Léčivý magnetizmus
 
 
 
Jan Nedomanský
 

14 - Vina a odplata

 



Mnozí lidé se domnívají, že ošetření léčivým magnetismem je tak zázračné, že uzdra­vení nastává ihned. Ač mnohé případy jsou tohoto druhu, přece jen se nemohou vymykat z rámce zákonitosti, která musí proběhnout a naplnit se.

Podívejme se jednou na současný stav lidských vin, které vyplývají z lidských provi­nění proti přírodním zákonům, nebo z nedbání duchovního růstu v přísném řádu stvoření.

Kolik stamilionů lidí jedná bezcitně pro ukojení svých vlastních žádostí na úkor dru­hých. Kolik zločinců všech druhů a stupňů vzdělání vnucuje své úchylné názory jiným, při čemž se dopouští nejhrůznějších podlostí a vražd. Kolik kořistníků jejichž jednání je vypočí­táno na zisk a oklamání bližních, těží z jejich důvěřivosti, aby je zavedli tam, kam potřebují, do tenat svých prospěchářských zájmů. Kolik lidí kuje pomstu v šílené nenávisti a vzteku, nemluvě o těch, kteří se ve vlastní rodině dopouštějí útisků a jiných přehmatů.

Je to pohled do nekonečné mravní bídy ledabylosti a zločinnosti všech odrůd. A to vše je vytvářeno, chtěno a řízeno lidmi samými. Lze si představiti, co bude za tyto přestupky ná­sledovat? Jaká utrpení a nemoci musejí přijíti, aby člověk smyl svou vinu v očistné lázni zpětných účinků? Hrůza musí pojmout každého, kdo se odváží věcně pohlédnout na tento současný stav lidstva.

Je pak možno, aby nějaký důsledek těžké zločinecké viny byl smyt vztažením rukou přírodnío léčitele? Nemusí tu proběhnouti zákony i tvrdý projev odplaty, která jediná přináší ve zpětném účinku možnost odpykání a milost znovunalezení přirozeně dobré podstaty lid­ství? Nebylo by protipřirozeným bráti provinivšímu se člověku možnost polepšení, které spo­čívá ve vyžití jeho viny a v poznání závislosti člověka na vyšším řádu světů, jímž jsou řízeny i osudy jedinců?

Vyléčení neboli odpuštění karmy může nastati pouze s odpykáním nebo polepšením. Všechno jiné by bylo novou vinou a zdržováním člověka od vývoje, který má jíti ráznými kroky vpřed! Uzdravení pro prázdné cíle není pokrokem.

Není také žádoucí, aby skutečnost pomoci léčivé síly uznali všichni lidé, jak se o to někteří z léčících snaží. Má míti uznání jen lidí dobrých. Nedobrým se nemá nabízet nebo jakkoliv vnucovat. Svým rozumovým myšlením ji stejně nemohou pochopit takovou, jakou ona jest a zužujícím zkreslením způsobují jen zmatky a škody. Rozumové myšlení nedává viděti šíři a hloubku milosti léčení.

Jen v jádru dobrým lidem nebo o dobro usilujícím má jí býti pomoženo, aby dobro na zemi bylo posíleno a vědomí naší závislosti na milostech Božské Lásky procítěno a pochope­no. Ne rozumově, ale jemným citem, který je okrasou přirozených lidí. Nic protipřirozeného nemá dostávati posily z pomocí Světla.

Je nabíledni, že přírodní léčitel, který by odmítl léčení člověka, jehož cíle jsou proti­chůdné zákonům přírody, bude jím označen za domýšlivce nebo za člověka bez citu. Jest však skromnost v myšlení takového pacienta, že právě jemu se má dostati milosti uzdravení? Není tomu naopak?

Je hodně požadovačné osobivosti v tom, chtíti být zdráv cestou milosti ze Světla pro ochotné přisluhování temnu. To však takovýto nemocí postižený nevidí a nemá mu proto býti tento druh léčení nezodpovědně nabízen. Naopak, pro něj jsou nejvhodnější právě lékařské zákroky, při nichž není výjimek, neboť každé lékařství je povinno léčiti každého jako každý učitel je povinen vyučovati všechny žáky a každý státník vládnouti spravedlivě všem lidem a jako každý řemeslník a obchodník je povinen a ochoten vyjíti vstříc všem, kteří jeho pomoci a zboží potřebují.

Uzdravení léčivou silou magnetismu se však dostává každému jinak, což je regulováno vlastním vnitřním stavem pacienta, jeho poměrem k tomuto léčení a jeho poměrem k záko­nům stvoření. Podle toho léčivou sílu také přijímá, oceňuje ji a využívá.