Osobní záření
Jan Nedomanský
16 - Lidský vývoj ve dvanácti osobních projevech bytí
12. Lidské síly
Lidské síly jsou zcela odvislé od duchovních sil všehomíra, které ve výšinách budují a vytvářejí silný, plně vědomý život, v němž je věčný pohyb. Proto chtěl-li nevědomý lidský duchovní zárodek dojít k vědomí, musel nastoupit cestu pohybu, která je cestou vývoje. V tomto vývoji získává uzrávání a vzestup. V tom je mocný koloběh obnovujícího se bytí, k němuž přispívají síly všehomíra svým tlakem, svou mocí.
Z duchovních sil ráje jsou odvozeny, jako nepatrná částečka těchto sil, i síly lidské, které kotví v osobní síle duchovní, z níž je později odvozená síla duševní a tělesná.
Trojnost síly má však svůj původ již nahoře, na počátku. Spočívá v ní odlesk pravěčné síly vůle, lásky a čistoty, které i v člověku mají svá tři kotviště. Tyto tři jednotné síly procházejí člověka celým vývojem a na jejich poznání a vřazení se do nich je závislé celé jeho vzestupné bytí. Bez jejich pochopení a osvojení si jich - není cesty výše.
Zdálo by se, že síla duševní a tělesná jsou níže a jsou přechodné a pomíjivé, tak jako tělo a duše. A přece trojnost sil zůstává věčná. I duch má svůj duchovně-bytostný organismus a duchovní tělo a tomu odpovídající sílu. Je to síla duchovně tělesná a duchovně duševní vedle vlastní síly duchovní, která je hlavní a z níž jsou tyto dvě odvozeny.
Mluvíme-1i však o tělesné síle člověka, dlícího na zemi, míníme ovšem pouze tělesnou sílu hrubohmotného těla, která je posledním výběžkem jedné z těchto tří svrchovaných sil
Z těchto tří hlavních sil je odvozeno mnoho sil dalších. Tak kupříkladu všechny síly nesmírné magnetické soudržnosti jsou odvozeny z lásky, všechny síly pohybu a kolotání z čistoty a všechny síly řízené vlády a jejich zásahů z vůle. V souhře těchto tří sil je všechno tvoření vývoj, jak úrovní a vesmírů, tak také lidské bytosti.
Při tom je nutné si uvědomit i vývojovou posloupnost. Z hlediska člověka na zemi jsou tělesné síly ovládány duševním centrem sil, duševní síly centrem, které má své ohnisko v duchu. Jen toto duchovní ohnisko však můžeme nazvat výchozí branou všech osobně lidských sil.
Duchovní ohnisko čerpá z ještě vyšších zdrojů, což však není předmětem této úvahy.
Každá jednotlivá síla má působící projevy ve výchvěvech, proudění a vyzáření a to trojmo. Tedy tři projevy síly duchovní, tři projevy síly duševní a tři projevy síly tělesné.
Žádná síla není samostatná, všechny jsou odvozeny. Čerpají z pramene všech sil, které plynou do stvoření, ale jejichž zdroj je vysoko nad stvořením.
V počátečním vývoji jsou síly v člověku utajeny, jsou podvědomé, ve vývojovém vzestupu mají býti poznány, aby si člověk byl vědom své sounáležitosti se stvořením, se všehomírem. Stávají se tak vědomými lidskými silami.
Sil stvoření je mnoho. Nelze všechny sledovat pro jejich všudypřítomnost a všeobsáhlost působení. Jsou ve všem. Nejdůležitější, ba rozhodující je pro člověka vědomá síla dobrého chtění, s níž vítězně překonává všechny vývojové procesy a problémy a stává se volným, svobodným, nezávislým, kráčejícím vpřed v žáru mocné ochrany, která je s dobrým chtěním spojena.
Ve vztahu k nitru člověka je vhodné zmínit se též o výsostné síle lidských osobních sil, vědomé síle veliké prostoty. Má nejvýznamnější vliv na utváření charakteru při vývoji k vědomému souladu se zákony stvoření. Síla prostoty je jedinou půdou k pochopení všeobsáhlosti. Sama chová v sobě též odlesk všeobsáhlosti, ovšem duchovní, nepatrný, ale přece významný, neboť dovede směřovati ke všem potřebám růstu. Prostotou je nástroj ducha uschopněn vnímati vždy ony tóny všehomíra, které v současnosti právě plynou a zaznívají zemí, aby přinesly nadcházející, novou etapu žádoucího vývoje. Prostota udržuje svěží, přirozenou bdělost ducha, neboť nedovoluje sešněrování určitými vyhraněnými zájmy, při jejichž ustrnutí by vznikaly překážky pro nutné a stále nové další uzrávání. Je proto jasným usměrňujícím pomocníkem přirozeného vzestupu. Člověk, čerpající z vědomé síly veliké prostoty, podstupuje lehčeji a poslušněji změny, které jako životní nutnost provázejí každého vyvíjejícího se tvora, aby byla dosažena kýžená zralost.
Síla dobrého chtění a síla prostoty jsou sesterskými regulátory nitra, splývajícími v jednotu dobré vůle, v níž se mikroskopicky zrcadlí všechny mocné síly všehomíra.