Část 2. Člověk – nositel záření
09 - Niterné chvění
Celkový vývojový pochod lidského ducha k vědomí a sebevědomí nastal a je poháněn i řízen silou rozhodnutí svobodné vůle. Ta byla obsažena především v prosbě i touze po vývoji a zrání, po plném osobním vědomí, avšak zde měly svůj první, podvědomý počátek již také niterné výchvěvy.
Byla to tedy svobodná vůle, která dala popud k pohybu niterného zrání a uvědomování. Tento pohyb nemůže býti jiný než krouživý, neboť jest důsledkem rozhodnutí ducha, který je věčný a jehož vnitřní vývoj může proto býti jen v kruhu nekonečnosti, věčnosti. /Obraz č.4/
Stálé niterné chvění v pohybu, tvořící kružnice výchvěvů, je radostnou písní blaženého cítění krás života, jenž jest z lásky. Její ohnisko je středem každého bytí a tím i jádrem ducha. Právě střed je ložiskem vycházejících a vychvívajících magnetických sil, které vystřelují ven a současně udržují v krouživé rovnováze a soudržnosti.
Láska, střed bytí, všechno oživuje, udržuje, spojuje a přivádí do náležité žhavosti. V ní je vroucnost radostného pohybu, pokus bytí a slunný žár všeho života, který je nejmocnější silou makrokosmu i mikrokosmu.
Ke svobodné vůli směřuje kosmické záření povzbuzujícího dobra, které pomáhá svobodné vůli rozhodovati se podle zákonů stvoření, pokud ovšem člověk svou svévolí neznemožní tomuto dobrému vlivu možnost zapůsobení. Dobré zapůsobení je umožněno stejnými záchvěvy nitra. Jen dobro se může spojovati s dobrem.
Dobrý vliv kosmického záření je tu vždy, jen člověk s ním má svou svobodnou vůlí bud' silnější nebo slabší kontakt. Je to vliv, který tak dobře známe v hlasu svědomí.
Zlá vůle si ovšem najde jiný, ke zlu podněcující vliv. Přesto však i zde dobré kosmické záření není zcela přerušeno a bdí, pokud vnitřní přeměna prožitím a zkušenostmi je ještě možnou. Při jediném dobrém rozhodnutí pak tento dobrý kosmický vliv ihned opět povzbudivě zasáhne. Čím čistší a živější je niterné chvění, niterný pohyb, tím lépe slyšíme jemné vibrace kosmického záření dobra a můžeme se s nimi spojovati a žíti tak v souladu s věčností.Tři niterná ohniska lidského bytí způsobují všestranné působení, život a pohyb vpřed, tedy rotaci dobra. Je to svobodná vůle, která pravdou přivozuje všestranné působení, láskou žhavý život a čistotou pohyb vpřed.
Čím je čistší niterné chvění, tím dostává stále větší lehkost a vznos, takže výchvěvy krouživého pohybu vnitřního života se pak vinou spirálovitě výš a výše do netušených dálav, přitahovány vstříc zářivému domovu ve výšinách duchovních sfér.
Můžeme též říci, že svobodná vůle /A/ směřuje či ponouká vývojovým pohybem k zušlechtění, čistota /B/ povzbuzuje formováním krásy k dokonalému vyzrání a láska /C/ všechno oživuje, udržuje a spojuje v harmonický celek osobní živé jsoucnosti, onoho stále žhavějšího sebevědomí.
Můžeme to pocítit ve chvílích krásné duševní pohody, v dobách zanícení pro dobro a krásno, ve chvílích osvícení. V nich se člověk ladí na výchvěvy ušlechtilého lidství a naplňuje svůj život posvěcením každého počinu vzhůru vynášející zákonitostí. Tím také ke zjemnění vnímání.
Život v zákonitosti není strohý, smutný, odříkavý a bezútěšný, naopak je to život pilné práce, radosti a štěstí, život intensivního přitakávání všem kladným hodnotám bytí s využíváním všeho, co je na zemi dáno k zušlechtění a zjemnění. Lidská láska v ní nabývá stále nových obzorů a širších zájmů a vede uměním vnitřního zrání k nebývalým radostem, štěstí a blaženosti.
Z každé i tísnivé životní situace vede paprsek světla vzhůru. Při upřímném soustředění nenechá na sebe pomoc dlouho čekati, ale je větší a dalekosáhlejší, než kam mnohdy směřuje lidská malichernost pozemských přání. Proto i nevyslyšení rozumového chtění je nejkrásnějším duchovním ziskem při cestě vpřed a záslibnou pomocí.
Při tom je však zapotřebí trpělivosti. Výchvěvy niterného pohybu je zapotřebí stále více stupňovati, ale v rozumovém očekávání osobních naplnění dovést vyčkávat až do doby zralosti, kdy se potíž jedním rázným zásahem pak lehce změní a to popudem zvenčí nebo zásahem z nitra, avšak v pravý čas. K tomu nejlépe přispívá pohyb niterného chvění. Byl člověku dán, aby zjevoval život a se životem spojoval.
Život ve světle je záření, pohyb a chvění. Život člověka, usilujícího o světlo, je též v záření, v pohybu vpřed a chvění, které se docilují pouze vědomým životem, prací, zkušenostmi a hlubokým prožíváním.
Obraz č.4
