Pamatuj si mě     Zapomenuté heslo?   Registrovat  

Zasláno z kruhu čtenářů:

Badatel pozoruje a zkoumá

 

Kdo v tichém klidu dá na sebe působit stavem dnešního lidstva a bystře při tom pozoruje, musí dospěti neodvratně k náhledu, že se nedá ani zdaleka mluvit o přirozeném bytí a o pravém pozemském životě ve smyslu Stvořitelově.

Současníci, kteří prožili hrůzy světové války, musí přiznat, že všechny krvavé oběti v tom přímo obludném měřítku byly nadarmo. Bílé rase v Evropě nebyl dopřán vytoužený mír.

Avšak nejen v Evropě, i v jiných světadílech vládne vše jiné, než mír, kterého si lidé tolik přejí a jejž potřebují, aby, jako vědomě žijící tvorové zušlechťovali divukrásné stvoření svým vývojovým postupem podle pravěčných zákonů Božích. Zajisté, boj a pohyb je nutný, ale nikdy ne tak jednostranný a hodnoty lidské strhující.

Každý vidí a vnímá přelom doby, tuší vznikání nového dne, který však, přes veškeré zdokonalování techniky a nejrůznějších odvětví, nepřinese, zdá se, nic dobrého. Musí tomu tak být, poněvadž myšlení lidí směřuje jen k jedinému cíli: k pozemské moci a pozemskému uplatnění; nikdy neusiluje o dosažení skutečného a pravého lidství, které nás má vésti vzhůru ke Světlu.

Zoufalé volání těch několika, kteří by mohli býti nazváni moudrými a kteří bdělým okem pozorují a poznávají zcela zřetelné vybočení lidí, doznívá neslyšeno, jako volání na poušti.

Kdo vnímá čilým citem proudění doby, jímž se dají hnáti proti své vůli celé národy, ten poznává, jak všechno dění na zemi spěchá vstříc očistnému procesu, jakého lidstvo ještě nezažilo od počátku svých dějin. Nyní bude zcela zákonitě a nuceně každý jednotlivý člověk dnešní generace přiveden k tomu, aby se zabýval otázkou Odkud a Kam, aby se zabýval smyslem a vlastním účelem života. Ať již proto, že se v něm vynoří znenadání tato otázka, která chce své rozřešení, na niž však člověk dosud mamě hledal odpověď, nebo se to stane tak, že člověk bude muset okusit sám utrpení a bolestí, které lidstvo přítomnosti bude nuceno prožívati.

Člověk může vyhledávati sebe více směrů, které si říkají, že se snaží o zduchovnění a jejichž uznávaným cílem jest přesné následování čehosi; nikdy však nenajde duševního klidu, opravdového vědomí bezpečí, jehož dosažení se neustále vznáší před ním na dosah a nedopřává mu pokoje.

A přece nasvědčuje všechno tomu, že záchrance z nejvyšší a nejzoufalejší nouze lidstva již od mnoha let dlí zde na zemi mezi námi, i když není poznán proudem všedních lidí.

Základní zákon, že duch se projevuje formami, je asi všeobecně a dostatečně znám. Protože ten, kdo přináší Světlo, jest nerozlučně spojen se Slovem, které lidstvu zvěstuje a daruje, musí i jeho pozemská schrána, do níž se udála tato nepochopitelná a zároveň milostiplná inkarnace, vykazovati znaky a znamení, které mohou býti oceněny jako důkazy o jeho poslání. Sílu Světla, vyzařující ze Slova, zatím zcela pomíjíme.

Umělci mají téměř vždy zprostředkovati lidstvu výjimečné hodnoty v důsledku jistého tlaku, karmicky podmíněného. Zřídka se shoduje soukromý život umělcův s tím, jak k nám ve své umělecké tvorbě mluví, jak se nám jeví a podává. Jinak je tomu u zvěstovatelů Pravdy: zde je úplná shoda a harmonie, neboť Slovo Boží jest prožíváno. Nebyla-li dosud tak zvaná veřejnost upozorněna na nositele Pravdy a Světla, jest v tom jistý druh ochrany, která jest opět vysvětlitelna tím, že v Poselství Světla jsou kladeny nejpřísnější a nejpříkřejší požadavky na jednotlivce, které musí být položeny. Bylo tomu tak vždycky, co lidé obývají naši zemi -- že zvěstovatelé Pravdy ze světlých výšin v prvé řadě požadovali. Lhostejno, zda to byli poslové Světla, působící v Orientě či v Asii, nebo zda to byl sám Syn Boží, Ježíš Kristus, který byl ztělesněním Boží Lásky nejčistšího druhu.

Je-li pravdivým svrchu zmíněný předpoklad, že totiž formami se projevuje duch, že ve formách žije, pak u toho, který nám opět přináší Světlo, musí se dáti zjistiti něco, v tomto vztahu mimořádného. A skutečně projevují se důkazy na obraze, který mám před sebou, tak přesvědčivě, a prostě, že ani největší rozumářský hrdina nemůže se vyhnouti tomu, aby nepřipustil a neuznal lehce zjistitelná a proveditelná pozorování. Předpokládám ovšem věcné a vážné pátrání a zjišťovaní.

Nemá zde snad býti prováděn obšírný důkaz, nýbrž jednotlivá pozorování a poukazy mají býti pouze stručně a krátce naznačeny. Ti lidé, kteří získali zkušeností v umění čísti z tahů rukou a dosáhli výsledků v intuitivním vnímání, mohou si zaopatřili fotografii rukou nositele Pravdy, aby se mohli sami, bez předpojatého ovlivnění přesvědčiti. Tvar ruky prozrazuje, jak člověk jedná a které schopnosti může přivést k rozvoji. Opravdovým a vážným znalcům jest tím dána příležitost, aby dali na sebe působiti právě tímto tvarem ruky.

Jako další uvádím: nauka o člověku učí o významu a důležitosti ušního boltce. Kriminalistika ví ze zkušenosti o tom, že podle znetvořených nehezkých uší možno poznati lidi vysloveně zločinné povahy, usilující vědomě o zlo, kteří překážejí všemu snažení po Světle. (Katovi pacholci ve středověku.)

Pozemské tělo lze přirovnati k nástroji, kterého má člověk správným způsobem používati pro vývoj svého ducha. Duchovní velikáni a tvůrčí lidé mají poznávací znamení, která jsou pro jejich působení přímo charakteristická. Tak mistr tónů (Beethoven) má naprosto ladně utvářené vnější ucho a totéž se vyskytuje i u mistra slov (Goethe). S pomocí takových živých příměrů najde dobrý pozorovatel rychle podstatné  charakteristické známky.

Odraz citového a duševního života jest u člověka vyznačen právě na tomto místě hlavy, na uchu. Porovnejme nyní v tomto vztahu obrazy jmenovaných s fotografií nositele Pravdy. Takové vážné pozorování a skutečné zjištění mluví již samo o sobě, předpokládaje ovšem, že ten, kdo zkoumá, má dostatečně silně vyvinutý smysl pro rozpoznávání krásných forem.

Při tomto porovnání svědčí i celý obraz profilu jen ve prospěch pomocníka ze Světla. Kdo má bystrý postřeh a umí rozeznávati lidské formy, zjistí zde frenologicky při vzájemném srovnávání tvarů hlavy, soulad těla, duše a ducha v takové míře, jak se s tím ještě nikdy nesetkal při studiu známých velikánů lidské historie, jejichž obrazy jsou mu zajisté úplně běžné a známé.

Konečně ještě zmínka z oboru astrologie: každý odborník ví, jak neobyčejně důležitým jest výchozí bod zvířetníku pro vývoj dočasné osobnosti, jejíž chvíle zrození jest podkladem ke studiu. V tomto souhvězdí, které je ústředním předmětem tohoto pozorování a zde přichází v úvahu, ukazuje se přesně na ascendentu, ve východním znamení výstupu, stálice prvého řádu, která jako heslo nese označení: trojnásobné Božství?

Tento významný životní bod stojí nyní nadto ještě v exaktním trigonu s Marsem a zároveň se Sluncem, které jest v konjukci s Neptunem, ve vedoucím znamení Skopce. Toto znamení jest směrodatné pro utváření světového názoru. IX. astrologický dům má mimo to ještě na špici měsíční uzel výstupný, tak důležitý pro duchovní vzestup. Tyto jednotlivosti by měly býti pro vážné astrology dostatečnou pobídkou, aby se už konečně zabývali tímto hvězdným seskupením.

Tato překvapující shoda všech úkazů, přicházejících v úvahu při posouzení, nahromaděných u jediné osobnosti, zdá se být zázrakem a nemůže vzbuditi jiného přesvědčení, než: On to musí být! Příští doby poučí o tom také ty lidi, kteří tomuto specielnímu badání nerozumnějí.

Proto možno o tom klidně pomlčeti. Pouze vážní zájemci, kteří mají zvláštní zálibu v badání podobného druhu, mohou za účelem výměny odborných názorů psáti nakladatelství s označením „Studie“. Tyto dopisy budou vedeny v patrnosti.

 

Přidat komentář

Odeslat