V této diskuzi se můžeme zaobírat nejasnostmi z učení Poselství Grálu. Zkopíruji jeden z mých starších příspěvků z roku 2020 na úvod:
Božský bytostná sféra, kruh či oblouk
Nyní něco náročnějšího. Už jsme to řešili tuším na druhém webu kdysi. A sice to, že božská sféra neobklopuje Boha, jak si představují začínající a nezralí čtenáři Poselství Grálu, ale že leží před Bohem. A proto a právě jen proto může být jen jeden jediný protipól a na něm Hrad Grálu. Protože kdyby božská sféra obklopovala Boha v obvyklém smyslu, tak by onen protipól byl všude, po celém obvodu. Bůh prostě sedí na svém trůnu a hledí před sebe na okruh božské sféry. Toto jsme už kdysi řešili a nyní, protože čtu pořádně nový překlad PG a jsem u Doznívání u kapitoly Duchovní úrovně 5., tak docházím k závěru, že podobně se děje i Imanuelovi a tím pádem i Parzifalovi.
Já si pořád neuměl představit ty kruhy kolem Parsifala. Ono je to správně řečeno kolem Parsifala, ale problém je v tom, že si to představujeme podle sebe. Kolem Parsifala znamená stejně jako u Boha, před ním, protože Parsifal je jen vpředu. V novém Peroutkově překladu je pro to i další potvrzení. Cituji z 15. Duchovní úrovně V, strana 518:
"Za čtyřmi prastvořenými sloupy nachází se druhý kruh, který je o něco více vzdálen, řekněme, pozemsky myšleno, vzdálen o půl stupně. Tento druhý oblouk nebo úroveň je naplněn působením tří ženských prastvořených: Johanny, Celly, Josefy."
Vidíme, že Abdrushin hovoří o dalším kruhu a hned na to jej nazývá obloukem. Samozřejmě z pohledu Parzifala je to oblouk, který je před ním, protože za ním nic není! Rozumíte? Proto jsem dříve nechápal, když psal Abdrushin, že první kruh rytířů kolem Parsifala a jinde píše, že stojí před Parsifalem. Tak jsem si říkal, tak jsou kolem něj nebo stojí před ním? Obojí je správně! Protože Parsifal je jen zepředu, stejně jako Bůh! A stát kolem něj znamená stát před ním.
A nyní nový překlad Hnutí Grálu:
"Za čtyřmi prastvořenými sloupy je druhý kruh, o něco vzdálenější, řekněme pozemsky myšleno o půl stupně dále. Tento druhý kruh nebo úroveň je naplněn činností tří ženských prastvořených: Johanny, Celly a Josephy."
Tady vidíme, že ve svém nepochopení přeložili mnohé opět tak, aby to pro ně bylo pochopitelné. Místo slova oblouk, použili slovo kruh. Oni ti překladatele (mezi nimi byl i Zatloukal) to sami někde říkali, že se snažili pochopit obrazy a poté je převést do češtiny.
Ještě kdyby někdo méně zralý chtěl namítat, že jak může být Bůh nebo Parzifal jen vpředu, tak je zapotřebí říci, že poměry u Boha jsou pro lidi nepochopitelné a zcela jiné, než u lidí. Můžeme ovšem si obrazně představit to, co jsme schopni přijmout od Parzifala. Pokud ovšem budeme u vysokých duchovních a božský záležitosti používat navyklý pozemský způsob uvažování, tak se samozřejmě nedobereme ke správným obrazům, rovněž tak při četbě nekvalitního překladu.
V přednášce 53. Proste, pak vám bude dáno! čteme osmý odstavec:
"V tom vidíte sílu cítění, které je schopné vystoupat až do světlých výšin, pokud … toto cítění v sobě nese pokory plnou čistotu; neboť bez ní je všemu, co chce vystoupat, stanovena již na cestě zcela určitá hranice, i když to je mocné a plné síly. Bez pokory je zcela nemožné, aby to mohlo proniknout až k čistotě, která v oblouku dálav světů obklopuje veškeré Božství."
Tady zcela jasně Abdrushin píše, že Boha obklopuje oblouk. Ne kruh. Tedy jen půlkruh zepředu.
