Osobní záření
Jan Nedomanský
61 - Souhra ve vyzáření
V přirozeném dění dobra ve výšinách panuje samozřejmá souhra a vyrovnanost vedoucí k obdivuhodným, usměrňujícím proměnám. Tak je tomu i v osobním vyzáření. Nemůže tu být nesouladu, jestliže člověk chce kráčet přirozenou cestou zákonů.
Jedno následuje v přirozeném pořadí po druhém, doplňuje se a podporuje a tvoří písně radosti a bytí. Není tu chaosu ani nepořádku, všechno vychvívá v taktu vývoje.
Jak důstojné je toto znění i při troše dobré lidské vůle! Jen dvě nebo tři živá vyzáření a již se jejich znění střídá v harmonických akordech radostné životní písně.
Čím více tónů různých okruhů vyzáření, tím bohatší je melodie vzývání. Neboť jasná vyzáření vedou jen ke pění díků, směřujících vzhůru k výšinám.
Životní změny, které nastávají během lidského života, mají přirozeně vliv na vyzařování nebo správněji řečeno změny ve vyzařování mají vliv na životní proměny a poměry a způsobují je.
Každé zaujetí či nasazení svého já pro nové cíle, pro nové potřeby, způsobuje rozšíření tónů, tedy širší rozsah znění. Poněvadž těchto proměn je v životě každého člověka nesčetně mnoho, projevují se u něj v různých dobách různá skupenství vyzáření a on se učí všemi svými prožitími a zkušenostmi zlaďovati se k cenné vyrovnanosti.
Zvyká si na zdravou a vždy pohotovou bdělost všech výchvěvů, přivozujících základní náležitosti vědomé tvořivosti. Ta může býti vřazena do zákonů pouze při jasném vědomí osobní odpovědnosti.
Přirozeně, že kupříkladu člověk, který byl v dobách míru účasten rozvoje svého řemesla, podniku nebo hospodářství, nemusel v sobě pěstovat zvlášť výrazně hrdinskou odvahu, jako je tomu při obraně vlasti, kdy je to přední náležitostí společného úspěchu. V tom případě se dosavadní vyzáření mění v převahu niterně nejsilněji rozechvěných výchvěvů, tedy v tomto případě ve výchvěvy mužné odvahy, zpevňující hruď k jasným hrdinským činům, i k sebeobětování. Z dosavadního již oživeného znění se při tom nic neztrácí, jen nový tón hrdinských akordů doplňuje dosavadní znění mužnými výchvěvy, posilujícími všechno k mohutnějšímu vyznění.
Jako v hudbě, tak i ve znění vyzáření se střídají sóla s orchestrální plností v nádherném symfonickém ladění a souhře.
Jednou prosté akordy, podruhé písně nebo tichá znění, jindy celé symfonie a nakonec velebné chorály vyznívají zářením při životních splněních úkolů posvátného lidského bytí na zemi.
Každý člověk je k tomu určen, každý pěje svou životní melodii a doplňuje zemský tón velebením ke cti Boží. Každý, je-li ovšem živý, tj. je-li duchovně probuzený, s dobrými předsevzetími a touhou po duchovně životním zrání při účasti na díle světlé výstavby nové země.
