IV. O SMYSLU ŽIVOTA
Ferdinand Valík
Úvodem čtení z proroctví Ezechiele, kap. 18, verše 27-32
A když by se odvrátil bezbožný od bezbožnosti své, kterouž činil, a činil by soud a spravedlnost, tent' duši svou zachová při životu. Něho prohlédl, a odvrátil se ode všech přestoupení svých, jichž se dopouštěl; jistě žet' živ bude a neumře. A však vždy říká dům Izraelský: Není pravá cesta Páně. Zdali mé cesty nepravé jsou, ó dome Izraelský? Zdaliž nejsou cesty vaše nepravé? A protož každého z vás podlé cest jeho souditi budu, ó dome Izraelský, dí Panovník Hospodin. Navrat'tež se a odvrat'te ode všech přestoupení svých, aby vám nebyla k úrazu nepravost. Odvrzte od sebe všecka přestoupení vaše, jichž jste se dopouštěli, a učiňte sobě srdce nové a ducha nového. I pročež mřete, ó dome Izraelský? Však nemám libosti v smrti toho, jenž umírá, dí Panovník Hospodin. Obrat'te se tedy, a živi bud'te.
Dále čtení z epištoly ke Galatským, kap. 6, verše 6,7 -10
Nemylte se, Bůht' nebude oklamán; Nebo cožkoli rozsíval by člověk, tot' bude i žíti. Nebo kdož rozsívá tělu svému, z těla žíti bude porušení; ale kdož rozsívá Duchu, z Duchat' žíti bude život věčný. Činíce pak dobře, neoblevujme; nebo časem svým budeme žíti, neustávajíce. A protož dokudž čas máte, čiňme dobře všechněm, nejvíce pak domácím víry.
Tolik čtení z Písma.
Boží mír a klid budiž mezi námi!
V minulém rozjímání jsme došli k závěru, že není náhod v přirozeném dění; že vše se děje v přísné zákonitosti. Kdyby nebylo věčné spravedlnosti, která jedině udržuje lidstvo v mezích zákona dobra, pravdy a spravedlnosti, pak by se nutně musela zhroutiti celá lidská společnost.
Je zde taková věčná spravedlnost? Předně se podívejme do Písma na několik míst!
"Jméno Hospodinovo slaviti budu. Vzdávejte čest našemu Bohu! Boží díla jsou dokonalá; všechny cesty jeho jsou spravedlivé. Bůh je silný, pravdomluvný, přímý a spravedlivý. " {5. Mojž. 32, 3-4)
"Spravedlnost a soud jsou základem trůnu tvého; milosrdenství a Pravda stojí před tebou." (Ž. 89,15)
"Slaviti budu Hospodina z celého srdce! Veliké skutky Hospodinovy, slavné a Překrásné dílo jeho; Jeho spravedlnost zůstává na věky." {Ž. 111, 1-3)
Ezechiel 18, 26-32: "Kdy by se odvrátil spravedlivý od spravedlnosti své a činil by nepravost, v tom by umřel, nebot' pro nepravost svou, kterouž činil, umře. A když by se obrátil bezbožný od bezbožnosti své, kterouž činil, a činil by soud a spravedlnost, tent' duši svou zachová při životu. Nebo prohlédl a odvrátil se ode všech přestoupení svých, jichž se dopouštěl; jistě že živ bude a neumře. Dům Izraelský však vždy říká: Není správné jednání Páně! Zda-li mé cesty nepravé jsou, ó dome Izraelský? Zdaliž nejsou cesty vaše křivé? A protož každého z vás podle cest jeho souditi budu! Navrat'tež se a odvrat'te se ode všech přestoupení svých, aby vám nebyla k úrazu nepravost. Odvrat'te od sebe všecka přestoupení vaše, jichž jste se dopouštěli a učiňte sobě srdce nové a ducha nového, nebot' nemám libosti ve smrti toho, jenž umírá, praví Hospodin. Obrat'te se tedy a živi budete."
"Spravedlivý jsi, ó Hospodine, a také spravedlivé jsou tvé soudy. Příkazy, které jsi dal, jsou spravedlivé, jsou i nade všechno spolehlivé." (Ž. 119, 137-138)
Písmo svaté nám jasně vydává svědectví o naprosté a dokonalé spravedlnosti Boží. Tuto věčnou spravedlnost můžeme pozorovati v díle Božím, tj. v zákonech přírodních a vesmírných. Tuto spravedlnost každý pocit'uje - mnohdy proti své vůli - jak na sobě, tak i na druhých a všude kolem sebe. Tato věčná spravedlnost působí v celém vesmíru, přírodě i v životě každého jednotlivého
člověka v podobě nerozlučné trojice zákonů;
l. Zákona tíže, 2. zákona přitažlivosti stejnorodého a za 3. zákona zvratného působení.
Jak se projevují tyto zákony? Zákon tíže: Vhod'me kámen do vody. Klesá. Jest to něco samozřejmého, nebot' jsa těžší vody, nemůže se na této udržeti a proto musí klesnouti na dno. Tento zákon známe tak dobře ve světě hmotném, ale již méněro ve světě mravním. Člověk, který se něčím proviní, rovněž klesá. Tato provinění, tyto hříchy jako by se na něho zavěsily - obrazně řečeno - tím jej učinily těžším a proto onen člověk musí klesnouti. Nejprve klesá ve svém myšlení, pak ve svém cítění a prožívání a logický závěr: klesne nakonec i ve skutcích. Říkáme, že se ocitnul na nakloněné rovině či šikmé ploše. Kdo pak se ocitá na šikmé ploše, tu je nabíledni, že dle zákona tíže musí nutně dolů. Jest to prostě jen důsledek, samozřejmý a logický důsledek zákona tíže, který nemá platnosti jen ve hmotě, v tom pozemském, ale také v tom mravním a duchovním.
Zákon přitažlivosti stejnorodého. Tento zákon také každý zná a vyjadřuje jej slovy; Vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá. Obrazné vysvětleno: má se to jak s magnetem. Tento přitahuje jen věci stejnorodé, tj. železo. Duch lidský je také takovým magnetem. Přitahuje jen to, jací jsme. Proto jsou vždy pohromadě a dobře si rozumějí: kuřáci, pijáci, hráči v karty, sportovci... atd. Na základě zákona přitažlivosti stejnorodého seskupují se kolem sebe lidé stejného přesvědčení politického, národnostního, náboženského apod. Celá lidská společnost vědomě a také nevědomě či podvědomě se řídí tímto zákonem a proto se jednotlivci druží k sobě navzájem dle známého: Svůj k svému. Pamatujme si, že na základě zákona přitažlivosti stejnorodého celý náš život odpovídá jen a jen našim vlastním myšlenkám, cítění a prožívaní.
Tím jsme si dovodili, že stejné přitahuje stejné. Zároveň však přicházím k jinému závěru a poznání, že totiž stejné působí stejné a tím jsme u třetího zákona: zákona zvratného působení, který vyjádřil Pán Ježíš ve slovech Písma: "Nemylte se, Bůh nebude oklamán; nebo cožkoli rozsíval by člověk, toť bude i žíti."
Tento zákon lidé dobře znají v dění přírodním, hmatném, ale jakoby se bránili tento uznat v dění myšlenkovém, mravním a duchovním.
Přejeme-li někomu něco zlého, tu buďme jisti, že nutně ono zlo se musí vrátit na nás zpět. Již pouhé přání jest jakýmsi jemnohmotným semenem, zasetým do kosmické půdy kolem nás. Tato půda pak nám nejen vrátí, ale dle zákona zvratného působení musí vrátit sklizeň stejného druhu, ba ještě více: Zasejeme-li zrnéčko máku, vyroste nám celý keřík s několika makovicemi. Z jednoho zrnka tabáku vyroste sta a sta zrnéček... Kam bylo vloženo jedno zrnéčko setby, tam vzejde vždy mnohem větší žeň. Proto pozor! Každý musí obdržet mnohokrát více, než-li zasel... at' již dobra ,či zla.
Tento zákon zvratného působení nezná výjimky, stejně jako předešlé. Zákony ve stvoření nejsou papírové, ale věčné, neproměnné a svaté. Tyto nelze ani obejít, ani pozměnit. V těchto je pravá absolutní, nepodplatná, věčná spravedlnost.
Žel, že lidé tyto zákony znají, ale si jich nevšímají či tyto úmyslně přecházejí; pak se v životě potácejí, upadají a zraňují. Při větším utrpení či neštěstí se dokonce rouhají Bohu slovy: Kdyby byl Bůh, pak by se na tuto nespravedlnost nemohl dívat, pak by toto utrpení nemohl připustit! Takoví jsou lidé! Jakoby Bůh byl strůjcem války či nějakého utrpení!
Stáváme se mnohdy biblickým marnotratným synem a to právě tenkrát, když neplníme řádně své povinnosti, když neznáme smysl života, když opouštíme cesty zákona Božího. Tam, kde se nežije ve shodě se zákony přírodními a lidskými, tam dochází k tragediím a katastrofám daleko horším jako u marnotratného syna. V takovém životě nelze očekávati úspěchu, tím méně nějakého požehnání. Buďme si proto plně vědomi tvrdé, ale
spravedlivé zodpovědnosti za svůj život.
Všichni jsme dělníky na veliké vinici tohoto světa. Nikdo zde trvalého bydliště nemáme. Konejme proto práci nám svěřenou poctivě a svědomitě. Hospodařme dobře s hřivnou, tj. s životem, který nám Bůh svěřil. Přičiňme se, abychom čistě sloužili Bohu a lidem! To je základní zákon, který v sobě skrývá vše.
Svatý je Bůh! Svatá jest i Jeho vůle a ve své spravedlnosti neotřesitelná! Svatý, svatý, svatý Jsi, Hospodine zástupů! Plna jsou nebesa i všecka země Tvé slávy!
Amen
(Poznámka: odvolávky na biblické texty jsou v kázání upraveny)
