu Božímu se nedařilo lépe, jak je všeobecně známo. A kdyby dnes opět přišel, stalo by se mu přesně totéž, jen přiměřeně k dnešním poměrům. To dokonce sami duchovní více než jednou v otevřené poctivosti sami hlásali s kazatelen. A také jistě žádný člověk, který zná lidi a jejich způsoby, nebude něco jiného očekávati.

Ale způsob takových útoků, lhostejno, zdali jsou tajné nebo veřejné, označuje vždy jen dotyčné osoby, z nichž vychází. Jen oni také budou za ně odpovídat před Božími zákony, které se samočinně v každém případě musí nakonec obrátit proti nim. Jen ti, kteří provádějí takové útoky, tedy osoby jsou označeny tímto druhem a způsobem a je jim vtisknuta přiměřená pečeť. Tazatel proto nemusí obtížiti tím církve jako celek.