06 - Co je léčivý magnetismus
Léčivý magnetismus je jemnohmotná síla, plynoucí stále vesmírem z vyšších center sil. Může být v zapůsobení přetransformována určitými jedinci, obdařenými schopností jejího přijímání.
Tato síla způsobuje blahodárné zásahy do porušené tělesné soustavy. Její účinky jsou všestranně léčivé.
Jako všechno přirozené má i ona svoji zákonitost, jejíž podmínky je nutno splnit, má-li vhodně zapůsobit. Poněvadž je to síla nezjistitelná běžnými tělesnými smysly, je těžce kontrolovatelná. Snad jí zůstane na vždy vyhrazeno, že jen lidé od přírody jí obdaření, prostředníci této síly, ji dovedou vyciťovat, její zákonitost sledovat a používat ji, mimo oněch jemně vnímavých lidí, kteří vyciťují její plynutí.
Dosavadní vědecké konstatování se pohybuje v rámci lidských smyslů. U tohoto nového zjišťování však musí být smysly bud' neobyčejně zjemněny nebo musí být použito smyslů střední či jemné hmotnosti, případně duševních vloh a vlastností nebo dokonce duchovních schopností. Je zřejmě dostatek možností k ověření si jsoucnosti této blahodárné léčivé síly, která se nevymyká z rámce lidské přirozenosti. Naopak, ona je stupňováním přirozenosti a její prostředníci jsou šťastní lidé, přírodou mile obdařeni.
Přírodou? Ujasněme si pojem tohoto slova. Je zvykem představovat si přírodou všechno hmotné, to, co vidíme a zjišťujeme. Nejsou však přírodou i jiné úrovně, nadhmotné, řízené těmito zákony?
Lidé, obdařeni darem léčivé síly, jsou uzpůsobeni k přijímání síly, plynoucí ze stvoření, z jemnohmotnosti. Je jemnohmotná a její zdroj je ve stejnorodém centru nadsvětových sil. Odtud z jemnohmotnosti k nám plyne. Mimo ní plyne z jemnohmotnosti ještě více sil a pomocí. Zde především budou radostné objevy příštích dob při rozvoji duchovního lidství.
Jemnohmotná léčivá síla působí především na jemnohmotnost lidské podstaty, kterou uzdravuje nebo posiluje a občerstvuje. S jemnohmotným uzdravením se dostavuje i uzdravení tělesné.
Posílení nebo uzdravení je způsobeno zjasněním. Vždyť tato síla dodává člověku jas. Ten člověka všestranně občerstvuje a oživuje, i tělesně. Nejprve však jemnohmotně, což má vliv na mnoho vnitřních přeměn, i zdánlivě nesouvisejících.
Co však v lidském životě nesouvisí s vnitřním vyzářením? Jas všechno projasňuje, chmury všechno zahalují. Není proto důležité míti v sobě jas?
Léčivý magnetismus, jako proud síly, neviditelný a jen v jemných účincích zjistitelný, mohl by býti přirovnán k proudu elektrické síly, s níž má určitou shodnost. Snad bychom pro ujasnění mohli prostředníka léčivé síly připodobnit k žárovce, nebo nejnovějšímu jejímu typu, zářivce. V žárovce svítí vlákna, rozžhavená elektrickou silou. K nim směřuje vedením proud síly určitého napětí.
K prostředníku léčivé síly vede též síla určitého napětí, která rozžhaví vlákna, dispozice v něm - a vyzáří sílu k určité užitečnosti v hrubé pozemskosti. Jak silná je žárovka, tedy jak silným darem byl prostředník omilostněn, tolik světla neboli užitečnosti vydá, jestliže k tomu směřuje čisté chtění jeho svobodné vůle.
Síla osobního léčivého magnetismu není tedy výtvorem lidského jedince, obdařeného schopností léčiti, ona plyne z jemnohmotných center sil k těm, kteří byli uschopněni ke spojení s ní, aby ji, přetransformovanou, předávali dále těm nemocným, kteří se jejímu přijetí otevřou.
Otevření spočívá ve svobodné lidské vůli, v touze, chtění a snaze vřaditi se do zákonů stvoření. Totéž znamená prostě a ochotně přijímat s vděčností to, co k nám plyne shůry pro rozvoj dobra na zemi.
Léčení osobním magnetismem je léčení silou, o níž dosud panovaly převážně jen dohady a tušení. Jejich popudem bylo přirozené vyciťování.
Jako každý dohad byl i tento ovlivněn názory toho, u něhož vyvstal, jeho vzděláním a poměrem k životu a mravnosti. Z neujasněnosti samého smyslu života vznikly někdy výstřelky velmi podivné, nezdravé, fantastické, které se skutečností, přirozenou a zákonů stvoření dbalou, měly pramálo společného.
A přece bylo v každé době množství těch, kteří cítili jsoucnost něčeho mimotělesného, vyššího, nehmotného a kteří proto poznávali, že jsou ještě jiné prostředky léčení nežli ty, které byly vymyšleny lidským rozumem, i když jsou úspěšné a pravým dobrodiním.
Nitro člověka se ve všech dobách chvělo vibracemi jemnohmotných, duševních i duchovních skutečností, jejichž jsoucnost sice nemůže býti potvrzena zkumavkami, ale cit ji zjišťuje jako skutečnou podstatu, vyplývající z duchovní věčné existence, která je daleko významnější a důležitější než dočasná existence pozemská.
Průkopníci vědění o duchovním poslání lidství a vyznavači přírodního léčení lehce chápou jsoucnost a přirozenost léčivého magnetismu. Najdou v tomto spisku potvrzení tušeného a pobídku k dalšímu věcnému zkoumání. Neboť obory přírodního léčení stanou se brzy obsáhlým věděním o původu nemocí u samého jejich vzniku. Bude možno sledovati jejich příčiny a průběh ve všech složkách lidského bytí, jak v oblasti tělesné a jemnohmotné tak i ve složce duševní a duchovní a v různých jejich odstupněních a druzích.
Bude to vědění radostné a povznášející, jako všechno, co plyne z přírodního poznání. Šedivé a únavné jsou nauky výlučně rozumové. Kam vstupuje cit, je jasno a čisto, neboť tam je pramen světlého životního dechu.
Zajisté vyvstanou mnozí posuzovatelé a odsuzovatelé tohoto vědění. Nelze se s nimi utkávati na půdě rozumu v neúčelném plýtvání mozkovou substancí. Chtěli by popříti skutečnosti, na jejichž pochopení jsou člověku dány prostředky mnohem jemnější, tím však věcnější, prostředky duševního vnímání a duchovního cítění, které jsou nejblíže niterné základní podstatě člověka. Kdo tyto hřivny v sobě zahrabal či dosud neoživil, nemůže ovšem uznati jejich skutečnost. Řady přirozených lidí najdou však v těchto pojednáních mnohé radostné poučení a popudy k dalšímu, prohloubenému zkoumání.
Léčivý magnetismus není síla určité lidské osobnosti samé, je to součást jemného záření, které potřebuje vhodnou lidskou osobnost, uzpůsobenou k jeho přijímání a přetransformování, aby mohlo na lidské organismy pomocně zapůsobit.
