21 - Léčivý proud
V nedostupných výšinách jsou pravěčné zdroje všech léčivých pomocí. Je jich velmi mnoho a různých druhů a směrů působení. Plynou z nich nejen přímé léčivé zásahy k uzdravování nemocí, ale též blahodárné síly zdraví a blaživých osvěžení, síly milosrdné pomoci, znovu vytváření krásy a mnoho jiného, co způsobuje zdravý chod domácnosti stvoření v neustálém věčném střídání.
Též zásahy blaženosti a osvědčujícího poznání, které jako omilostňující dary lásky člověka provázejí, urychlují jeho vývoj a zvroucňují chápání, aby ze sebe vydal plný tón do harmonií stvoření.
Proudy milostí výšin směřují ke všem tvorům všehomíra, nejen k lidem. To, co z nich člověk může pochopiti, je jen zlomek veliké skutečnosti, mocné a velebné ve své majestátní výsosti.
Proudy milostí jsou prostě všeobsáhlé. K částečnému pochopení je možno, ba je to nutnost, aby člověk použil forem cítění, myšlení a řeči k určitému ujasnění si pojmu všeobsáhlosti v patřičném smyslu, tedy zde ve smyslu-léčivém. Neboť všeobsáhlost nemá býti nic neříkajícím povšechným pojmem. Má býti naplněna tvořivou jsoucností neustále věčného skutečna a živého dění.
Pak teprve může člověk procítit svým druhem částečnou skutečnost a živoucnost pojmu "všeobsáhlosti". Všechna i ta nejvyšší vědění o ní jsou však jen dílčími úseky skutečna, tedy částečným chápáním její velikosti. Pochopení celé šíře a hloubky pojmu všeobsáhlosti nebude člověku nikdy možno, poněvadž je to pojem vyšší podstaty, než jakou může lidský duch obsáhnout.
Zabýváme-li se zde podrobněji léčivým proudem ze všeobsáhlého zdroje milosti, ve vztahu k léčení osobním magnetismem, tedy ne proto, abychom jeho pojem zúžili, ale abychom jeho částečné pochopení oživili, rozšířili a zkonkretizovali do pojmů, které i rozumový člověk může chápati a uvědomiti si tak závažnou jsoucnost běžnými smysly nepostižitelného.
Léčivý proud magnetické síly, plynoucí z jemnohmotných zdrojů milostné pomoci, má pět dílčích toků. Tok oživující, povzbuzující, pomáhající, posilující a obnovující. Jimi působí magnetická síla na uzdravení./Obr. č.9/
Snad by se dalo lépe říci, že jsou to jemně odstíněné podélné výchvěvy jedné a téže síly, která je s to kdykoliv zasáhnouti v různých účincích a přece v určité zákonitosti.
Číslo pět je číslem lásky a tak i léčivý proud, který má svůj prapůvod v lásce, působí v pětici různých účinků. Není zde též bez významu, že léčivý proud prochází pěti prsty ruky, v nichž se dělí /neprochází-li ovšem přímo dlaní.!
Jemně plynoucí výchvěvy toků působí v jednotě. A přece vždy některý plyne živěji, jeli jeho zásahů více zapotřebí. Tak při léčení probíhá děj živého plynutí se střídáním proudů a jemnou hrou barev i světelných tónů, s jejich vlněním a chvěním, provázejícím toky při plynutí a charakterizujícím druh zapůsobení při ošetřování.
Smysl, průběh a účel druhů výchvěvů není běžně zjevný a může býti pociťován jen zjemnělými smysly.
Není mnoho pacientů, kteří vůbec pociťují plynutí léčivé síly. Tím méně těch, kteří pociťují zapůsobení určitého toku. Jemné vycítění je zde vzácností, výjimkou.
Nesmírně jemné vyzařování shůry je převáděno do forem síly, které jsou vhodné a nutné a které mají možnost projeviti se a zasáhnouti v přísné zákonitosti. Tedy na zemi v zákonitosti nejjemnější hmoty.
Žádné síle se nelze obejíti bez zákonitostí a žádná síla nemá také tendenci projevit se jinak než v ní. Přísně a důsledně. Neboť zákonitost je z vyzářené prasíly vůle, která je výsostnou vládou všeho bytí. Nic s touto vůlí stvořeného a nic v ní působícího se nevymyká z jejího respektování a z jejího plnění. Nejméně pak láska, která je součástí vůle a působí přímo v ní a s ní.
Léčení ze zdrojů milosti je přesto darem navíc, jako nezměrná pomoc Stvořitele vyvíjejícím se tvorům i tvorům poklesnuvším a zbloudilým. Jest výronem nezměrného smilování.
Léčivý proud magnetismu, který plyne z milosti lásky, má v sobě všechny projevy této lásky a respektuje cele zákonitost. Milost je v tom, že urychluje zákonité dění větší nebo menší měrou, podle uzpůsobení dobré vůle pacienta, podle touhy nitra a hnacích popudů jeho duchovního vroucího úsilí.
Tok oživující přivádí člověka do stavu jakéhosi varu. Všechno v něm začne kolovat, nově vyvstávat a oživovat. Přirozeně, že u nemocného člověka především jeho nemoci a to mnohdy i velmi zastaralé. Zapůsobení toku zanechává pacienta ve stavu rozjitření. To je příprava k vlastnímu léčení. U některých nemocí je rozjitření krátké, u jiných tzv. nevyléčitelných trvá i několik měsíců. Například u sklerosy multiplex a jiných míšních chorob. Pacient sám svou duševní apatií tento stav mnohdy nekonečně prodlužuje. Ovšem, to nelze říci generelně, ani ne při dlouhém léčení nebo neúspěchu. Jsou ještě jiné závažné okolnosti, které nedopřávají možnosti uzdravení, například těžká karma nebo neochota ke chtění pochopit to, co nemoc chce říci, co mu zjevuje a jiné.
Tok povzbuzující nastupuje po procesu oživujícím, často současně s ním. Nastoluje pořádek, usměrňuje a již hojí. Je tedy nejvýše kýženým. Jeho blahodárný vliv je pociťován v ulehčení pacienta od bolestí a v přeměně stavu rozjitření ke stavu léčivého procesu, který je počátkem návratu ke zdraVÍ. V něm již léčení zabírá na plné obrátky.
Tok pomáhající uklidňuje všechna vzrušení, napětí a rozrušení nervů. V okolí nemocného orgánu a ve všech souvislostech dosazuje pořádek a utišení veškerých rozbouření. Klid, mír, důvěra v nový život a upřímná předsevzetí býti lepším člověkem jsou chtěné projevy záchvěvů tohoto pomáhajícího proudu a jeho šepotu niterných zvěstí o dobrotivosti nezměrné lásky.
Tok posilující naplňuje silou svěžesti a nové mohoucnosti. Odstraňuje všechno ochablé a skleslé, oslabené, malátné a unavené, co nemoc zapříčinila a co přinesla s sebou. Skýtá posílení, sebevědomí a jeho utužení, občerstvení i radost z navracejícího se zdraví a uspořádání nitra. Se svěžestí kráčí ruku v ruce další proces, obnova zdraví.
Tok obnovující nastoluje normální stav, obnovu zdraví do běžně zdravé funkčnosti. Působí k udržení zdraví a jeho pravidelnému běhu. Tělo je tímto obnovujícím tokem usměrňováno ke všestrannému vřazení se do normálního chodu a udržováno v něm neustálou obnovou přirozeného životního zdraví a jeho doplňování, které v těle samovolně stále probíhá.
Při léčivém ošetřování působí proudy síly někdy odděleně nebo též postupně, jindy v měnivém střídání nebo i najednou a nelze jejich plynutí ničím usměrňovat. Jsou řízeny přirozenými potřebami zdraví, samovolně, nevypočitatelně, automaticky.
Pacient nemá zanechávat léčení ihned, když se cítí uzdraven. Je vhodné nechat ještě doznít všechny toky léčivého proudu síly, aby v nich zdraví bylo posíleno a utvrzeno.
obrázek č.9 chybí
