Ve světle Pravdy

Poselství Grálu od Abdrushina

Cíl ducha

 

 

od Josefa Kováře, učedníka

(1934)

 

Každý člověk za něčím jde, o něco usiluje, k něčemu spěje. A tak, jako jsou ve všem stvoření nesčíslné druhy forem, nezměrné množství nestejných růzností, tak jsou různé i cíle, k nimž se člověk blíží. 

Strom v plné své zeleni má tisíce a tisíce listů - a přece se nenajdou mezi nimi dva stejné. Tak je to i s tím, čemu říkáme cíl lidského života. Největší počet lidstva však žádného cíle nemá. Nejsou to pouze chudí, jak byste mysleli - lidé bez cíle jsou ve všech vrstvách. Zrodili se do určitých poměrů, vyrostli v nich a umírají, aniž překročili hranici svého obzoru. Mnozí z nich tráví svůj život šťastně a klidně uprostřed denních povinností a zdá se, že nikdy jim v nitru nezněly zvony vnitřní touhy po hvězdách. Jejich dech nevolal po sněžné svěžesti vrcholků hor, jejich sluch neletěl vstří c hřmění vln v příboji i hudbě vyšších sfěr, jejich oči nebyly vábeny a sváděny omamnou písní dálek a nových obzorů. Zdá se to tak - i když to tak nebývá. Mnohý z nich také zaslechl volání tajemných dálek, ale pod tlakem rozumu, nebo pozemské lásky či povinnosti, si zacpal uši, aby neslyšel. Zvykl si neslyšet. A pak si vytvořil sám obraz štěstí či pohodlí a uskutečňuje jej, jak se to dá. Jeden touží po ženě, druhý po dětech, třetí zase chce mít svou vlastní střechu nad hlavou nebo veliký statek - a jak si to kdo vysnil, tak za tím jde.

Nedbá často ani zdraví tělesného, natož pak ducha. Nemá prosté na nic jiného času. Mohl bych vám vypočítat tisíce takových cílů lidského života a téměř všechny z nich jsou vinny tím, že se lidé minou vlastního cíle svého života, cíle, který není z tohoto světa.

Často jsme slyšeli ostré výtky atheistů proti církvi a kněžím, že odvádějí pozornost lidu od věcí tohoto života přehnaným zdůrazňováním života posmrtného. Obyčejně se ukazovalo na to, že zatracují všechno dobré v životě svých věřících proto, aby tomu mohli sami tím více holdovati. To bylo přehánění, a to na obou stranách. Jistě nemůžeme souhlasiti s tím, aby lidé ve špíně, bídě, nedostatku a nemoci byli místo účinné pomoci utěšováni rájem po smrti. To by bylo stejně tak hloupé a bezduché, jako je ten dnešní shon jen za pozemskými věcmi, který všechny cíle člověka uplácal z bláta.

Nakonec musí všichni to bláto opustiti a přesvědčiti se, že jejich domov není v tomto slzavém údolí, kam byli vyhnáni - ale že to byl jen kus těžkého, trpkého života v cizích službách, které dávaly za potravu jen mláto. Všichni si jednou, i když ne najednou, vzpomenou na otcovský dům a na to, že se mají vrátiti.

Považujeme za omyl myšlenku, že staré řády společenské, hospodářské i politické mají nějaké dlouhé trvání před sebou. Není ničeho, co by nemuselo být novým. Všechno, nač se dnes podíváte, je ztrnulé, neživotné a nejen nepravdivé, ale lstivě prolhané a nepoctivé. Budete-li hledat největší lháře a nepoctivce, pak je najdete ihned mezi obránci pravdy a poctivosti. Všechny lumpy poznáte podle toho, že vám budou povídat špatné věci o jiných nepřítomných osobách. Nikdy nebylo převrácenějšího a zmatenějšího světa, jako je tento. Gangsteři chrání mír a pořádek, korupčníci a machři očist'ují veřejný život, ruční granáty a bomby klestí cestu právu, zloději cti a pomlouvači brání pravdu a čest. Z toho jde hlava kolem. Nikdo se v tom nevyzná.

Vždycky, když člověk sklonil své zraky od hvězd do bláta, zatočila se mu hlava. Jak mohl kdy hledat pravdu v pozemských věcech, když jí tam nikdy nebylo a není. Nespočetné množství forem a věcí svedlo člověka k tomu, že si z nich nadělal své cíle a tak se rozešel nejen se svými spoluputovníky, ale i sám se sebou a se svým cílem. Jen málo lidí je dost silných, aby odolalo pokušení, jež vyvolává pocit vlastnictví ve všech svých stupních, od sklonu přes lásku až k vládnutí. Většině se zatočí hlava a jdou dále i přes mrtvoly. Jsou ochotni pošlapat lásku i přátelství, bořit a ničit všechno, co není podle jejich vůle, urážet čest druhého a nic si z toho nedělat. Jen když dojdou svého cíle - bláhoví, nechtějí vědět, že musí sklízet na sobě to, co zasévali. Skoro by to vypadalo tak, jako by peklo vypustilo všechny své běsy, aby řádily na tomto světě.

Nenajdete smyslu pravdy ve věcech časných, ve věcech tohoto světa. Chcete-li najít svou cestu, musíte zvednout svůj zrak ke hvězdám. Váš duch, je-li živý, uvědomí si svou příslušnost ke svému věčnému domovu nad hvězdami a bude usilovat o to, aby se mohl vrátiti tam, kam patří. Toto je ona pravda, o které se pravilo - poznejte Pravdu a ona vás osvobodí. Ano, osvobodí vás od otroctví závislosti na pozemských věcech a pozemských cílech. Dokud váš duch není svoboden, dotud otročí světu a jeho pomíjivým věcem, klamným představám, lži a pomluvě.

Neříkám tím, abyste utíkali od své práce, od svých povinností a oddávali se nějakému blouznění. Neradím vám, abyste opouštěli své přátele, své milé a své spolubojovníky a zrazovali tak prapor společné práce a společného cíle, jako to činí ti falešní svůdcové, kteří tím sledují své cíle rozvratné a osobní.

Chtěl bych vám jen položit na srdce, abyste vždycky všechno vážili a zkoumali. I když se člověk může v mnohém zmýliti, přece jen dovede rozeznat, co je věcí ducha a co je pozemské. Dovede-li rozeznat tyto dva stupně, pak lze po něm žádati, aby to, co jest z ~ducha, kladl na místo druhé, hned po Bohu, a ostatní daleko za to.

Lidský duch, který zná svůj cíl a jde za ním, nikdy nedopustí, aby se stal hračkou zájmů, ani nebude pozemské věci klást na první místo, aby pro ně zmeškal věci ducha, a šířil tak rmut a temno. Selhal každý, kdo měl zanésti jiskru Světla o kus dál, k jinému člověku, a neučinil to.

Nikdy nebyl dán pozemským lidem vyšší cíl než ten, který je ve slovech našeho Mistra a Pána: "Jděte a šiřte Slovo."

Ti, kdož nesou pochodeň Světla do všech stran světa, ti plní své poslání a slouží dobře všem, Bohu, lidem i sobě.

Kdo tak nečiní pro svou lenost a pohodlnost, která si dovede najít i ty nejkrásnější výmluvy - ten selhal a zradil, ten se stal nepřítelem Slova a hrobařem duchovního poslání.

Jsou i ti, kdož nemohou pracovat pro šíření Slova, protože nemají času, starajíce se o časné věci. O těch je škoda mluvit a pro ty dané Slovo není.

Cílem ducha není dělat boty nebo jiné věci tohoto světa. Boty jsou tu proto, aby člověk nemusel hledět na zem a na své zkrvácené palce, ale aby mohl pozvednout svých očí ke hvězdám. Pozemské věci jsou nutné a potřebné - ale k tomu, abychom svému duchu umožnili cestu k jeho cíli, k návratu do světlých výšin. Na prvním místě stojí však Bůh sám, jenž je Slovem i Pravdou - a když jeho Slovo nám říká

- hledejte nejprve království Božího a to ostatní vám bude přidáno - pak to slyšme a dbejme toho.

Napřed Slovo - a práce pro Slovo, to je cíl lidského ducha, cíl, který zralé duchy spojuje a dává jim sílu k vítězství.

( z Hlasu č.1 )

Fórum statistika

  • Celkem příspěvků: 74
  • Celkem témat: 12
  • Dnes založené: 0
  • Včera založené: 0
  • Dnešní odpovědi: 1
  • Včerejší odpovědi: 0

Celkem členů

39 registrovaných
0 dnes
1 včera
2 tento týden
1 tento měsíc

Fotogalerie

Komentáře fotografií

  • Trigon a rytíři
  • Komentáře: 1
  • Pavel Krajíček: "Zleva: Zelený rytíř (Kurt Illig), Bílý rytíř (Friedrich Halseband), Trigon, Lev, Praporečník"
  • Hermann Wenng_10
  • Komentáře: 1
  • Pavel Krajíček: "Toto je první komentář zde ve fotogalerii. Jde o testovací komentář, bude časem smazán :yes:"
  • Abdrushin
  • Komentáře: 0

Právě přítomno

6
Online

Poslední příspěvky

Real time web analytics, Heat map tracking
X

Nejprve se přihlaste

Pouze registrovaní uživatelé mohou kopírovat