Budiž světlo na této zemi!
August Manz
Žijeme v době nejprudších bojů všech mínění a názorů ve všech oborech lidského vědění, schopností a víry. Všude narážejí odpory ostře na sebe; všemi směry zuří mnohomluvné boje o pojmech dobra a zla, práva a bezpráví, pravdy a nepravdy - až do extremů zastávané a hájené jednotlivci, celými skupinami i národy.
Co je skutečně pravé a co nepravé se již vůbec správně a jasně nerozeznává. Všechny pojmy jsou smíchány v nerozluštitelném zmatku. Poznat pravdu, která přece může být jen jedna, není již možno. Smysl pro prostotu a přirozenost, kterým jedině by bylo možno proniknouti k pravdě, je zakalen jednostranností, s níž se sleduje určité pojetí a směr, jednou již zvolený. Děje se tak bez ohledu na skutečné zákony všeho bytí, na přírodní zákony, které prostým, ale věčně nezměnitelným způsobem řídí vše ve stvoření, tedy také na zemi - ať již běží o otázky světového názoru, o problémy vědecké nebo o jiné všeobecné otázky lidské jakéhokoliv druhu.
Tak vznikl na zemi chaos, v němž vše je zmatené. Všude je tma. Světlo pravého poznání s přírodou spjatého pohaslo.
Jen málo je těch , kteří o toto světlo ještě bojují a zápasí, těch, jimž je poznání cennější než přednost, že oni mají pravdu, a konečně, oněch, kteří jsou ochotni pokorně usilovat o pravdu a to takovou pravdu, která je v harmonickém souzvuku s čistou touhou po světle jejich nejvnitřnější podstaty a jádra bytí, jejich svědomí.
Leč k těmto všem, kteří jsou naplněni vážným usilováním o poznání pravdy. má proniknout tento Hlas. A má vzbudit ozvuk jejich vlastního vnitřního hlasu!
Jasno o všem chce hlas přinášet. Jasno a pravdu, čerpanou z pravého vědění o přírodních zákonech, o zákonech vesmíru.
Hlas má proniknout daleko do všech zemí, aby jej slyšeli všichni ti, kteří ještě chtějí slyšet svůj vlastní vnitřní hlas. Má znít daleko přes všechny země a moře, ke všem krajům země.
Neboť musí být světlo, všude na zemi!
Světlo musí být v nás, kolem nás a nad námi.
A světlo může být všude na zemi, jakmile se každý jednotlivý člověk probojuje k poznání pravdy, jež musela vzniknout z opravdového vědění o stvoření. Z vědění, jehož možno všude dobýt, jestliže se člověk naučí správně, prostě a jasně pozorovat a chápat život ve všech jeho tvarech a projevech.
Jen ten, kdo se učí ze života pro život, může život také zvládnout. Tohoto cíle chce jistě každý člověk dosáhnout.
Člověk založený jen hmotně nemůže však nikdy život opravdu zvládnout. Duchovně zvládnout ho však nedovede, a také pozemsky pozorováno, ztroskotá, jakmile mu chybí hmotný základ.
Jen duchovní člověk může život opravdu zvládnout. Lhostejno, má-li tak zvané vyšší vzdělání nebo ne. Vždyť duchovním může být i nejjednodušší a nejprostší člověk.
A k těmto duchovním lidem chce tento Hlas mluviti.
