Osobní záření
Jan Nedomanský
68 - Potrava
Všechno oživené v přírodě vyzařuje, i neživá hmota. Tím více její obyvatelé nejrůznějších druhů. Také všechno to, co slouží lidstvu za potravu, veškeré plody přírody, živočišné maso i tekutiny. To znamená, že s potravou, kterou člověk požívá, přijímá vyzařování onoho druhu.
Co lze z toho usuzovati? Že s požívanou potravou přijaté záření do nás vplývá a má na nás určitý vliv, že doplňuje či přetváří naše vlastní tělesné vyzařování.
Potrava má tedy značný význam na celý tělesný systém záření, který se s přijímanou potravou nově utváří, reguluje, oživuje a doplňuje. Nejsou to jen chemické procesy a změny, ale mísení různých záření, jeho zhušťování i zjasňování, změny a doplňování, prostě akce i regulace značného dosahu. Proto výběr potravin je důležitou zdravotní otázkou. I úprava potravy je značně odpovědným úkolem, vzhledem k potřebě udržet si zdraví a k nutnosti tělesného rozvoje v přirozeném rámci druhu povah a tělesných potřeb.
Na štěstí tuto potřebu reguluje jak naše chuť, tak v nemalé míře i poměry, do nichž jsme zrozeni nebo vřazeni. Přece však je zapotřebí výběru potravin věnovat rozumnou péči při zachování zdravé přirozenosti. Zdravá přirozenost je vlastně alfou i omegou všech vážných úvah při výběru vhodnosti potravy.
Zdravá přirozenost dává člověku samovolně vycítit a získat potravu, která nejlépe za daných okolností prospívá a je účelně užitečnou. Nemohou být proto všeobecné recepty pro každý stav a poměry. Jako jsou rozličné povahy, různá povolání a pracovní skupiny i poměry, tak rozličná musí býti možnost výběru vhodné potravy, aby člověk byl i v tomto směru svobodným, svým.
Jako různým druhům vegetace vyhovuje jejich různá výživa a životní podmínky, tak i rozličným druhům lidských povah vyhovuje jiný výběr potravin, jim vlastní.
Povšechně však lze o potravě říci:
Ovoce zjasňuje vyzáření, neboť čistí krev.
Obilniny a zelenina skýtají zdravou jarost, jadrnost.
Živočišné produkty zostřují vyzáření.
Maso vyzáření více nebo méně zhušťuje.
Záleží proto na člověku, co ke svému úkolu a vývoji nebo k udržení těla při různých pracích potřebuje. Jakákoliv dlouhodobá jednostrannost není prospěšná, zejména je-li prosazována ztrnulým chtěním. nebo vyumělkovanou touhou přivodit tím jakýsi „vyšší duševní vzestup“.
Právě lidé duševně vyspělí jsou přirození a neopovrhují žádným zdravým darem přírody, byť je to i maso, které člověka v určitém smyslu „uzemňuje“. Samotná ovocná a zeleninová potrava by sice mohla vést k rychlejšímu osvobození se z pout této země, ale nebylo by to předčasné a vynucené? Pro splnění pozemských úkolů je zapotřebí stát oběma nohama na zemi, pevně a zdravě, aby zlo nebylo pozemsky silnější a nevyřazovalo dobro. Čistý vzlet je sice okrasou člověka avšak ne základnou nebo odrazištěm vítězného životního boje, který vyžaduje i důslednost a pevnost, zejména v nynějších dobách. Převážně rostlinná a ovocná strava je ušlechtilou průvodkyní zářivé budoucnosti, v níž bude lidstvo znát všechny druhy tělesného záření i nutnosti jeho přirozené, pozemskosti nejlépe odpovídající hustoty a jasu.
Nesmíme ani v největší touze po výšinách zapomínat na skutečnost, že jsme dosud na půdě země, jejíž dané životní podmínky jsou nám nejprospěšnější.
Nelze z ničeho vyvozovat, že člověk, pojídající pouze rostlinnou stravu je ušlechtilejší než ten, kdo volí všestrannost. Naopak, ve všestrannosti je vyrovnanost duševního vzletu a tělesných činů ve zdravější, přirozené, nenucené rovnováze. Jako každá jednostrannost je i jednostrannost v pojídání masa škodlivá, zejména stane-li se vášní.
Zachovat zdravou normálnost v jídle je proto zdravým požadavkem pro úspěšné využití životní pouti.
