Osobní záření

Jan Nedomanský

 

40 - Jiskření věčného koloběhu vědomého bytí

 

Snad si nejlépe můžeme ujasnit osobně vědomé lidské bytí na obrazech, znázorňujících centra trojitého duchovně lidského působení. Základy tohoto trojitého duchovního projevu lid­ského bytí znázorňuje (obraz č. 11).

Nejvyšší ze tří základních projevů je ústředna vůle - vlády, jejíž sídlo je v hlavě, v moz­cích. Další je ústředna lásky - služby, jejíž sídlo je v hrudi, v duchovním jádru - srdci. Třetí je ústředna čistoty a ochrany v břišní krajině, ve sluneční pleteni.

V první ústředně vyzařují vlny výchvěvů předního mozku silné chtění, pro něž má popudy zprostředkovat zadní mozek spirálou vědění, přijímaného shůry. V mozcích má své sídlo svo­bodná vůle, neboť člověku je ponecháno rozhodnutí, k čemu chce použít sebe sama, celou svou bytost, zda pro vidomé působení podle vyšší vůle nebo k prosazení malicherné vůle své. Tedy zda chce mít vůli dobrou nebo zlou. Přední část rozechvívá viny výchvěvů vlastního chtění, zad­nější část zprostředkuje s přírodními zákony harmonické vědění shůry, svými spirálovými kmity přijímání.

V druhém duchovním projevu lidského bytí, který je středem člověka, nitrem, sídlí du­chovní jiskra. Je vnořena do hrudi jako žhavé jádro života. V jeho blízkosti vyvstaly a přimykají se k němu stánky milosti, do nichž jsou vloženy duchovní vlohy jako hřivny pro omilostněné pů­sobení a pro vplynutí do služeb vyšší vůle. Tím zhodnocení života k zákonitému splnění smyslu své jsoucnosti v harmonickém tepu žhavé lásky.

Třetí projev lidsky duchovního bytí, nervová sluneční pleteň, je ohniskem citů neboli for­mující silou všech druhů vyzáření, která se kolem člověka rozprostírají jako svědectví jeho niter­né hodnoty a jeho snah, i jako ovzduší ochrany. Chladná čistota utvořila drahokam, v němž se oživující paprsky, které plynou shůry, soustřeďují a vyzařují ven podle čistoty snah a chtění lid­ského jedince, aby vydaly živý projev krásy, jestliže proud síly světla byl duchovně přijat, zpra­cován a tím vyzářen.

Je to živý děj, při němž člověk není pozorovatelem, nýbrž aktivním činitelem, je uskuteč­ňovatelem a spolutvůrcem svého vyzáření. Jak jedná, tedy co dělá, myslí a cítí, to se zrcadlí ve vyzářeních, která mají mnoho soustav a svébytných projevů.

Již sebevědomé, neboli vzestupné lidské bytí, které slavilo své vzkříšení dětsky důvěřivou čistotou, jež vyzařuje dole ze sluneční pleteně jako hvězda duchovního zrodu znázorňuje (obraz č. 12).

„Buďte jako děti!“ zní příkaz Ježíšův pro nutnost znovuzrození k životu v duchu a pravdě. To znamená, že jen dětsky prostá čistota lidského bytí je cestou k získání poznání a vědomého působení v zákonech. Oživením čistoty se formuje kolem ohniska citů hvězdné vy­záření, provázející znovuzrozeného člověka na všech cestách nového života.

Dalším vzestupným stupněm je tep vědomého duchovního života, který je udržován a k zákonitému rytmu řízen láskou, jež jediná rozžhavuje duchovní jiskru, z níž vytryskly proudy, které utvořily vyzářené srdce. To plane jednak vstříc nad ním se vznášející vůli, k hlavě, a v ní sídlícím smyslům, a pak i do rukou a nohou, tedy do celého lidského bytí, aby je vedlo k činnosti a působení v žáru lásky.

Láskyplným působením může se duchovní bytí člověka povznésti k výchvěvům třetího stupně jiskřivého vědomého bytí, to je ke vřazení se do vůle Boží, jež je vrcholem duchovního poznání. Znamení, získané vyrovnaností, kříž pravdy, rozzáří se pak na čele člověka jako pečeť života v pravdě, pečeť nové smlouvy se Stvořitelem nebes i země, jehož chce býti v pokoře poslušen a jehož chce vzývati činy vědomého a ušlechtilého lidského působení ve všech proměnách svého znovuzrozeného bytí.

Tyto tři duchovní projevy plného vědomí jsou základem a posvátnou hodnotou sebevě­domého lidství, vědoucího o cíli svého nádherného určení a o svém poslání v divuplném stvoření. Navzájem na sebe působí jiskřením svých blaživých výchvěvů.

 

(obraz č. 11) Základny trojitého duchovního projevu lidského bytí

 

 

(obraz č. 12) Sebevědomé lidské bytí